Zpráva Eurostatu přichází čtrnáct dní před konáním referenda ve Velké Británii o vystoupení z Evropské unie. Z celkového hlediska nejsou zveřejněná čísla příliš optimistická a ukazují, že integrace cizinců v západních zemích probíhá přinejmenším ne zcela úspěšně. Eurostat ve své zprávě porovnává míru aktivity domácího obyvatelstva členských států EU s aktivitou přistěhovalců, kteří přišli do zemí EU z jiného evropského státu či jiných států světa.
Z pohledu pracovního trhu Eurostat považuje za aktivního toho, kdo je buď zaměstnán nebo si práci aktuálně hledá. Celkově do této kategorie v loňském roce v Evropské unii spadalo 77,3 % domácího obyvatelstva ve věkové skupině 20 až 64 let. Mezi příchozími z Blízkého východu a Afriky potom bylo ve stejné věkové skupině aktivních necelých 70 %. Tento rozdíl je ve světle výsledků v jednotlivých státech zejména západní Evropy ještě velmi uspokojivý.
Celá zpráva Eurostatu v angličtině je ZDE.
Statistiky ukazují, že čím je daná země západní Evropy aktivnější v přijímání uprchlíků a čím více je jeho přistěhovalecká politika liberální, tím hůře se daří velké množství nově příchozích integrovat do společnosti. A právě schopnost najít si zaměstnání a nebýt závislým na sociálních dávkách je v procesu integrace klíčovou záležitostí. Nejhůře ze všech států na tom je v tomto ohledu šestnáctimilionové Nizozemsko, kde podle odhadů žije až jeden milion muslimů.
Zatímco rodilých Nizozemců je na pracovním trhu aktivních přes 82 %, mezi migranty s neevropskými kořeny dosahuje míra aktivity jen 59,7 %. Překvapivě špatně je na tom i Německo, které přitom na integraci věnuje nejvíce finančních prostředků ze všech evropských zemí. Příliš pozitivní vliv na uplatnění cizinců na domácím pracovním trhu to však nemá. Rozdíl mezi aktivitou Němců a cizinců činí téměř 20 %. Přibližně stejně na tom jsou v tomto ohledu také Švédsko, Belgie a Francie, kde rozdíl činí něco kolem 15 %.
Naopak Velká Británie si v porovnání s Německem, Nizozemskem a dalšími státy severní a západní Evropy vede ještě poměrně dobře. Rozdíl v míře aktivity mezi rodilými Brity a přistěhovalci z Blízkého východu nebo Afriky zde dosahuje „jen“ necelých 12 %. Nejlépe však z těchto statistik vycházejí státy střední a východní Evropy, kde je většinou míra aktivity i v případě cizinců s neevropskými kořeny vyšší než u domácího obyvatelstva.
Například v České republice je míra aktivity u cizinců přicházejících do naší země o půl procenta vyšší než o „domorodců“. Ve Slovinsku činí rozdíl dokonce osm procent a na Slovensku procent pět. Tato čísla by napovídala o tom, že aspoň prozatím se daří díky jejich poměrně nízkému počtu cizince z neevropských zemí integrovat úspěšně na pracovním trhu. Zůstává však otázkou, jestli se tento poměr podaří zachovat i v případě plánovaného masivního příchodu desítek tisíc migrantů v příštích desetiletích, jak si přeje Evropská komise.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
