Integrace muslimů se nepovedla. Petr Fiala na kampani v Olomouci

30.05.2016 20:20

REPORTÁŽ „Nevěřte tomu, že migrace slábne nebo ustává, jak nás dnes konejší některá média. Není to pravda a ani být nemůže, když nahlédnete do oficiálních statistik. Podle nich je v pohybu 240 milionů lidí, kteří se z Afriky a Blízkého východu tlačí do Evropy. Oproti loňskému roku přijelo na náš kontinent za poslední čtyři měsíce mnohem více uprchlíků,“ uvedl hned v počátku své diskuse v Olomouci předseda ODS a bývalý ministr školství Petr Fiala. Ten objíždí v rámci předvolební kampaně regiony a zabývá se především tematikou migrace a školství.

Integrace muslimů se nepovedla. Petr Fiala na kampani v Olomouci
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Předseda ODS Petr Fiala v Olomouci

Šéf občanských demokratů si tentokrát na adresu nelegálních běženců nebral servítky a podrobil také tvrdé kritice Evropskou unii. V diskusi se pak dostal i k romské otázce, kdy se k některým problémům vyjadřoval velmi otevřeně, jak to není mezi našimi politiky právě zvykem.
„Chtěl bych také vyvrátit mýtus, který stále můžeme slyšet z různých stran. Že bychom se vlastně ani neměli zabývat bezpečností, jelikož nám nic nehrozí, a přijmout co nejvíce běženců. To zcela rozporuje například vyšetřování pařížských útoků, kde policie zjistila, že teroristé měli podporu nejen mezi nově příchozími migranty, ale také od starousedlíků z řad islámské komunity. Integrace těchto lidí se ve většině evropských států nepovedla. Podle statistických údajů se 75 procent muslimů nepřizpůsobuje evropským zvyklostem. Nemá zájem se naučit jazyk a pak si najít práci,“ konstatoval Petr Fiala a ještě doplnil: „I pro tak bohatý stát, jako je Německo, představuje migrace složitý problém. Muselo se například zřídit o 25 tisíc učitelských míst navíc a do služby z penze se vrátilo okolo 10 tisíc policistů. Jen tento dílčí krok musel znamenat velký nárůst výdajů pro státní pokladnu.“

Uprchlické kvóty jsou k ničemu   

Velké kritice pak podrobil předseda občanských demokratů návrh vedení EU o zavedení povinných kvót s direktivním přijímáním běženců. „Kvóty nejsou vůbec v souladu se základními evropskými hodnotami a principy, jež Unie jinak vehementně hlásá. Oni chtějí nařizovat lidem, kde mají žít, i když ti s tím nesouhlasí. A ještě navíc k tomu chtějí donutit všechny členské státy EU. Připadá mi to, jako kdyby chtěli tento problém, se kterým se už západní země těžce potýkají, ještě přenést i jinde. To nařízení v praxi vůbec nefunguje. Loni se v EU dohodli na 160 tisících běženců, kteří mají být integrováni. Zatím jich ale rozdělili do různých zemí jen 1 400. V této souvislosti musím také připomenout irácké uprchlíky v Česku, kterých u nás zbyla necelá polovina z původního počtu, ostatní odjeli do Německa nebo domů,“ vysvětloval Fiala.
Dále pak seznámil účastníky besedy s tím, které konkrétní kroky ODS navrhuje, aby se situace s migrací zásadně zlepšila. „Musíme především chránit schengenské hranice a země, které v tomto smyslu neplní svoje závazky, ze schengenského prostoru vyloučit. To se týká zejména Řecka a Itálie. Proč s tím nikdo nic nedělá? Odpověď je jednoduchá. Německo investovalo jen za jeden rok do Řecka 80 miliard euro a je to pro ně také výhodný trh. Přitom do opatření ke zvládnutí migrace se mělo zatím vložit jen deset miliard,“ informoval lídr pravice. Jako další nebytné opatření uvedl stavbu záchytných táborů, a to nikoli na evropské půdě, nýbrž na Středním a Blízkém východě či v Africe. Se státy, kde budou tato zařízení fungovat, musejí být podle něj uzavřené konkrétní dohody. Dále by se prý měly zvýšit tresty za převaděčství a vyvinout větší tlak na už přijaté migranty, aby se integrovali. To znamená, že by měli být vedeni k tomu, aby se naučili jazyk dané země, respektovali evropské hodnoty a posléze se zařadili do pracovního procesu. 

Proti útoků islamistů se musíme začít účinně bránit

Petr Fiala také vyslovil obavy o budoucnost Evropy, která pomalu vymírá a v níž mají nejvíce dětí právě muslimové. Podle jeho názoru se může stát, že do dvaceti let budou mít příznivci islámu v některých západoevropských městech a zemích většinu a nebudou se chtít už řídit zákony a zvyklostmi starého kontinentu. „Muslimové jsou agresivnější a méně tolerantní než Evropané a budou potom samozřejmě vyžadovat, abychom se řídili jejich pravidly, například právem šaría. A to by se nám určitě nelíbilo, protože já si myslím, že západní civilizace je vůbec nejlepší, jelikož se tu dobře daří většině obyčejných lidí. Kdo tomu nevěří, ať se zajede podívat do jiných zemí, kde se řídí odlišnými zásadami, a pozná ten rozdíl. Proto si musíme náš styl života umět chránit, a to i nekompromisním způsobem. Jak je například dnes možné, že nás vydírá nejen Turecko, ale i Libye hrozbami, že nám sem pošle miliony uprchlíků, a my s tím nic neděláme. Mohli bychom klidně zasahovat proti pašerákům i u afrických břehů, ale neděláme to. Také nechápu ten přehnaně tolerantní postoj v Německu, kde kupříkladu do jedné z hannoverských škol přestali dovážet vepřové, aby tím nediskriminovali muslimské žáky. Přitom radikální islamisté veřejně prohlašují, že jim jde o zničení Evropy,“ prohlásil šéf ODS.

Fiala: Většina politiků i běžných lidí se bojí pojmenovat problémy s Romy

V otevřené diskusi pak došlo i na soužití romské komunity s většinovou společností v Česku. Na problémy totiž poukázal jeden účastník besedy z Přerova. „Většina politiků i běžných lidí se bojí pojmenovat problémy s Romy a označuje je v případě některých incidentů za nepřizpůsobivé občany, aby za to náhodou nedostal nálepku rasisty či xenofoba. Já jsem to zažil jako ministr školství, kdy jsme měli zpracovávat statistiky, kolik romských žáků navštěvuje určité typy škol, ale zeptat jsme se jich nebo jejich rodičů nesměli, zda se považují za Romy, abychom se nechovali rasisticky. Jeden úředník z EU nám pak řekl, že to máme rozpoznávat vizuálně, bylo to dost směšné. Dávky, které Romové, ale i jiní dlouhodobě nezaměstnaní lidé dostávají, by si měli odpracovat, a pokud páchají kriminalitu, neměli by mít na ně automaticky nárok. Jak se ustupuje, tak je to vždy špatně. Zákony a určitá společenská pravidla by měly platit pro všechny stejně,“ zakončil besedu Petr Fiala.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

20:13 „Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

Válka na Ukrajině přinesla do moderního válčení použití dronů a dalších bezpilotních letounů, které …