Česko podepsalo istanbulskou úmluvu v roce 2016, zatím ale nedošlo k její ratifikaci, která musí proběhnout jak ve Sněmovně, tak v Senátu. Zatímco velká část evropských států už úmluvu ratifikovala, obě komory českého Parlamentu téma dlouhodobě odsouvaly. Podle vývoje v posledních týdnech se navíc zdá, že ani Senát, ani Sněmovna istanbulskou úmluvu nejspíše neschválí.
Text úmluvy má za cíl řádně trestat domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky nebo takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Podle úmluvy bývají ženy mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži, a proto je třeba bojovat s genderovými stereotypy ve společnosti.
Ústavně-právní výbor Senátu již doporučil horní komoře neratifikovat istanbulskou úmluvu. Podle většiny členů výboru je tato Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí ideologickým dokumentem, který je založen na „genderovém třídním boji“ a mohl by vést k diskriminaci mužů. Všechny skutky požadované istanbulskou úmluvou k trestání už prý navíc jsou zakotveny v českém právním řádu.
Nováková v rozhovoru pro InovaceRepubliky upozorňovala na některé problémy, které se pojí s istanbulskou úmluvou. „Ta úmluva je rádoby proti násilí na ženách, ale pro mě, protože se tou problematikou dlouho zabývám, je to spíše o realizování ideologie přijaté ještě dávno předtím. Musela jsem opravdu pátrat, nestačí si přečíst jen těch 81 článků istanbulské úmluvy, já jsem pátrala dál a vyšlo najevo, že ta úmluva naplňuje tzv. yogyakartské principy,“ vysvětluje Nováková.
„To jsou principy z roku 2006, kdy se v Indonésii sešla skupina lidí, kteří mají genderový pohled na svět a mají genderové teorie. A tam se objevila genderová ideologie, která se snaží prosadit jako jediná platná teorie, a ta našla formální zpracování právě v těch yogyakartských principech. Oni vzali všechna lidská práva, která známe z Listiny práv a svobod, a řekli, že všechna tato práva platí pro lidi, kteří jsou nezařaditelní do kategorie muž a žena a kteří jsou nezařaditelní do heterosexuální nebo homosexuální kategorie,“ říká Nováková.
Fotogalerie: - Tahle země není pro vědce
Právě tam se prý začala formulovat mnohost genderů a genderových identit. „Já musím říct, že genderová studia byla obohacující, protože ve svém počátku se soustředila na typické chování žen a mužů a jejich genderových rolí ve společnosti. Ale potom se najednou zrodila myšlenka, že pohlaví není nic jiného než společenský konstrukt založený na genderu. Tak se objevila genderová identita, takže zatímco gender je vlastně pohlaví muž a žena, genderová identita už je od samého počátku v mnohosti. Jde o prožívání sebe sama a dnes jsou jich podle různých seznamů vyšší desítky. Takže člověk se vlastně může cítit, jak uzná za vhodné, jakou genderovou identitu si vybere,“ vysvětluje poslankyně.
Ovšem zastánci této ideologie podle Novákové nemají žádnou oporu ve vědeckém přístupu. „Nikdy se nijak nestřetli s vědci, kteří se věnují genderovým studiím. Nikdy nedebatovali o tom, jak to vidí sociologové, biologové a lékaři. Naopak se rozvinul obor genderová medicína, který nás utvrzuje v tom, že muž a žena jsou velmi odlišní, a proto jsou i jiné projevy nemocí a chorob a tak dále,“ tvrdí Nováková.
V rámci těchto genderových principů je prý několik nebezpečných věcí. „Je tam třeba princip, že každý jedinec má právo se identifikovat do vybraného pohlaví a úřady to musejí respektovat a bez dalšího má úřad povinnost zanést to do dokladů. Jiný princip lidských práv ale mluví o právu na soukromí, které umožňuje, že já nikomu nemusím prozradit, jakou mám genderovou identitu. A to právě poškozuje třeba istanbulská úmluva, kde je psáno, že platí zákaz diskriminace na základě pohlaví a genderové identity,“ upozorňuje poslankyně.
„A tahle úmluva hovoří o genderově podmíněném násilí na ženách, tedy o násilí, které postihuje především ženy, protože jsou ženy. Tedy že jde o násilí, které někdo koná proto, že ten druhý má určitý gender,“ říká Nováková s tím, že úmluvu nepotřebujeme.
„V posledních letech došlo v našem právním řádu, zejména v trestní rovině, k řadě úprav, takže my bychom mohli říct, že v tomto ohledu máme splněno. V našem právním řádu je vše, co požaduje ta úmluva, ale okleštěno od té ideologie. My už v ústavě a všude jinde jasně deklarujeme, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti, ještě za socialismu jsme se přihlásili k Úmluvě o odstranění veškerých projevů diskriminace žen. A tato úmluva OSN pracuje už se všemi aspekty možné diskriminace, a dokonce hovoří o výsadách, které má žena v období mateřství,“ má jasno Nováková, že přijetí úmluvy není potřeba.
Nováková navíc upozorňuje i na další problémová místa úmluvy. „V té istanbulské úmluvě je například za ženu vnímána i dívka mladší 18 let, a to už hodně bystřím kolem tohoto tématu. Protože ta úmluva hovoří o sexuálních právech, o právu na antikoncepci nebo na potrat a vlastně nijak nerozlišuje dvanáctiletou dívku a dospělou ženu,“ tvrdí Nováková.
„Další problémovou věcí je, že se úmluva týká i práv nelegálních uprchlíků. Protože každý má podle úmluvy právo na azyl, pokud se cítí ohrožený ve své zemi na základě své genderové identity. To, že je na té úmluvě něco špatně, pochopili poslanci i senátoři napříč politickým spektrem, muži i ženy různých věkových kategorií,“ říká poslankyně za KDU-ČSL.
„My jsme teď na určité křižovatce, když ji totiž teď ratifikujeme, tak přijmeme ten ideologický základ, na kterém istanbulská úmluva stojí. Tam je v preambuli doslova napsáno, že násilí na ženách má historický základ, že muži prostřednictvím násilí prosazovali svoji moc na ženách. Takže jakoby jsme stále byli v 19. století, jako by neproběhla emancipace a tak dále. U nás už je přece rovnost mužů a žen naprostou samozřejmostí a právní řád jasně deklaruje, že násilí na všech je špatně, ne jen na ženách. Takový psychický teror, na to jsou mistryně ženy,“ dodává Nováková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
Christian
