Na úvod Moravec otevřel otázku tance mezi vejci. Ukázalo se totiž, že po trhu EU kolují vejce, které mohou poškodit zdraví člověka. Česku se tato vajíčka zatím vyhnula. „Já musím říct, že to je skandál,“ zlobila se Jourová, že je dnes v EU něco takového možné. Jurečka byl stejně rozhořčen. Německo, Belgie i Nizozemsko už stáhly miliony toxických vajec z trhu. Dozorové orgány v některé z těchto zemí zcela selhaly. „To poučení musí být v tom, že se musí stanovit nějaké tak tvrdé sankce vůči státům, aby se už nikdy žádná taková situace neopakovala,“ konstatoval Jurečka.
Hajšlová dodala, že kdyby někdo snědl jedno toxické vejce, které obsahuje člověku nebezpečné insekticidy, asi to nebude mít na jeho zdraví zásadnější dopady. Kdyby ale lidé nebezpečná vejce jedli pravidelně, jejich zdraví už by to mohlo poznamenat.
Následně hosté otevřeli téma dvojí kvality potravin. Na společném evropském trhu jde podle eurokomisařky o nepřijatelnou diskriminaci. Jourová se vůbec nediví, že lidé ve východní části EU jsou ukřivdění. „Já jsem taky ukřivděná Východoevropanka,“ prozradila Jourová.
V rozpočtu prý našla dva miliony euro, které vynaloží na kontrolu potravin, aby se nestávalo, že na Východě a na Západě bude prodáván výrobek v jednom a tomtéž obalu, který ale bude mít na Východě a na Západě jiné složení. „Já chci říci, že budu velmi tvrdá a využiju všechny své dostupné nástroje,“ hrozila Jourová prodejcům.
Jurečka prozradil, že téma dvojí kvality potravin otevřel už v roce 2015, jenže ze západní Evropy dlouho slyšel, že to není problém celé EU, ale snad jen Česka a možná i Slovenska. Až v roce 2017 Evropská komise ústy svého předsedy Jeana-Clauda Junckera uznala, že je to problém pro celou EU.
Ing. Marian Jurečka
Příkladem mohou být rybí prsty. Ukázalo se, že rybí prsty prodávané v Česku obsahovaly jen 50 procent masa, zatímco tytéž rybí prsty prodávané v Německu obsahovaly 65 procent masa. Krabičky obou výrobků přitom vypadaly úplně stejně. Jen český výrobek obsahoval o 30 gramů méně produktu. A navíc byl český výrobek dražší, rozčiloval se český ministr zemědělství.
Jourová oznámila, že se teď začínají hýbat ledy. „Ale já nebudu navrhovat žádnou novou legislativu, která by se schválila v roce 2023, když dobře. Já to chci řešit teď,“ prohlásila česká eurokomisařka. Chce spíše zpřesnit výklad současné unijní legislativy, kterou by bylo možné využít proti výrobcům, kteří využívají klamavých praktik. „Podle mě se na to doteď šlo špatně, protože se to celé opíralo o to, co je to kvalita výrobku. Proto jsem se do toho vlomila a řekla jsem, že se na to musí jít přes kritéria, která nikdo nemůže zpochybnit. Ta akademická debata, co je to kvalita potravin, by mohla trvat donekonečna. My to chceme opřít o data, o jasná fakta,“ rozpálila se Jourová. „Jsou tady šizené výrobky posílané na konkrétní trhy konkrétních zemí, a to musí přestat,“ zuřila dál.
Hajšlová se domnívá, že příklad s rybími prsty dobře ukazuje, že se výrobci potravin v žádném případě nechovají férově.
Ministr je navíc přesvědčen, že velkou roli v celé téhle kauze hraje i lobbing nadnárodních potravinářských firem. „Tady je obrovský tlak těch nadnárodních společností, které mohutně lobují za to, aby se v této věci nic nedělo,“ rozčiloval se Jurečka. Ukázalo se to i při testech pracích prášků. Prací prášky prodávané v Česku obsahují menší množství účinné prací hmoty než tytéž prací prášky prodávané na Západě.
„Já jsem dokonce slyšela argument, že je to proto, že máme studenější vodu. Na to nemám slov,“ přisadila si Hajšlová. Pračky přitom vodu ohřívají, a pokud už vodu ohřejí na 50 stupňů, tak přece 50 stupňů je stejných ve Francii i v Česku.
Přestože už toho bylo řečeno hodně, ještě nebyla pokryta celá šíře problému. Nejenže jsou některé výrobky menší a ochuzené, ale některé ingredience se dokonce falšují a odhalit falšované ingredience mnohdy zvládnou jen specializované laboratoře.
Jourová apelovala na výrobce potravin, že je na nich, aby tyhle nekalé praktiky odstranili, protože jinak jim hrozí, že přijdou o trhy ve východní části EU.
Hosté se posléze u Moravce shodli na tom, že z toho existuje cesta ven. Český stát by např. mohl jít cestou, že ve školních jídelnách nařídí používání pouze českých potravin, u nichž si český stát může ohlídat kvalitu. Stejnou cestou chce jít i slovenský premiér Robert Fico.
Podle eurokomisařky bychom ale neměli zůstávat jen u potravin. Vzhledem k tomu, že má na starosti ochranu spotřebitelů před nebezpečnými výrobky, má bolesti hlavy z výrobků, které k nám míří z Číny. Asi 60 procent oblečení či hraček, které k nám z Číny míří, neodpovídá našim standardům.
„Pro mě je Čína opravdu bolehlav, protože to procento produktů, které k nám míří z Číny, od oblečení až po hračky, tak tam až 60 procent produktů neodpovídá,“ zlobila se Jourová.
Moravec však dámě připomněl, že Evropská komise v jednu chvíli přišla s dotacemi na snížení produkce mléka. Jourová prý bude první, kdo bude křičet proti pokřivení evropského trhu. Jednu výtku vůči Česku si však neodpustila.
„Já jsem z toho velmi nervózní, co se v téhle zemi říká o dotacích, protože evropské dotace této zemi velmi pomohly,“ upozornila dáma. Bez dotací bychom prý nezvládli dotáhnout velké dopravní projekty, projekty z oblasti vědy a výzkumu a tak podobně. „Takže já tady prosím, pojďme být trochu věcnější a nestřílet se nejenom do nohy, ale přímo do hlavy,“ uzavřela Jourová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
