Už v předvolební kampani Emmanuel Macron sliboval, že promění Francii, málokdo asi čekal, že sáhne do francouzské armády. Ale Macron to udělal. Aby zlepšil vyhlídky francouzské ekonomiky, rozhodl se udělat škrty v armádě. Vrchní velitel francouzské armády generál Pierre de Villiers protestoval, ale nebylo mu to nic platné, tak nakonec raději rezignoval.
„Aféra začala schůzí parlamentní komise pro obranu 13. července. Když poslanci generálovi de Villiers oznámili, že vláda plánuje škrtnout 850 milionů eur z armádního rozpočtu na letošní rok, v rozčílení prohlásil, že se nenechá takhle ‚ojebat‘. Poté svůj výrok zmírnil, že po takových škrtech ‚se nebude moci podívat svým chlapcům do očí‘. Navíc armáda ztratí bojeschopnost, což může mít vliv i na Česko – francouzská armáda patří k posledním, jež jsou v Evropské unii po odchodu Velké Británie bojeschopné,“ domnívá se Široký.
Macron může mít k oslabení armády dva důvody. Zaprvé může svou vlastní armádu oslabit proto, aby mohl prosazovat společnou evropskou armádu. Je také možné, že se snaží ukázat německé kancléřce Angele Merkelové, že to s reformou Francie myslí vážně a neváhá sáhnout i do státních výdajů. Široký však připomíná, že svým zásahem do výdajů na obranu Macron porušil jeden ze svých předvolebních slibů.
„Macron v předvolební kampani tvrdil, že rozpočet na armádu zůstane zachován. Navíc to bylo součástí programu předsedy vlády Édouarda Philippa, který ve svém projevu před francouzským parlamentem 4. července slíbil, že výdaje na armádu od roku 2018 dosáhnou dvou procent HDP. Oznámení škrtů o devět dní později bylo pro generální štáb studenou sprchou a značně poškodilo důvěru armády ve vrchního velitele,“ upozorňuje filozof.
Nový francouzský prezident dal také najevo, že to on je vrchním velitelem armády. „Já jsem váš šéf,“ sdělil 15. července nastoupeným mužům a ženám. Generála Pierra de Villiers tím ponížil natolik, že voják rezignoval. Média za to Macronovi řádně vyčinila. Ani levicové, ani pravicové deníky nešetřily kritickými slovy na adresu prezidenta, který se v dobách míru takhle chová k profesionálnímu vojákovi a ponižuje ho.
„Tato reakce odhaluje nastávající spor médií s novým francouzským prezidentem. U bývalého prezidenta Hollanda měli novináři stále otevřené dveře a právem mu bylo vyčítáno, že tráví čas více s nimi a pracuje na svém mediálním obraze než se státnickými povinnostmi a řešením problémů,“ podotýká Široký.
Je to přitom jen jeden z Macronových přešlapů. Když se stal prezidentem, Macron žádal Francouze, aby v parlamentních volbách volili jeho hnutí Republika vpřed!, novou politickou stranu plnou politických nováčků, kteří někdy mluví s novináři víc, než by měli. Stávají se kvůli tomu terčem vtipů na sociálních sítích.
„Macron rychle zapomněl, že demokracie by měla být zejména hledáním konsenzu. Jednou z reakcí byl i tweet pravicové poslankyně Agnès Marionové, která Macronovi připomněla klasického filozofa Seneku: ‚Nikdo si nezachová dlouho autoritu, stane-li se nenáviděným.‘ Pokud bude chtít Macron dokončit pětileté prezidentské období a začít další, jak prohlašují členové jeho strany, bude se muset zamyslet, je-li uplatňování autority a vynucování poslušnosti podřízených dobrou metodou k uskutečnění politických plánů,“ uzavírá svůj komentář Široký.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
