ParlamentníListy.cz
» Aréna » Monitor » Já lidem rozumím, vždyť o nich píšu písně, vykládal Michal Horáček. Známý pravičák k jeho svérázné kampani dlouho hledal slova, ale pak to stálo za to
Já lidem rozumím, vždyť o nich píšu písně, vykládal Michal Horáček. Známý pravičák k jeho svérázné kampani dlouho hledal slova, ale pak to stálo za to
20.12.2016 17:18
Pravicový brněnský zastupitel Viktor Lošťák se na svém facebookovém profilu vyjádřil k sebechvále, kterou vyslovil v minulých dnech prezidentský kandidát Michal Horáček. Ten se navíc vymezil i proti Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) a uvedl, v čem je lepší.
Foto:
Vít Hassan
Popisek: Michal Horáček na akci z "podhradí" na Staroměstském náměstí
reklama
„Jsem jiný naprosto ve všem. Naprosto. Umím jazyky, mám vzdělání a mám za sebou nějaké v Česku dobře známé dílo. Nic z toho Karel Schwarzenberg za sebou nemá,“ řekl Horáček v rozhovoru pro Deník. I z toho důvodu vnímá, že by mohl vyhrát. Schwarzenberg se prý také prezentoval příliš elitářsky a nevyrazil na dlouhodobější kampaň.
Svou kampaň chce podle serveru Aktuálně.cz postavit na respektu ke všem lidem a jejich názorům. Cítí se být obyčejným člověkem, který rozumí lidem. Miloš Zeman podle něj nemá s normálním člověkem nic společného. „To je kariérní politik, který si nechal všechno platit a jehož ekonomická doktrína se dá shrnout do jediné věty: Však on to někdo zaplatí!“ uvedl Horáček s tím, že Zeman má k obyčejným lidem nekonečně daleko.
„Vůbec neví, jak žijí, protože trávil veškerý svůj čas na sekretariátech, byl poslanec, předseda sněmovny, premiér a teď je prezident, to je celé. S lidmi se vůbec neprotnul. Naopak já jejich příběhy musím slyšet, abych je mohl přenést do písní. A ty píšu 33 let,“ uzavřel.
A právě tato slova přiměla Lošťáka k obšírnějšímu komentáři. „Pořád hledám přesná slova, jimiž bych popsal svéráz prezidentské kandidatury Michala Horáčka. Je rozhodně originální, takový kandidát tu ještě nebyl. Snad ‚kargoprezident‘, jenže to není obecně srozumitelný výraz,“ podotkl Lošťák.
Horáček podle něj nekandiduje, Horáček jen předstírá kandidaturu. „Nebo spíše se snaží předstírat, že nepředstírá, nebo něco v tom smyslu. Není to takové to neumělé ochotnictví, jaké by předvedl třeba řidič autobusu, kdyby měl kandidovat – ten by byl tisíckrát autentičtější, přirozenější než Horáček. Dost možná by byl kandidující řidič autobusu přirozený úplně – byl by prostě mužem práce, mluvil by jako muž práce, a lidé z jeho sociální skupiny by mu rozuměli. Kdo rozumí Horáčkovi? Čí je? Myslím, že ničí,“ zmínil.
„Už jsem se s něčím podobným setkal u lidí snažících se vzbudit dojem, že patří do jiné sociální třídy, než v níž skutečně svým naturelem, přirozeností existovali. Kdyby se řidič autobusu pokoušel předstírat, že je profesor, mohlo by to dopadnout tak nějak jako Horáčkova kandidatura. Hrál by, a samozřejmě úplně špatně, profesora podle svých představ. Nikdy by nebyl spontánní, nemohl by být, vždyť pak by se poznalo, že profesorem není. Každé jeho vyjádření by bylo svázáno sebekontrolou,“ řekl.
„Takový člověk by snad mohl být ‚ničí‘ stejným způsobem, jaký cítím z Horáčka. To nepojmenované a nevyslovené, úzkostlivě maskované, přesto naprosto zjevné vědomí na všech stranách, že toto není ‚pravý profesor‘,“ uzavřel.
Celý příspěvek Viktora Lošťáka:
Pořád hledám přesná slova, jimiž bych popsal svéráz prezidentské kandidatury Michala Horáčka. Je rozhodně originální, takový kandidát tu ještě nebyl. Snad "kargoprezident", jenže to není obecně srozumitelný výraz.
Horáček nekandiduje, Horáček předstírá kandidaturu. Nebo spíše se snaží předstírat, nebo se snaží předstírat, že nepředstírá, nebo něco v tom smyslu. Není to takové to neumělé ochotnictví, jaké by předvedl třeba řidič autobusu, kdyby měl kandidovat - ten by byl tisíckrát autentičtější, přirozenější než Horáček. Dost možná by byl kandidující řidič autobusu přirozený úplně - byl by prostě mužem práce, mluvil by jako muž práce, a lidé z jeho sociální skupiny by mu rozuměli. Kdo rozumí Horáčkovi? Čí je? Myslím, že ničí.
Už jsem se s něčím podobným setkal u lidí, snažících se vzbudit dojem, že patří do jiné sociální třídy, než v níž skutečně, svým naturelem, přirozeností, existovali. Kdyby se řidič autobusu pokoušel předstírat, že je profesor, mohlo by to dopadnout tak nějak jako Horáčkova kandidatura. Hrál by, a samozřejmě úplně špatně, profesora podle svých představ. Nikdy by nebyl spontánní, nemohl by být, vždyť pak by se poznalo, že profesorem není. Každé jeho vyjádření by byl svázáno sebekontrolou. Pečlivě by vážil slova a stále se sám sebe ptal: "Řekl by to, co chci teď říct, pravý profesor?" Ale jeho váhy by byly váhy řidiče, ne profesora, a tak by slova vážil způsobem, jakým neváží ani řidiči, ani profesoři. Skuteční profesoři by nechápali, kdo to před nimi stojí, a řidičům by také připadal jako cosi z vnějšího vesmíru, plastového, kašírovaného.
Takový člověk by snad mohl být "ničí" stejným způsobem, jaký cítím z Horáčka. To nepojmenované a nevyslovené, úzkostlivě maskované, přesto naprosto zjevné vědomí na všech stranách, že toto není "pravý profesor".
K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
