Jako ve vlaku, o kterém se neví, kam dojede. Elitní ekonomové bilancovali přínos eura

Odborná diskuze za účasti veřejnosti se uskutečnila na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Ostravě a v ní například zaznělo, že uprchlická krize by neměla dostat na kolena německou ekonomiku, na které je české hospodářství dost závislé. „O dopadech migrační krize se mezi ekonomy vede bouřlivá debata. Na jedné straně je smutnou pravdou, že evropská pupalce šediví, což staví evropské hospodářství před chmurnou perspektivu trvalé stagnace. Na druhé straně koncentrace mohutného přílivu pracovní síly do krátkého časového okamžiku s sebou nese vysoké náklady na adaptaci. Pokud se však upřednostní vhodná řešení, je Evropa dostatečně silná, aby nápor uprchlické krize zvládla a přetvořila jej do prorůstového impulzu,“ shodli se v názoru Oldřich Dědek s Pavlínou Žáčkovou.

Ekonomické výsledky si upravovali i lídři EU, nejen Řekové

„Měnová unie v Evropě vznikla jako nehotová instituce a trochu mi to připomnělo českou transformaci po roce 1989, kdy vznikly dvě různé názorové skupiny, které se přely, jestli udělat zásadní změny ihned, nebo nejprve všechno důkladně zanalyzovat, vychytat mouchy, zajistit všechny konsekvence a pak se do toho pustit. Měnová unie je opravdu přelomový projekt, a kdybychom měli všechny aspekty do detailu zvažovat, tak ještě dnes o ní diskutujeme,“ zahájil přednášku Oldřich Dědek s tím, že se ale v žádném případě nejednalo o bezhlavý projekt. Vedoucí instituce EU pak zvolily model národně decentralizované, nicméně jednotně řízené měnové politiky.
K problémům pak mělo postupně docházet, když se přestaly dodržovat důležité dohody, jako například známý Pakt stability a růstu. To byla smlouva mezi členy EU o tom, aby nevznikaly vysoké schodky státních rozpočtů, které ohrožují stabilitu eurozóny. Dva nejvýznamnější členové Unie, Německo a Francie, ji pak ale sami přestali dodržovat a zasadili se o její změnu.
„Začalo to, když vznikla nechuť řídit se původními maastrichtskými kritérii a Francie, Itálie i samotné Německo si „načechrávaly“ své finanční účty tak, aby ta nastavená pravidla mohly nějak splnit. Pak Evropská komise upozornila Irsko na velké zadlužování, když na začátku 21. století zažívalo velký realitní a stavební boom. Irům se ta kritika nelíbila a získali tenkrát podporu i jiných ministrů financí z členských zemí EU. Tehdejší kroky snížily důvěryhodnost zmíněného Paktu a menší země jako Portugalsko a Řecko si zřejmě řekly, že když takoví velcí hráči nechtějí dodržovat daná pravidla, tak oni je potom nemusí vůbec respektovat,“ vysvětloval český koordinátor pro zavedení eura Dědek, jak vlastně došlo k prvotnímu porušování pravidel měnové unie, což později vyvrcholilo až v dluhovou krizi.
Podle něj si většina členských států dostatečně neuvědomila, že si už nebudou moci svůj vysoký státní deficit srážet inflací a dalšími možnými způsoby, a tak se původní vize měnové unie nenaplnila, jelikož nikdo nepřikročil včas k potřebným reformám.

Až pořádná krize nastartovala potřebné změny

Protože motorem pokroku je středně silná katastrofa, jak uvedl v nadsázce na besedě profesor Oldřich Dědek, přijala Evropská unie až nyní několik nových kontrolních mechanismů, které by měly dalším dluhovým krizím zabránit. Jedná se především o systém finančních supervizorů (kontrolorů), kteří nastavují pravidla pro celou měnovou unii v EU. Dále byla zřízena bankovní unie, ve které bude mít dohled nad všemi národními bankami Centrální evropská banka. Vznikl také nový kontrolní orgán, jenž se bude okamžitě zabývat vzniklými ekonomickými nerovnováhami v jednotlivých státech EU.
„Pokud by někdo nyní nerespektoval zavedená pravidla, může dostat od nově vzniklých institucí i větší finanční sankci. Má začít také fungovat nový evropský stabilizační mechanismus, to znamená, že se vyčlenila vysoká finanční rezerva, kterou bude moci Unie hasit požáry v době různých krizí. V naší vládě zatím probíhají diskuze, zda by bylo pro nás jako ještě nečlena měnové unie výhodné se do těchto struktur zapojit,“ informoval profesor Dědek.
Na dotaz z publika, zda je už Řecko schopné se vyrovnat se svojí složitou ekonomickou situací, nebo jestli ho bude třeba dotovat dalším, už čtvrtým balíčkem, pak odpověděl: „Řecko, to je návrat marnotratného syna. Oni pohlédli své ekonomické smrti přímo do očí, když senioři museli stát fronty, aby postupně dostávali svůj důchod po 50 eurech. Takže už začali s daňovou a penzijní reformou a chtějí také vylepšit systém fungování některých státních institucí. Řekové také odmítají novou inflační měnu, zůstávají raději při euru, nicméně vyhodnocení účinnosti jejich reforem proběhne až v příštím roce.“
K další otázce, kdy můžeme v Česku počítat s přistoupením k euru, se národní koordinátor vyjádřil, že se jedná o čistě politické rozhodnutí. V tomto roce ale návrh na přijetí eura opět zamítla jak Česká národní banka, tak i Ministerstvo financí. „Česká republika je vysoce exportně orientovaná a provázaná s eurozónou nesčetnými ekonomickými, finančními i vlastnickými vazbami. To jsou nepomíjivé důvody, které dlouhodobě hovoří ve prospěch přijetí eura. Za pozornost rovněž stojí to, že proti členství v eurozóně nic nenamítají ani představitelé odborových svazů, kteří v umělém oslabování kurzu české koruny spatřují poškozování životní úrovně,“ upřesnil ještě profesor Dědek.

Stále se prý máme lépe než na Slovensku a naše mzdy porostou

S dalším předpokládaným ekonomickým vývojem v Evropské unii seznámila účastníky besedy zástupkyně Evropské komise v ČR Pavlína Žáčková. Ta především upozornila na zprávu pěti předsedů nejvýznamnějších orgánů EU, ve které se nastiňuje její další rozvoj. Účinnost současných mechanismů po dluhové krizi se má vyhodnotit za dva roky a teprve potom přijdou na řadu další opatření, která mají prohloubit a dokončit všechny změny v měnové unii. Mají například vzniknout ve všech členských zemích Národní rady pro konkurenceschopnost, jež se budou zabývat zaměstnaností, mzdami, produktivitou a také potřebnými inovacemi. Národní rada musí být zcela nezávislá a bude dávat zásadní doporučení pro hospodářskou politiku jednotlivých států.
Zástupkyně evropské komise se také zabývala srovnáním, jak se s bankovní krizí v roce 2008 vyrovnala Česká republika a Slovensko, když naší východní sousedé už fungovali v měnové unii. Výsledky měly být podle Žáčkové téměř totožné.
„Domnívám se, že životní úroveň je u nás ještě o něco vyšší než na Slovensku, i když nás Slováci předběhli v koupěschopnosti obyvatel. V Česku máme stále vyšší úroveň služeb a naše ekonomika i celková úroveň společnosti je atraktivnější. O tom svědčí i fakt, že migrace k nám je ze Slovenska určitě vyšší, než je tomu naopak. Myslím si, že zanedlouho dojde i k navýšení mezd, protože naše ekonomika si letos vede velmi dobře a růst výdělků se vždy o něco zpozdí za hospodářským růstem. Bohužel v republice máme poměrně velké daňové zatížení, takže mzdy jsou proto o dost nižší než jinde,“ reagovala Pavlína Žáčková na otázku ohledně snižující se životní úrovně obyvatel v Česku oproti okolním zemím.

Expertka Topercerová: Jsme ve vlaku, o kterém nevíme, kam dojede

Naprosto bez obalu hovořila o pozitivech a negativech vstupu do měnové unie zástupkyně ministerstva financí Slovenské republiky Martina Topercerová. Zmínila se například o velmi těžkých časech, které naší bývalí federální partneři zažívali v roce 2009 za propuknutí nejsilnější fáze finanční krize, kdy právě Slovensko přistoupilo k euru. „Jako malá exportní ekonomika jsme měli velký problém, protože nám značně klesl vývoz do zahraničí a my jsme si nemohli pomoct, jako naše sousední státy – Maďarsko nebo Česká republika – snížením kurzu naší měny. Zvýšilo se tehdy naše zadlužení. Z této nepříjemné situace jsme se ale rychle dostali takovou expanzivní politikou. Přijali jsme zákon o rozpočtové odpovědnosti a podařilo se nám také eliminovat daňové úniky o jednu miliardu euro,“ konstatovala slovenská finanční expertka. Ta se ve svém dalším vystoupení kriticky vyjádřila k novým evropským institucím zřízeným pro kontrolu zemí v EU. Jednak prý vznikly pozdě a nyní jim má chybět větší flexibilnost, aby více vyhovovaly národním specifikům jednotlivých zemí.
„Připadáme si někdy jako ve vlaku, o kterém se neví, kam vlastně dojede. My nechceme, aby nové instituce vždy zasahovaly do politiky jednotlivých vlád, spíše by měla být vytvořená v některých unijních orgánech pravidla o fungování EU vůči ostatnímu světu. Chceme také, aby byl při kontrolách dodržování Paktu stability a růstu uplatňován jednotný metr vůči všem členským zemím Evropské unie,“ upřesnila ještě Martina Topercerová.

Není ještě rozhodnuto, kdy přijmeme euro

„Česká republika chce vstoupit v příštích letech do měnové unie EU, a proto se zabýváme její agendou i různými reformami, které se nás zřejmě budou později týkat. Určitě neuvažujeme jako Velká Británie či Dánsko o fungování mimo ni. Není to ale snadné, protože Evropská unie se ještě nedostala tak úplně z krize, její zotavování je velmi pomalé a křehké. Hospodářský růst v Unii je letos dvouprocentní na rozdíl od naší republiky, kde dosahuje 4,5 procenta, a je v ní také vyšší nezaměstnanost. Není také zcela dořešena situace s Řeckem,“ uvedl ve svém vystoupení Miroslav Benáček, zástupce Úřadu vlády ČR, sekce pro evropské záležitosti, který analyzoval klady a zápory ohledně našeho vstupu do měnové unie a souvisejícího přijetí eura. Připomněl také, že na rozhodnutí o vstupu bude mít zřejmě vliv i postoj vedení EU k současnému řešení migrační krize.
„Nicméně stabilita EU je základním východiskem a životním zájmem Česka, protože jeho ekonomika je s Evropou úzce provázaná a z tohoto důvodu ji podporujeme a na jejím upevňování se budeme podílet. Právě v příštích dnech máme na programu jednání s Evropskou komisí o dalším možném zapojení do evropských struktur,“ dodal Miroslav Benáček.