Jakub Janda a jeho překvapivý nápad na řešení uprchlické krize

04.01.2016 10:35

Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty vyjádřil pro server Respekt.cz názor, že ochrana vnějších hranic Evropy je mýtus. „Poskytujme migrantům mezinárodní ochranu mimo území EU, zejména v rozsáhlých azylových centrech,“ vyzval Janda.

Jakub Janda a jeho překvapivý nápad na řešení uprchlické krize
Foto: Radim Panenka
Popisek: Uprchlíci před autobusovým nádražím v Bělehradě. Do Srbska denně dorazí až tisíc imigrantů, kteří chtějí do EU. Hlavně do Německa či Švédska.

„Představme si, že skutečně na vnějších hranicích EU máme desetitisíce policistů, imigračních úředníků a případně vojáků, kteří jim poskytují podporu. Všechno funguje jako hodinky – schengenská i dublinská pravidla platí a jsou vynucována,“ píše Janda. 

„Kdokoliv překročí hranici, je zadržen a požádán o doklady. Pokud je nemá, je mu nabídnuta možnost požádat o azyl. To udělá, protože nechce být okamžitě navrácen do země původu,“ fantazíruje Janda s tím, že po vyřízení žádosti buď zůstává v dané zemi, nebo je deportován. I přestože to podle něj může znít naprosto logicky, nejsme ani po roce a půl do tohoto stavu schopni dojít.

„V ideálním případě bychom uměli všechny příchozí zaregistrovat a zpracovat jejich žádosti o mezinárodní právní ochranu. Jenže ani to plně nezvládáme kvůli liknavosti i obcházení pravidel ze strany Řeků či Italů. A hlavně: i kdybychom to nakonec dokázali, v migrační krizi to udělá maximálně trošku větší pořádek, ale rozhodně to nezmenší masivní tlak, kterému Evropa čelí,“ konstatuje.

Původní text ZDE.

Podle Jandy dorazily do Evropy v loňském roce téměř dva miliony lidí, letos můžeme očekávat stejný počet. „Ochrana vnějších hranic v technickém slova smyslu může znamenat stavbu plotů a technických překážek, které budou příchodu běženců fyzicky zabraňovat. A řada států k této možnosti ve světle dosavadní bezzubosti společných opatření již dnes sahá. Pokud to však nebude doplněno možností požádat o azyl, popře Evropa svou morální i právní zodpovědnost – tedy zajistit bezpečí těm, kteří jsou v ohrožení,“ sděluje.

Následně dodává, že mezi to, co bychom měli zajistit, patří mezinárodní ochrana mimo území Unie, zejména v azylových centrech a změna chápání zahraniční politiky. „Kromě technického přesměrování rozvojových peněz do této priority si jako půlmiliardový nejbohatší kontinent musíme uvědomit, že v takto urgentní a masivní krizi nemůžeme jednat jen v rukavičkách. Evropa musí být schopna státy ve svém sousedství přesvědčit, případně donutit k tomu, aby tato azylová centra na svém území umožnily. Nabídněme těmto zemím peníze, ale v případě nesouhlasu také tvrdé vyjednávání,“ uzavřel.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Porodnost

Dobrý den, píšete, co chcete dělat pro zvýšení porodnosti, ale nezapomínáte, že jste už více jak dva roky ve vládě? Co jste zatím pro rodiny udělali? Vždyť i to navýšení rodičovské je nedostatečné a navíc diskriminující. A co je vlastně podle vás hlavní příčinou klesající porodnosti? Koukám, že neod...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

15:02 „Fiala lže.“ Petr Holec se pustil do premiéra. Jde o přijetí v Bílém domě

Premiéru Fialovi prý prošla další lež, tentokrát k jeho cestě do USA za prezidentem Bidenem. Ve svém…