První otázka směřovala na Jourovou, moderátorka Pavlína Wolfová se zeptala na její výrok, že si Facebook bude muset vybrat, zda bude „silou dobra či silou zla“. Chtěla vědět, co Jourová považuje za ono dobro a zlo. „Na to se nemůžete ptát někoho, kdo má stanovovat pravidla, do toho bych vůbec nešla. Co je zlo, co je dobro, co je pravda, co je lež, to si musí najít úplně jinou cestu než přes legislativu,“ vyhnula se eurokomisařka odpovědi.
Zato Vávra měl jasno, když obdržel otázku, kde končí hranice svobody projevu na internetu. „Tam kde to přechází do trestného činu,“ odpověděl krátce. „To znamená, že když někdo porušil zákon, tak někdo má soudní cestou dokázat, že ho porušil a odsoudit ho,“ dodala Jourová souhlasila a prohlásila, že to je linie, kterou sleduje, když vysvětluje, co chce po sítích. „My chceme, aby byl dodržován zákon, to znamená: Nevymýšlejme žádné nové zákony pro digitální sféru, ale chceme, aby dodržovala zákony, které platí v Evropě, které říkají, že některý obsah je zakázán, protože šíří nenávist, pak je tam dětská pornografie, je tam extrémismus a je tam terorismus.“
Wolfová pak zmínila slova ministra zdravotnictví: „Nasaďte policii na odpírače roušek,“ a dodala, že na internetu se i lidé radí, jak nařízení obejít. „My jsme se dohodli se sítěmi, jako je Facebook, aby spolupracovaly s ministerstvy zdravotnictví a se světovou zdravotní organizací a aby tyto autority pro zdravotnictví jim daly podněty v případě, že budou někde nebezpečné rady, které budou ohrožovat zdraví. Jestli je to tento případ, já to nemohu hodnotit,“ informovala obecně eurokomisařka.
Wolfová po ní ještě chtěla vysvětlení termínu „zavádějící obsah“ a Jourová vysvětlila, že to je prý obsah, který úmyslně nebo neúmyslně lidi vede k nějakému jednání, ale dodala, že předmětem diskuse jsou nebezpečné rady, jež mohou poškodit zdraví. Na definici se moderátorka ptala i herního vývojáře. „Já bych to vůbec nedefinoval, protože po tom je každýmu prd, jestli chce někdo na Facebooku psát blbosti. Buď ten člověk porušuje zákon nebo neporušuje. Pokud ho porušuje, tak do doby, než ho někdo odsoudí, se to může odstranit, a pokud se u soudu zjistí, že nic neporušil, tak se to musí dát zpátky. Pokud teda míní Evropská unie na někoho tlačit, aby někde něco mazal bez soudu, to je podle mě jedinej správnej způsob, jak něco takovýho dělat,“ mínil Vávra.
K tomu měla ještě moderátorka doplňující otázku, zda by to mělo platit i pro politiky a veřejné činitele. „Svoboda slova je jedna, ta opravdu končí tam, kde začíná trestný čin, a když se podíváte na to, kdo pro ten Facebook tyhle věci kontroluje, tak je to buď umělá inteligence, přičemž inteligence je velmi silný slovo, druhý to kontrolují nějací brigádníci na Filipínách, který neuměj česky, a třetí to kontroluje 40 studentů v Demagogu.cz, což je naprosto samozvaná instituce, kterou si Facebook vybral, nevím podle čeho. Nikdo ty lidi k ničemu nenominoval, nikde je nikdo nevolil, prostě k tomu nemají žádnou kvalifikaci něco takového dělat, jsou tam dokonce studenti gymnázia, to oni veřejně ukazují, kdo tam je. Já si rozhodně nemyslím, že potřebuju od studenta gymnázia, aby mi předžvejkával, čemu mám věřit a co je pravda a co není.“
Jourová souhlasila, že si má každý udělat svůj názor. „Brusel nenutí platformy, aby mazaly názory, i třeba nepříjemné názory. My chceme, aby reagovaly na případy, kdy se volá po násilí, jako zabíjení, a tam samozřejmě nemůžeme čekat, až se k tomu vyjádří soud, protože jsou třeba ohrožení konkrétní lidé. Proto chceme, aby odstranili takové úplně jednoznačné případy, které jsou naprosto zřejmé, že jde o výzvy k násilí. Ti, jimž jsou odstraněny ty příspěvky se mohou bránit, protože dostanou tu informaci a ať to teda potom posoudí soud. Ale my sledujeme vyloženě dodržování zákona, já si myslím, že v tom jsme s panem Vávrou zajedno.“
Vávra ovšem mínil, že to tak není. Přidal příklad z Německa, kde byl prý jeden novinář souzen za to, že sdílel fotografii Hitlera a jistého muftího, přičemž obvinění bylo, že šíří nenávist. Nakonec po několika letech spor vyhrál. Wolfová namítla, že se alespoň shodnou, že nějaká pravidla být musí. „No musí to mít nějaká pravidla, ale dneska to ty pravidla nemá,“ pousmál se vývojář. „Ta naše petice je o tom, že je to naprosto šedá zóna, takže Facebook má blacklisty, které jsou neveřejné, nikdo neví, co na nich je, co se může, co se nesmí, a na základě toho, že se zmíníte o někom, o kom se nesmíte zmiňovat, tak vám zrušej účet,“ přidal další příklad jednání, které signatářům vadí.
Fotogalerie: - Splouvání Moravy
Přišlo i na argument, že Facebook si jako soukromá firma může dělat, co chce, ale Vávra podotkl, že Facebook má dominantní postavení na trhu, provozuje textové služby, přes které komunikuje většina populace. A uzavírá smlouvu, že se uživatel i Facebook budou řídit pravidly. Ale Facebook je pak retroaktivně mění a na základě toho pak jednomu z Vávrových známých smazali účet i s kontakty.
Jourová reagovala, že německý případ zná a že Němci mají mnohem tvrdší zákon. „Který já jsem nechtěla, ale který Němci zavedli,“ dodala. A ptala se, zda by Vávra tedy chtěl Facebook znárodnit, kde se vývojář zasmál a odvětil, že by to naopak chtěl Facebooku velice ulehčit. „On to je soukromý prostor a my se k tomu musíme postavit z hlediska reálné možnosti něco regulovat v soukromém prostoru,“ tvrdila.
A pokud jde o sporný obsah, řekla Jourová toto: „Pokud jde o moje debaty s Facebookem a s dalšími, vždycky apeluju na to, že svoboda slova je absolutně primární a že nemají sahat na něco, co není jednoznačně porušení zákona. A i tam je potom ta soudní kontrola. Takže já jsem naopak někdo, kdo brzdí možné snahy politicky manipulovat veřejným míněním v Evropě. To bych tedy opravdu nechtěla v takovémhle světě žít. My je naopak velmi tlačíme, aby nechali ten prostor všem názorům.“
Wolfová se pak zeptala na návrhy, aby co je na Facebooku řešila policie. Eurokomisařka řekla, že po „digitální policii“ volá hodně lidí, ale ona tímto směrem jít nechce. Mínila, že systém, kde sítě smazávají zcela zjevně trestné příspěvky a pak je nahlásí policii, je zřejmý. S tím Vávra rozhodně nesouhlasil a prohlásil, že systém rozhodně zřejmý není, je neprůhledný a korporace, které ho řídí, mají nějakou politickou agendu. Navíc, když korporacím hrozí vysoké pokuty za to, že na síti něco nechají, tak budou dle Vávry „mazat cokoliv“. Připomenul incident, kdy za závadnou vyhodnotil Facebook fotku s Winstonem Churchillem, který drží samopal Thompson.
Psali jsme:
Jourová naopak zmínila průzkum v USA, podle kterého prý na Facebooku dostala Republikánská strana a republikáni obecně větší prostor, ačkoliv původní obvinění bylo, že Facebook nadržuje demokratům. „Ono je asi třeba líp pracovat s daty,“ dodala. „V zásadě, já bych strašně nerada udělala chybu na evropském kontinentu, protože tady svoboda slova musí zůstat primárním principem.
Vávra vysvětlil, že petice, kterou odstartoval spolu s analytikem Marianem Kechlibarem a která má nyní, jak uvádí, celkem 10 000 podpisů, je zaměřená na to, aby stát netlačil internetové korporace, aby byly arbitry toho, co je slušné a co je trestným činem. A aby se nastavila skutečně průhledná pravidla. „V Americe teďka říkají, že si lidé mohou vypnout filtrování příspěvků. Což dělá a což je podle mě velmi nebezpečná věc, protože jak Google, tak Facebook určují, co my na té sociální síti vidíme. A je už teď pravděpodobně docela slušně prokázaný, že Twitter u některých komentářů např. Donalda Trumpa naschvál zobrazuje u jeho komentářů jako první ty negativní, protože ho nemají rádi, přitom tam jsou příspěvky, které tam byly dřív a mají víc lajků. Takže ovlivňují neviditelným způsobem politickou soutěž,“ varoval herní vývojář.
„Může se stát, že v den voleb všem lidem, o kterých ví, že volí jednu stranu, zobrazí: Běžte volit. A druhejm zobrazí: Dejte si smažák. A tím je schopen ovlivnit o 1–2 % volební výsledek,“ zakončil Daniel Vávra.
Psali jsme:
autor: kas
