Osobě Václava Havla se na Britských listech věnoval například Bohumil Kartous. Svěřil se s tím, že pro něj bylo zklamáním, že Václav Havel „tak snadno a s takovou prostotou posloužil jako užitečný idiot v okamžiku, kdy bylo třeba sebrat všechny morální autority k posvěcení bombardování Bělehradu“.
Na druhou stranu, Václav Havel člověk byl podle Kartouse v lecčems dost naivní, byl dost nesebevědomý a byl také, jako prezident, dost slabý.
Celý text je ZDE
Daniel Veselý na Britských listech zase píše, že veřejnoprávní sdělovací prostředky a periodika z Bakalovy mediální stáje se drží křečovitého kultu Václava Havla, jejž pěstují. Zároveň u nás ale sílí i jakýsi antikult, který se vyznačuje stejnou úporností a iracionalitou.
Na Václava Havla v předlistopadovém období je podle Veselého možno bezesporu nahlížet kladně – tehdy kriticky reflektoval jak tehdejší marasmus normalizačního bezčasí, tak excesy zahraniční politiky Spojených států. Po vstupu do nejvyšších politických pater však tato jeho přednost, jež neobsahovala ideologický filtr, poměrně záhy zmizela. Není třeba do omrzení opakovat onen proslulý Havlův výrok o „náletech a bombách, jejichž povaha je výlučně humanitární“, neboť Havlova podpora pro ničivé západní vojenské invaze a vměšování se do záležitostí suverénních zemí je konzistentní počínaje jeho projevem v Kongresu Spojených států v únoru 1990 a konče jeho voláním po intervenci NATO v Libyi v březnu 2011.
Veselý také míní, že zatímco Havel-disident dokázal bez zásadního škobrtnutí snoubit své myšlenky a konání, Havel-prezident v tomto ohledu selhal.
Závěrem Veselý píše, že udržování kultu a antikultu Václava Havla je známkou nevyspělosti a bezradnosti české společnosti, která osciluje mezi vzdušnými zámky, aniž by si byla schopna připustit, že skutečná síla měnit věci k lepšímu či naopak k horšímu leží pouze v jejich rukou.
Celý text je ZDE
Podle šéfredaktora Britských listů Jana Čulíka je alarmující přehnaná adorace někdejšího českého prezidenta Václava Havla. „To, že se od své přímé volby před dvěma lety nynější prezident Miloš Zeman vyprofiloval v ultrapravicového populistu a že Havel byl zjevně lepším prezidentem než ješitný a omezený Klaus i stejně ješitný a neskrupulózně ve společnosti šířící prokazatelné nesmysly Zeman, není přece důvodem, aby lidé, jimž se dnešní prezident nelíbí, udělali z Václava Havla absurdně zveličený mýtus dobra a dokonalosti,“ píše Čulík.
Podle jeho názoru mytologické divadlo, které se kolem Václava Havla provozuje, hrubě uráží jeho památku. „Protože ač byl Havel také manipulátor a inscenátor politických divadelních představení, takhle daleko by ve své sebeadoraci nezašel, považoval by to jistě za ponižující,“ myslí si Čulík.
Kladně se vyjádřil o Havlově literární činnosti i o jeho filmu Odcházení. Za sporné ale považuje Havlovo prezidentství. „Nezvládl svou adoraci obyvatelstvem z prvních postkomunistických let a problémem také bylo, že jeho mlhavé a nepříliš kompetentní moralizování působilo nepřesvědčivě – neefektivně kritizoval postkomunistický establishment, jehož součástí však sám byl a měl z něho prospěch, takže šlo o střet zájmů. Začátkem devadesátých let varoval Havla britský historik Timothy Garton Ash, aby nepřijímal roli českého prezidenta, že pokud zůstane nezávislým intelektuálem, bude jeho pověst neotřesena, kdežto jako prezident si ji zničí. Havel to vůbec nepochopil,“ píše dále Čulík.
A v kritice Havla pokračuje: „Rozhodnutí Václava Havla poskytnout americkým rozhlasovým stanicím Rádio Svoboda a Svobodná Evropa za jednu korunu budovu bývalého Federálního shromáždění v Praze na Václavském náměstí u Muzea, protože si Havel myslel, že pokud bude Svobodná Evropa v Praze, Amerika Československo neopustí, bylo naprosto naivní,“ myslí si Čulík.
Na druhou stranu prý oba další čeští prezidenti – Klaus i Zeman – byli už podstatně horší než Havel. „Opravňuje však jeho stoupence tato skutečnost k trapné, až hysterické mýtizaci obrazu Václava Havla? Nemůžeme se na něho dívat rozumně, věcně a střízlivě?“ ptá se Čulík.
Celý text je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
