Na otázku, jaká je jeho pozice ve vládě, když média spekulují o tom, že v čele ministerstva skončí, Mládek uvedl, že „některá pnutí“ zaznamenal, ale nerozumí tomu, protože „z věcného hlediska jsem zaznamenával samé úspěchy“. „Podařilo se mi po obrovském úsilí protlačit energetický zákon, byla schválena aktualizovaná státní energetická koncepce, Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, strategie rádiového spektra, do Česka začínají proudit investice. Můj úřad je navíc v čele čerpání evropských fondů,“ pochlubil se Mládek.
Nejsem kapr
Na otázku, jaké jsou jeho vztahy s premiérem Sobotkou, uvedl, že jsou „korektní a pracovní“. Odmítl, že by byl „líným kaprem“, jak premiér Sobotka označil některé ministry, které je prý třeba vyměnit za „dravé štiky“. Sám se prý za kapra nepovažuje.
Podle listu se ale za poslední půlrok Mládkovi evidentně ulevilo. Podařilo se mu totiž prosadit energetickou koncepci, na které si za posledních šest let vylámalo zuby hned několik jeho předchůdců. A o jeden hlas ve sněmovně prošel klíčový energetický zákon, s nímž prý bylo spojené i jeho setrvání ve vládě.
Lidé byli tlačeni do deprese. Přitom pro to nebyl jediný důvod
Uvedl také, že současná vláda udělala pro české hospodářství to, že se oprostila od negativismu Nečasovy vlády. „Ta nám stále vyhrožovala Řeckem, lidé byli tlačeni do deprese, že vše bude špatně. Přitom pro to nebyl jediný důvod,“ řekl Mládek. Na námitku, zda před pěti lety skutečně nebyl k opatrnosti a k úsporám důvod uvedl, že v roce 2009 bylo skutečně třeba šetřit. Ale v letech 2012 a 2013 se ekonomika nesmyslně propadala, když jiné státy šly nahoru nebo stagnovaly. Růst proto podle něj mohl přijít dříve.
Z ministerstva přišel jen anonymní seznam, ze kterého se toho mnoho vyčíst nedá
Dnešní LN upozorňují na to, že ministr Mládek odmítá už sedmý měsíc zveřejnit jména úředníků, kterým udělil odměny. Na žádost listu o informace, jaký plat a jaké odměny pobírali v roce 2014 náměstci a ředitelé odborů/sekcí ministerstva průmyslu a obchodu, dostala redakce pouze anonymní seznam. Lze z něj tak vyčíst jen minimum informací. „Například nejvyšší odměnu, a to 350 tisíc korun, inkasoval za rok 2014 od svého šéfa náměstek skrytý pod číslem 11,“ ilustruje list na příkladu, jak odpověď z ministerstva vypadala.
Deník argumentuje rozsudkem Nejvyššího správního soudu z října 2014, podle něhož není možné utajovat platy zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů. „U vedoucích pracovníků a zaměstnanců s vlivem na rozhodování a finance informační povinnost trvá bez omezení,“ cituje list z verdiktu zmíněného soudu s tím, že úřady musí zveřejnit i jména a zdůvodnění odměn. Jenže ředitelka odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu Markéta Mikešová redakci napsala: „Ministerstvo má vážné pochybnosti o eurokonformitě výkladu vnitrostátního práva obsaženém v rozsudku Nejvyššího správního soudu.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
