V debatě o financování naší armády na Facebooku europoslanec Jaromír Štětina uvedl: „Před pár lety, ještě jsem byl v senátu, jsem se na výboru pro obranu a bezpečnost zeptal pana ministra Stropnického, proč neplníme svůj dvouprocentní závazek na obranu. Řekl mi, že neví, na co by takové peníze vynaložil. Stejně jako Vy, pane Rejmane, se domnívám, že by ČR měla takovou nevyužitou částku poskytnout spojencům, například Estonsku.“
Poslanec David Kádner z hnutí Úsvit - Národní koalice, který je předsedou výboru pro obranu a bezpečnost Parlamentu ČR, s europoslancem Štětinou zásadně nesouhlasí, k jeho názoru pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Sice zatím na obranu dáváme tak něco málo přes jedno procento z HDP a ta dvě procenta bychom měli vkládat až v roce 2020, ale šlo by to třeba udělat i úplně jinak. Mohli bychom například zřídit na ministerstvu financí zvláštní účet pro obranu a našetřit si tam peníze na potřebné nákupy techniky a ty potom po řádných výběrových řízeních používat. V současné době na to i máme, protože ekonomice se daří. Dříve jsme se dostávali do situací, že jsme si řekli, co vlastně potřebujeme, s něčím jsme začali, a když jsme si už potom chtěli nějakou moderní techniku nakoupit, tak nám chyběly peníze. Úvaha, abychom dávali finance pro obranu, které tolik potřebujeme, někam jinam, je opravdu naprosto scestná.“
V podobném duchu se vyjádřil i vysokoškolský pedagog a někdejší nejvyšší český armádní velitel generál Jiří Šedivý: „Myslím si, že pan europoslanec je poněkud špatně informovaný. Pokud by se na tom politická reprezentace naší republiky včetně vlády dohodla a včas to oznámila ministerstvu obrany, tak to je schopné se na to připravit a potom ty peníze i smysluplně utratí. Vždyť naše armáda je řadu let podfinancována. Existují však už střednědobé plány na vyzbrojení našich sil a také na posílení stavů. Utratit ale dvě procenta z HDP okamžitě a skokově bez patřičné přípravy by nebylo moc rozumné. Zatím vláda ty finance vložila do jiných odvětví. Posílat ale takové prostředky jinam považuji za hodně extravagantní nápad. Opakuji, jestliže se naši politici dohodnou, ministerstvo obrany i armáda jsou schopny se podle toho zařídit a ty schválené peníze účelně využít.“
Můžeme závidět Polákům, ti o svoji armádu pečují daleko lépe
Další z poslanců a členů výboru pro obranu PS ČR, Alexandr Černý (KSČM), se podivoval zejména nad štědrostí europoslance Štětiny, který by každoročně daroval Estoncům desítky miliard korun, jež sami nutně potřebujeme. „Této úvaze od pana europoslance moc nerozumím, je velmi zvláštní, seriózně řečeno. Uvědomme si, že se bavíme asi o 50 miliardách korun. Jednorázově vložit takovou sumu bez patřičné přípravy do vojenského rozpočtu by bylo určitě nerozumné. Armáda ale potřebuje něco zcela jiného. A to především jistotu, že podobné finance může utrácet i v budoucnu, v delším časovém horizontu. Tedy nikoli jen po jedno volební období vládnutí určité politické garnitury. Ono je to hodně složité v kapitalistickém systému, kdy dnešní blahobyt v konjunktuře může zase vystřídat krize a mohou se opakovat i doby, kdy vláda na úkor armády financovala základní chod státu. V tomto směru můžeme závidět Polákům, ti dvě procenta z HDP dávají na obranu za každé situace,“ konstatoval stínový ministr obrany.
Který protikandidát by byl pro Miloše Zemana ve 2. kole nejobtížnější?Anketa
Se zcela odlišným postojem na fungování české armády přišel Stanislav Huml (ČSSD): „Mně se vůbec nechce ty myšlenky pana Štětiny komentovat, to snad nemá ani smysl. My sami máme s utracením peněz na armádu celkem problém, protože bychom ty nakoupené zbraně a techniku neměli zatím komu dát do rukou. Líbí se mi například švýcarský model, kde jsou připravené k obraně státu velké počty záložáků a kde i mladí lidé podstupují vojenský výcvik. U nás branná výchova chybí a potom i ta etická a morální povinnost bránit svoji zemi proti případným agresorům.“
Armáda je šíleně podfinancovaná, nemůžeme rozdávat jiným
Naprosto nekompromisně odmítl Štětinův návrh poslanec Bohuslav Chalupa: „To je absolutní nesmysl, nejprve přece musíme zabezpečit svoji obranu a pak můžeme teprve více pomáhat někomu jinému. To stejné platí i pro migraci. Napřed je nutné, abychom byli my sami dost silní, jinak by se nám i systém nějaké účinné mezinárodní pomoci zhroutil. Navíc jako člen Severoatlantické aliance musíme být schopni se nějakou dobu bránit případnému agresorovi, než nám spojenci z NATO pomohou. Naše armáda je také podfinancovaná asi 100 miliardami korun, a až tento dluh srovnáme, můžeme se začít zabývat nějakou větší finanční pomocí našim partnerům.“
Další ze členů výboru pro obranu a bezpečnost, Jiří Skalický z TOP 09, by v době hospodářského růstu okamžitě přidal armádě pár miliard na dovybavení. K názoru svého stranického kolegy Štětiny pak prohlásil: „Tudy cesta určitě nevede. Severoatlantická aliance má jasnou strukturu a systém financování, takže by to provést tímto způsobem zřejmě ani nešlo. Musela by se hledat jiná forma. Něco na způsob mezivládní dohody. Je pravda, že východní ‚alianční země‘ jsou víc ohroženy než Česká republika, to jsme viděli právě při návštěvě Estonska, ale tak bych to stejně neřešil. Vždyť naše armáda je dlouhodobě ve finančním deficitu. Já jsem při jednáních o letošním rozpočtu navrhoval přidat ministerstvu obrany alespoň dvě miliardy navíc, ale sněmovna to celkem nepochopitelně zamítla. Tak ať si ten problém s obranou tedy řeší vládní koalice sama.“
Psali jsme:
autor: Jan Štěpán
