Ruský prezident v posledních dnech veřejně obvinil Erdoganovo Turecko z toho, že kupuje od Islámského státu levnou ropu. Turecký prezident to odmítl a prohlásil, že pokud by se snad spolupráce mezi ISIS a Tureckem potvrdila, odstoupil by z funkce. Buď jak buď, podle mnohých bezpečnostních analytiků černý trh s ropou Islámského státu na Západě skutečně funguje. Myslí si to například Norman Bailey z Centra pro národní bezpečnostní studia a geostrategii na univerzitě v Haifě. „Najít zákazníka na Západě nebylo zase tak nic těžkého. Kamiony s cisternami naplněnými ropou mají povolení v cestě k přístavům, kde je ropa přeložena do tankerů. To vše vyžaduje organizaci a ochotu v obchodních a finančních kruzích na Západě i v okolních zemích.“
Konkrétní země a přístavy však Bailey jmenovat nechce. „Tady nejde o jednotlivá jména. Vyhledat kupující a další spolupodílníky však není nic tak složitého. Kdyby s tím chtěli odpůrci Islámského státu skutečně něco dělat, jistě by bylo možné ISIS od těchto finančních zdrojů odříznout,“ je přesvědčen analytik. S podezřením, že Turecko čile obchoduje s Islámským státem, přišel již loni v červnu člen turecké parlamentní opozice Ali Edibogluan. Prohlásil tehdy, že do Turecka byla propašována ropa pocházející z oblastí ovládaných islamisty v ceně osmi set milionů amerických dolarů. Konkrétně hovořil o ropných polích v severosyrské Rumaile a nedaleko iráckého Mosulu, kde prý bylo položeno potrubí umožňující posílat ropu do Turecka.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
Jeho tvrzení nyní potvrzuje také bývalý irácký poslanec Mowaffak al-Rubaie. „Ropa je převážena podél tureckých hranic z Iráku a Sýrie. Následně se prodává o polovinu levněji, než se pohybuje ropa na světových trzích. Aktuálně tato ropa stojí přibližně 21 až 22 dolarů za barel. Ropa je často dodávána v surové podobě a zpracována na tureckých ropných rafinériích. Peníze z tohoto byznysu představují pro Islámský stát životodárný kyslík. Když se jeho přívod přeruší, začne se ISIS dusit. Nelze opravdu pochybovat o tom, že Turecko o pašování ropy vědělo. Obchodníci kupují ropu na černém trhu v Turecku přímo pod záštitou tureckých zpravodajských služeb a bezpečnostního aparátu,“ sdělil Rubaie.
Bývalý irácký poslanec také obviňuje Turecko z toho, že teroristům poskytuje ve svých nemocnicích lékařskou péči. „V Turecku je také mnoho bezpečnostních důstojníků, kteří s ISIS nepokrytě sympatizují. Mohou se dostat nerušeně z Istanbulu na hranice a infiltrovat do Sýrie nebo Iráku. Neexistuje žádná teroristická organizace, jež funguje bez pomoci sousední země. V tomto případě je to Turecko,“ poznamenal Rubaie s tím, že by Turecko konečně mělo vyjít s pravdou ven a připojit se k mezinárodnímu úsilí zničit Islámský stát. Úzkým vazbám mezi Tureckem a Islámským státem se také věnuje ve své analýze Institut pro lidská práva při Columbijské univerzitě v New Yorku, ze které cituje v dnešním vydání Literárních novin komentátorka Tereza Spencerová.
V první řadě je Turecko podezíráno z toho, že Islámskému státu dodává zbraně. Jak je v rešerši Institutu pro lidská práva Columbijské univerzity zmíněno, tyto informace zazněly hned z několika na sobě nezávislých zdrojů. V deníku Washington Post jeden z velitelů ISIS vloni v srpnu přiznal, že většina nových bojovníků i dodávaných zbraní přichází přes Turecko. O několik týdnů později zase šéf turecké opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Kemal Kilicdaroglu zveřejnil prohlášení prokuratury v Adaně, podle které Turecko i nadále pokračuje v dodávkách zbraní teroristickým organizacím. V prosinci loňského roku zase turecký list Cumhuriyet informoval o nahrávkách potvrzujících vojenskou i finanční pomoc Turecka teroristům.
V další části textu zmiňuje také Spencerová pasáž věnující se finanční podpoře Islámskému státu, kterou Turecko údajně zajišťuje především prostřednictvím odkupu jeho ropy. Americký deník New York Times loni v září citoval Jamese Phillipse z Heritage Foundation, podle kterého Turecko proti snaze ISIS prodávat ropu nijak nezasahuje, protože z toho Turci sami profitují. Phillips dokonce tvrdil, že se na těchto ilegálních obchodech podílejí samotní členové vlády. O ilegálním obchodování s ropou informoval rovněž turecký deník Radikal. Konkrétně uváděl příhraniční ropovody, kde se prodává litr ropy jen za 1,25 turecké liry. Po publikování článku bylo mnoho z nich uzavřeno, byť předtím fungovaly přes tři roky. Turecké televize Diken a OdaTV zase ve svých reportážích shodně uváděly, že při prodeji této ropy působí jako prostředníci turečtí občané. Obvinění v tomto duchu také na adresu Turecka vznesla německá Strana zelených.
autor: pro