Oliva napsal posudek jazykového projevu Babiše po čtvrté urgenci poslance Daniela Korteho (TOP 09). „Pokud byl pan poslanec tak hloupý, aby o tohle žádal, tak mně nezbývalo nic jiného, než mu vyhovět. My jsme státem placená instituce, takže jsme napsali posudek. Že neprospěl jemu, je vedlejší,“ konstatuje.
Ve sněmovně se hovořilo i o tom, že v případně nutnosti by se překládala jednotlivá nářečí do spisovného jazyka, jako je tomu například u poslanců v německém Bavorsku. Podle Olivy je to ale nesmysl. „Tohle je obecně takové napětí mezi tím, co je potřeba regulovat nějakými nařízeními, a co zdravý lidský rozum a slušné vychování zvládnou i bez těch nařízení,“ míní.
Překládání nářečí? Hloupost
Pokud by prý někdo hovořil opravdu silným nářečím, měl by se snažit přiblížit hovorové češtině, aby mu lidé rozuměli. „Ale vydávat na to zákony? Jak by se to dělalo? To do toho zákona budeme psát slova, která se smějí používat a která ne? Pokud si lidé rozumějí, komunikace zřejmě funguje. Pokud někdo nebude chtít rozumět, tak rozumět nebude, i když dotyčný bude mluvit spisovně česky,“ dodává.
Jeden z mála poslanců, který mluví vždy formálně bezchybnou spisovnou češtinou, je podle Olivy jednoznačně bývalý hejtman David Rath. Dobře to prý ilustruje, že ve sněmovně by nemělo jít o to, kdo jak dobře umí spisovně, ale o obsah řeči.
Vulgární poslanec by neměl být poslancem
Co mu na promluvách politiků ale vadí nejvíce, to jsou vulgarity. Je totiž toho názoru, že vše se dá říci i bez těchto slov a navíc jejich použitím devalvují politici nejen sebe, ale i sněmovnu, a dávají špatný příklad. Sněmovna by podle jeho názoru měla být brána jako místo, které reprezentuje občany na nejvyšší úrovni, a člověk, jehož morální standard je tak nízký, aby vulgarity na tomto místě používal, by neměl být poslancem.
„Příliš mě netrápí, když někdo nemluví bezchybně spisovně. Mluvit vulgárně je, jako by nějaký poslanec vystoupil, měl díru na pozadí a koukala mu z ní holá řiť,“ uzavírá Oliva.
Psali jsme:
autor: nem
