Na úvod besedy Ilona Švihlíková rámcově představila, o co v TTIP jde a jaká v ní vidí rizika pro Evropu, a zvlášť pro Českou republiku. Poukázala také na obdobnou aktivitu Spojených států, které současně s TTIP vyjednávají na druhé straně svých námořních hranic transpacifické partnerství (TPP) s Austrálií, Vietnamem, Japonskem a dalšími východoasijskými ekonomikami. „Zajímavé je také to, že se tyto velké projekty začaly diskutovat po velké recesi v roce 2008. To souvisí s tím, že situace ve Světové obchodní organizaci (WTO) není dobrá. Krize bezesporu otevřela úvahy o tom, jak postupovat dál. Nejvíc mě ale zarazilo, že TTIP prosazuje současný americký prezident Obama. TTIP má totiž předobraz v dohodě NAFTA mezi Kanadou, USA a Mexikem z roku 1994 a Obama šel do svého prvního volebního období jako velký kritik NAFTA a zavázal se, že se pokusí do této dohody dostat sociální a ekologické doložky. Velmi mě proto udivuje, že dnes tentýž Barack Obama prosazuje TTIP, která má podobnou logiku jako NAFTA,“ říká Ilona Švihlíková na adresu amerického prezidenta.
Dále se vymezila vůči argumentům zastánců TTIP, kteří tvrdí, že je třeba reagovat na stav, kdy má WTO problémy, a argumentují pak, že transatlantická dohoda odstraní bariéry a pomůže ekonomickému růstu. „V naplnění takových předpokladů vidím problém. Tarifní bariéry mezi Spojenými státy a Evropskou unií jsou velmi malé a celkově nehrají velkou roli. Je pro mě otázkou, co si kdo od minoritního snížení celních sazeb slibuje. A druhý háček představuje otázka netarifních překážek, tedy různých legislativních požadavků kladených na výrobky.
Tady vyvstává celá škála obav – Spojené státy totiž mají jiné standardy a jejich ekonomický systém je odlišný, mají jiné pracovní právo, postavení odborů a veřejného sektoru nebo ekologickou ochranu. Tato technická otázka je zároveň velmi citlivá, protože současný stav vyjadřuje skutečnost, že Evropané a Američané mají velmi rozdílná očekávání od státu. To vyvolává velké znepokojení,“ varuje Ilona Švihlíková, podle které by právě dohoda o odstranění netarifních bariér mohla například ohrozit kvalitu evropských potravin, protože po sjednocení podmínek by USA mohly bez omezení do Evropy dovážet své zemědělské produkty, které vyrábějí za mnohem volnějších podmínek než v Evropě. „A navíc víme, jak fungovaly, respektive nefungovaly minulé dohody typu NAFTA. To je důvod být maximálně obezřetní,“ říká Ilona Švihlíková.
Česká republika – třetí nejžalovanější země
Podle Ilony Švihlíkové ve prospěch TTIP existuje řada analýz, které se snaží dokázat, jak dohoda zvýší HDP a počet pracovních míst, jejich reálnost je ale problematická. „Problémů je řada. Jednak zde z principu volný obchod není od toho, aby zvyšoval počet míst, ale naopak velmi často vede k jeho snížení. Na druhé straně existuje pečlivě rozpracovaná studie, která dokazuje opak a podle modelu, který bere v úvahu sociální dopady, vliv TTIP na počet pracovních míst vychází úplně jinak. Tak to prostě nefunguje. A pokud jde o růst, i oficiální dokument uvádí, že bude velmi malý, řádově 0,1 % za deset let. To nemá smysl ani komentovat, to je hodnota v rámci statistické chyby,“ kritizuje koncepci TTIP Ilona Švihlíková. Zdaleka nejhorší je ale podle ní tzv. arbitrážní doložka, která má řešit spory mezi investory a státy a kterou by měla TTIP v nové podobě obsahovat.
Psali jsme:
„To je na TTIP je nejkontroverznější. Arbitrážní klauzule se začala používat od vzniku dohody NAFTA a její využívání ke sporům roste. Korporace často žalují stát a v nejobecnější formě to znamená, že pokud stát udělá změny ve své politice, korporace jej může žalovat za to, že ohrozil její budoucí zisky. Například když odstoupí od jaderné energetiky, když přestane kácet deštné pralesy, když zvýší minimální mzdu. Těch případů je mnoho. K této doložce se negativně vyjadřuje i časopis The Economist, a v TTIP se nyní hledá forma, jak arbitrážní doložku zachovat. Mimochodem – Česká republika dnes patří po Argentině a Venezuele k nejžalovanějším zemím na světě. A v TTIP se hledá cesta, jak do ní doložku vklínit,“ uvedla Ilona Švihlíková. Evropu lze z tohoto pohledu do určité míry považovat za kořist, která nevyvíjí na svou obranu iniciativu, protože má dost svých vnitřních problémů, a ostatní státy se perou o možnost rozšířit svůj vliv do EU. „V případě partnerství s USA jde spíš o vazalství a je otázka, jestli má smysl se takto vázat na upadajícího hegemona,“ řekla ekonomka Švihlíková.
Kromě toho je zarážející, že i europoslanci mají problém se k textu TTIP dostat, na seznámení s obsáhlým dokumentem mají omezený čas a nesmí si pořizovat kopie ani výpisky. Proti těmto podmínkám přístupu k dokumentům z vyjednávání TTIP někteří z europoslanců dokonce protestovali a demonstrovali v Evropském parlamentu. Evropská komise navíc vyvíjí snahu, aby se TTIP ve výsledku neprojednávala v národních parlamentech. A další kapkou přispívající k pochybám o TTIP je podle Švihlíkové vlna občanské nespokojenosti, která se v Evropě zvedá a je silná hlavně v Německu. „Jestli je na rozruchu kolem TTIP něco dobrého, je to skutečnost, že se s kolegy z dalších zemí učíme spolupracovat při aktivitách občanské společnosti. V reakci na to se začaly dostávat na veřejnost části podrobností dohody,“ konstatovala Ilona Švihlíkova.
V Česku vládne nezájem
Varující je podle Švihlíkové nezájem o otázky TTIP u nás. Pokud bude TTIP uzavřena, půjde o největší obchodní dohodu na světě, která se bude přímo týkat více než osmi set milionů lidí. Občanské iniciativy, které se TTIP věnují, dráždí hlavně to, že se o dohodě ví velice málo a informace se tají. „Hodně mě znepokojilo to, že když se občanský sektor začal o TTIP zajímat, Evropská komise se rozhodla po dlouhém utajování zveřejnit dokument, který má deset stran a vůbec nic neříká, jeho obsah je nesmírně vágní, mnohé věty si v něm protiřečí a je to celkově jen zmatený text. A toto se dva roky tajilo!“ rozčiluje se Ilona Švihlíková. „Sporných témat je mnoho, česká platforma hledá argumenty a na 18. dubna svolává v Praze na Smíchově demonstraci, kde chceme sdělit, že TTIP není jen technická věc, ale že jde o téma, které se dotkne všech a má velká rizika,“ uvedla Ilona Švihlíková.
V diskusi Ilona Švihlíková reagovala například na dotaz, zda celá aktivita kolem TTIP má cíl zachovat dolar jako světovou rezervní měnu. „Je to spíš pokus zachovat dolarovou zónu. Dohoda TTIP a transpacifická dohoda ale mají geopolitický význam, protože obkličují dvě velmoci Rusko a Čínu. Výsledkem je sbližování Ruska a Číny, což původně bylo noční můrou Američanů. USA také žijí v domnění, že do budoucna budou schopny energeticky zásobit Evropu a že ruské zdroje nebudou potřeba. K tomu samozřejmě potřebují TTIP. Je to sice chiméra, ale běžně se o tom mluví,“ odpověděla Ilona Švihlíková.
Psali jsme:
autor: David Daniel
