Na otázku, jestli by měla být u amerického prezidenta jedním z hlavních kritérií víra, odpověděl Carson, že to záleží na tom, jestli by byla tato víra v rozporu s hodnotami a principy Ameriky. Na otázku, jestli je islám v souladu s Ústavou, odpověděl Carson záporně. „Není. Skutečně bych neviděl rád, kdyby měl naši zemi vést muslim,“ cituje Buchanan Carsonovo vyjádření, které vzbudilo zejména mezi americkými muslimy, ale i levicovými aktivisty a novináři bouři nevole. První reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Carsonovo prohlášení odsoudil např. výkonný ředitel Rady pro americko-islámské vztahy (CAIR) Nihad Awad. „Měl by odstoupit z prezidentských voleb, protože jeho názory jsou v rozporu s Ústavou Spojených států. Ve jménu tolerance nemůžeme tolerovat Carsona.“
Podle Buchanana však Carsonovo prohlášení Ústavě v žádném případě neodporuje. „Carson pouze přiznal, že by si nepřál, aby se stal prezidentem USA muslim, jenž vyznává islámskou víru. Je snad nyní zakázáno poukazovat na to, že náboženství může mít vliv na to, jak bude ve svém úřadu postupovat hlava státu? Náboženství každého člověka je součástí jeho osobnosti. Ačkoli to nemusí znamenat přesný návod, jak se takový člověk chová, mnohé to o jeho budoucích krocích napovídá. Pokud by mormoni stále bojovali za uznání mnohoženství a prohlašovali, že černoši nemohou být mormoni, bylo by nelegitimní tuto záležitost řešit? Mohl by být prezidentem a tedy i vrchním velitelem ozbrojených sil kvaker, když jeho náboženství vyznává nastavení druhé tváře?“ podivuje se Buchanan.
„Islám znamená podřízení. Věřící a praktikující muslim věří v podřízenost učení Proroka. To znamená, že dodržuje půst během ramadánu, požaduje po ženách zahalování, modlí se pětkrát denně. Pamatujete si snad nějaký masivní protest z islámského světa, když byl afghánský konvertita odsouzen k trestu smrti? Islám nařizuje svým příznivcům nejenom to, jak má žít, ale také, jak mají řídit společnost. Je šaría v souladu s americkou ústavou? Nebo by musel americký prezident vyznávající islám tento právní kodex odmítnout? K tomu se musím ptát, jaký je trest za odpadlictví od Koránu? Bylo by v rozporu s duchem Ústavy zeptat se muslimského kandidáta, jestli souhlasí s tresty pro homosexuály, cizoložníky nebo zloděje?“ podivuje se Buchanan.
Buchanan také poukazuje na to, že všude, kde dominuje islám, je jeho základním projevem represe. „Kolik z padesáti zemí, kde vládne islám, se podobá Spojeným státům? Nejzrůdnější teroristické organizace Boko Haram, Al-Káida, ISIS, Al-Šabáb se hrdě hlásí k islámu. Vzhledem k sektářské válce mezi šíity podporovanými Íránem a sunnity podporovanými Saúdy, bylo by porušením Ústavy zeptat se našeho muslimského kandidáta, ke kterému z těchto dvou proudů patří?“ zmiňuje Buchanan a po vzoru amerického historika a publicisty Russella Kirka nazývá islám politickým náboženstvím. „Ateisté, kteří přijali za své politické náboženství marxismus-leninismus, vytvořili stalinistickou říši. Němečtí ateisté, kteří přijali za svůj sociální nacionalismus, založili Třetí říši. A islamisté zase vytvořili Súdán, Saúdskou Arábii a Íránskou islámskou republiku,“ píše Buchanan.
Jak Buchanan dále připouští, muslimové se mnohokrát ukázali jako dobří američtí vlastenci. Zároveň však zmiňuje, že do Evropy se hrnou stovky tisíc muslimů, kteří se nejsou schopni přizpůsobit. „Elitáři, kteří tvrdí, že by neměli s muslimským prezidentem žádný problém, se jen přetvařují. Protože je politicky korektní takové věci prostě říkat, dává jim to pocit morální nadřazenosti. Ti samí lidé se přitom cítili pobouřeni, když někdo označoval za muslima Baracka Obamu. Liberálům se představa muslimského prezidenta zamlouvá, ale jen abstraktně,“ má jasno Buchanan.
Psali jsme:
autor: pro
