Je ostudné nadávat lidem, kteří se bojí uprchlíků, zaznělo z velmi důležitého místa

21.03.2016 9:51

Zatímco Vatikán a oficiální představitelé církve ve Velké Británii a Skotsku se jednoznačně postavili proti případnému brexitu, arcibiskup z Canterbury Justin Welby tak striktní stanovisko nezastává. Vedle toho odmítá označovat odpůrce přijímání uprchlíků za rasisty, byť sám nabádá vládu, aby přijala více než avizovaných 20 000 Syřanů.

Je ostudné nadávat lidem, kteří se bojí uprchlíků, zaznělo z velmi důležitého místa
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Menší uprchlický tábor pro rodiny s dětmi v Ankawě. Jde o křesťanskou čtvrť Arbílu, čtvrtého největšího města v Iráku

Anketa

Který sousední národ máte nejraději?

3%
4%
83%
hlasovalo: 12226 lidí

„Není možné říkat věřícím, že Bůh je nabádá, aby volili tímto způsobem. Nemyslím si, že z křesťanského pohledu existuje v referendu o budoucnosti země v EU jedna správná možnost volby,“ tvrdí Welby a přiznává, že téma je natolik politicky citlivé, že dlouho váhal, jestli se má do veřejné diskuse také osobně vložit. „Diskuse by se měla vést také o tom, čeho se bojíme. Strach je naprosto legitimní emoce. Strach z toho, co bude následovat po vystoupení či naopak při setrvání v EÜ,“ míní Welby a vyjadřuje se ke stávající veřejné diskusi značně kriticky.

„V diskusi postrádám vize a uvažování o několik tahů dopředu. Zastánci ani odpůrci setrvání Velké Británie v Evropské unii nenabízejí ucelený pohled na to, co by obě možnosti pro naši zemi znamenaly v horizontu příštích několika let,“ konstatuje Welby s tím, že veřejná diskuse předcházející červnovému referendu by se neměla soustředit jen na samotnou Velkou Británii, ale měla by být vedena v celoevropském kontextu. „Případné vystoupení země z EU by se nedotklo pouze Britů, ale celého kontinentu,“ argumentuje Welby.

Arcibiskup z Canterbury patří také k velkým kritikům britské vlády a jejího vztahu k migrační krizi. Oceňuje sice finanční pomoc vlády v uprchlických táborech, ale přijetí 20 000 syrských uprchlíků považuje za nedostatečné. Už jenom ve srovnání  s Německem, které doposud přijalo přes milion uprchlíků. „Vláda odvádí v uprchlických táborech na Blízkém východě opravdu dobrou práci. To však vzbuzuje otázku, jestli bychom si stejně nemohli počínat i doma?“ míní Welby, ale zároveň dodává, že si je vědom složitosti problému. „Debata kolem uprchlíků a migrace společnost hluboce rozděluje.“

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

Nálepkování odpůrců přijímání uprchlíků za rasisty však Welby rezolutně odmítá a považuje něco takového přímo za ostudné. „Strach má v době tak rozsáhlé krize logicky své místo. Však se také jedná o jedno z největších přesídlení lidstva v jeho historii. Jde o obrovské počty lidí. Pociťovat jisté znepokojení nad tím vším považuje za velmi rozumné. Panují oprávněné obavy nad tím, kde ti lidé budou bydlet, jak budou pracovat a jakým způsobem se dokážou integrovat v naší společnosti. Musíme těmto připomínkám naslouchat a snažit se vše řešit ke spokojenosti obou stran.“

Welby v loňském roce podpořil rozhodnutí britské vlády vstoupit po boku Spojených států do občanské války v Sýrii. „Pokud je však vojenská akce primárním nástrojem řešení konfliktu, je celá operace předem odsouzena k nezdaru. Náboženskému extremismu je třeba čelit i na ideologické a teologické úrovni. Probíhající konflikt se od těch předešlých značně liší, protože má významné teologické aspekty. Na mezinárodní úrovni musíme konfrontovat ty státy, které rozvoj extremismu a násilí podporují, což je například Saúdská Arábie,“ soudí Welby.

Za klíčové považuje arcibiskup z Canterbury také hájení židovsko-křesťanských tradic uvnitř samotné Velké Británie. „A to bez obav, aby za hájení těchto hodnot byl někdo obviňován z páchání trestného činu. Na první pohled musí být zřejmé, co je správné a co již není možné akceptovat. V žádném případě nad tím nemůžeme zavírat oči. My sami si musíme být v prvé řadě jistí historickým odkazem židovsko-křesťanského dědictví. Ať už jsme věřící či nikoli. Není nic špatného na tom být hrdý na svoji kulturu,“ nabádá Welby a dodává, že striktní oddělení náboženského a světského života v praxi nefunguje. „V některých částech Evropy se o to pokusili, ale v praxi to prostě nefunguje.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

10:21 To si to ČT zase podělala. Seriál Stíny v mlze viděl, kdo neměl

„Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a …