V USA si podle Poledníka už mnozí uvědomili, že prezident Obama je měkkota, a na jeho místo by bylo třeba najít spíše nějakého válečníka.
Stranickou příslušnost kandidáta prý již dnes není třeba až tak řešit, neboť obě strany se začínají stávat nerozlišitelnými. Obě prý hájí „neokonzervativní politiku“, čili imperiální expanzi maskovanou vývozem demokracie a lidských práv. Rozdíly jsou jen v tom, jak se tento produkt voličům prodává.
„Kandidáti dvou stran ‚klasických‘ jsou s jedinou výjimkou věrnými stoupenci ničivé ideologie neokonzervatismu. Ten převládl v americkém politickém směřování už během 90. let,“ vysvětluje Poledník. Zahraniční politika se nazývá vznešeně „unilateralismus“, v reálu znamená „vládu impéria“. S tím je spojený militarismus, udržující zbrojními zakázkami v chodu ekonomiku, ale též misijní horlivost, spojená s pocitem výlučnosti a historického předurčení. „Spisovatel Stefan Halper definoval neokonzervativní zahraniční politiku jako ‚realizaci demokracie ze zadní části Humvee‘, dodává Poledník.
Podle něj však tato politika není žádnou novinkou, lze ji vidět napříč celými americkými dějinami od Lincolna, přes Wilsona a Kennedyho. Stejně staré je i provázání této politiky s hospodářskými zájmy vlivných rodin.
Dnes tuto politiku zcela otevřeně podporují favorité obou stran. Hillary Clintonová se na rozdíl od Baracka Obamy ani nesnaží tvářit, že se jí taková politika nelíbí a dělá ji z donucení. Její oponenti z republikánské strany prakticky všichni kritizovali Obamu, že se málo angažuje na Blízkém východě či v Iráku. Jeb Bush odmítá jakoukoliv kritiku svého bratra za invazi do Iráku, a jeho hlavní soupeř Marco Rubio je prý „nejnebezpečnější neokon“, který prosazuje rozsáhlý zásah v Sýrii a Iráku.
Z řady prý vyčnívají jen dva kandidáti. Jedním je Rand Paul, syn Rona Paula, dlouholetého propagátora politiky izolacionismu a duchovního zakladatele hnutí Tea Party. I on však v některých otázkách, třeba legalizaci potratů, nadbíhá městským liberálům.
Největším fenoménem voleb tak nejspíš bude kandidatura Donalda Trumpa. Známý miliardář se prezentuje jako alternativa celé americké politiky. Muž, který o sobě říká, že není politik, ale byznysmen (a působí přitom výrazně věrohodněji než Andrej Babiš) drtivě kritizuje americké intervence, a chce i omezit imigraci. Získal si část konzervativních komentátorů a ačkoliv mu sázkaři dávají šanci jen 50:1 (mnohem menší, než Randu Paulovi), do voleb se prý může stát ještě leccos. Tradiční konzervativní Amerika, shrnující svůj program do dvousloví „svoboda a Bůh“, totiž prý stále existuje a čas od času vybublá na povrch.
Psali jsme:
autor: jav
