Chemik Vít Syrový v rozhovoru Kupředu do minulosti prohlásil, že se snaží žít jinak než většina společnosti. Snaží se pečovat o své zdraví a nežije prý honbou za penězi. V roce 2020 si ale lidé uvědomili, jak důležité je zdraví a podle Syrového se o něj začali někteří lidé bát natolik, až je to o zdraví skoro připravilo.
Jenže doopravdy se starat o své zdraví není podle Víta Syrového vůbec snadné.
„Není to vůbec snadné, protože si musíme uvědomit, v jakém jsme bodě – žijeme v době chemické. Tato doba chemická trvá, řekněme, alespoň co mám vysledováno, kolem 100 let, kdy bohaté banky vložily svůj kapitál do chemického průmyslu, a od té doby se odvíjí cosi, jakýsi pokus na lidech, co to s námi udělá. A chemie za jeden lidský věk, přibližně za sto let, naprosto všechno zničila. A v roce 2020 se teprve vynořila část tohoto ledovce,“ prohlásil inženýr.
- Celý rozhovor naleznete zde
„Asi před téměř 20 lety jsem se začal zajímat o „éčka“, zjistil jsem, že se chemie přidává do potravin, a pak jsem o tom napsal knížku. Pak jsem se začal zabývat kosmetikou, a zjistíte, že to máte v kosmetice, že ji máte všude. A to nechci zabíhat do léků. Všechno je to chemický průmysl, který je velkým byznysem, kde nejde o nic jiného, než vydělat co nejvíce peněz,“ rozvedl svou myšlenku.
„A to, co jsme udělali, je přesně ten bod, který předpovídali různí indiánští náčelníci. Už jsme si otrávili vodu, vzduch, stravu, téměř všechno. To znamená, že když někdo chce třeba zdravě jíst, tak to bude souviset s otázkou přirozenosti. Přestože se jmenuji Syrový, tak nikomu neslibuji, že když začne jíst syrovou stravu, tak bude zdravý. Je to úplný nesmysl, protože v první řadě musíme mít čisté vstupní suroviny, to, co budeme jíst a pít. Pokud je to plné chemie, tak je jasné, že nám to lidsky udělá spíše něco špatného,“ pokračoval.
Jako chemik prý ví, že jak jde čas, tato situace se jen zhoršuje. Před dvaceti a více lety to podle něj ještě nebylo tak zlé. Kdysi ještě chemici využívali svých znalostí, aby poznali svět kolem sebe, ale jednoho dne si podle Syrového začali hrát na bohy a pokusili se spojit věcí, které k sobě nepatří a s nimiž si ani příroda, ani lidské tělo neporadí.
„Tady jde o ten druh průmyslu, který má produkovat cosi, na čem by se co nejvíc vydělalo, a když to vidím z globálu, tak zjistím, že se úmyslně dělají pesticidy, které jsou jednoznačně špatné, éčka, která jsou zase škodlivá, chemické látky, ingredience, které se dávají třeba do kosmetiky, do čisticích prostředků, aby lidé byli nemocní, aby si zase více kupovali chemické látky. A je to takovýto koloběh,“ řekl Syrový.
K dovršení všeho zlého je podle inženýra - chemika třeba říci, že zemědělci využívají pesticidy, aby zvýšili objem úrody, ale jen v Evropě se rok co rok nespotřebuje a vyhazuje obrovské množství potravin.
„A z mého pohledu, nechci to nazývat spiknutím, ale někdo to takto může z nějakého důvodu pojmout. Pokud někdo chce, aby lidé byli nemocní, tak pro to něco udělá, a rok 2020, a táhne se to až doteď, je důkaz, že vůbec nikomu nejde o zdraví, ale jde o to, aby se vyrobilo například co nejvíc chemických plexiskel a štítů, a různých dalších chemií, dezinfekčních prostředků. A nikdo nikomu neřekne, co to způsobí, když se nemůžou nadechnout. A tento cíl uvidíme všude, že nejde o to, aby lidé byli zdraví. O to jde málokomu. A z oficiálních lídrů vám nikdo neřekne, co máte dělat, abyste byla zdravější,“ uvedl.
Před šířením chemie v potravinách, ale nejen v nich, prý začal varovat poté, co se u jeho dcery projevila silná alergie. Téměř se dusila. On se začal zajímat o složení potravin a stal se odpůrcem celého byznysu, jak ho popsal již výše v rozhovoru.
A došel k závěru, že skutečně jde v prvé řadě o vydělávání peněz. Banky do chemiček vložily kapitál a je to opět kapitál, který určuje to, o čem média informovat budou a o čem ne. A tím je usměrňována celá společnost.
Připomněl také, že lidé po dlouhá léta hospodařili bez chemie a podle jeho názoru netrpěli nedostatkem potravin. I uzeniny se vyráběly bez chemie. Pohled do minulosti nám tedy podle Syrového ukazuje, že to jde i bez chemie. Jen by se do zemědělství muselo vrátit víc lidí. Dnes většina pracuje v jiných odvětvích a je zřejmé, že tato malá skupina nedokáže bez chemie uživit celou populaci.
Navíc bychom podle Syrového neměli zapomínat, že Evropa si žije jako v bavlnce, ale v některých částech světa lidé stále hladoví. To podle něj dokazuje, že lidstvo jako celek musí změnit své chování.
„Pokud chceme něco zlepšit, máme začít sami u sebe. To znamená, přehodit si uvnitř sebe kormidlo nebo výhybku, abychom pochopili, že nejsme ti, kteří můžou přírodu zničit, a pak si myslet, že to vyřeší chemie, a že když budeme mít stále více chemických léků, nebo se necháme napíchat všemožnými injekcemi, tak nás to zachrání. Myslím, že už je zjevné, kam svět jde. Když si uvědomíte, kolik lidí je nemocných, ať už duševně, nebo fyzicky, tak už je to varující, více než varující,“ uzavřel Syrový.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
