Fištejn se zaměřuje na Medveděvova setkání se spoluobčany, kdy například na setkání s důchodci na Krymu odbyl nespokojence tím, že peníze nejsou a nebudou. „Ale vy se držte,“ řekl jim. Když měl pro změnu minulý týden odpovědět na otázku mládeže, proč učitelé v Dagestánu dosahují jen na pětinu platu policistů, odvětil, že učitelství je povolání, ne způsob vydělávání peněz. „Mnohem snáze se peníze vydělávají podnikáním. Kdo chce vydělávat, může jít do byznysu. Je to vaše osobní volba,“ dodal.
Dle komentátora se v Rusku nachází v žalostném stavu zdravotnictví a školství, valorizace důchodů je pozastavena na neurčito a mzdy jsou zmraženy. Není ani tajemstvím to, že se leckdy vyplácejí s mnohaměsíčním zpožděním.
„Dva roky ztratilo Rusko očekáváním, že se naplní Putinův slib, podle něhož se co nevidět země opět dostane do černých čísel a ‚problémy vyhnijí samy‘, neboť ‚ropa má svou objektivní cenu a náš růst je nezadržitelný‘. Učené spory se vedou hlavně kolem místa na škále, kde se Rusko zrovna nachází: zatímco jedni tvrdí, že je na vrcholu krize, druzí, že je akorát v jejím prostředku a třetí, že se zrovna odráží ode dna,“ poznamenává Fištejn s tím, že zpráva moskevské Vysoké školy ekonomické však hovoří o tom, že národní hospodářství úspěšně prorazilo ono pomyslné dno a jde hlouběji do minusu. Náměstkyně ministra financí Tatjana Nesterenko navíc varuje, že pokud se nic nezmění, nebude z čeho v příštím roce platit mzdy.
Na práci předsedy vlády si podle Fištejna stěžuje v petici již 190 tisíc občanů. „Ponížená suplika žádá prezidenta Putina o nápravu věcí, jejichž pravý stav před ním nepochybně tají nepoctiví úředníci. Že petenti spadli z višně, není třeba pracně dokazovat. Pokud někdo potřeboval důkaz, že v Rusku existuje jen jeden politik a ten rozhoduje o všem, takový důkaz byl minulý týden poskytnut,“ poukázal na Putina, který v minulém týdnu propustil mimo jiné čtyři gubernátory či jiné politické představitele a nahradil je například členy své ochranky. „Znalci Ruska jsou přesvědčeni, že Putin buduje jakousi vnitřní mocenskou vertikálu, jež ho má ochránit před jakoukoli hrozbou převratu,“ podotkl Fištejn a věnuje se i prezidentským volbám v roce 2018.
Původní text ZDE.
„Pokud Putin má v plánu se jich zúčastnit, vyhraje je způsobem a poměrem, jaký si usmyslí. Pak bude namístě ptát se, jak proběhne nástupnictví v roce 2024. Aby se předání mocenské štafety uskutečnilo v klidu a bez otřesů, bude prezident potřebovat spolehlivé pěšáky nejen v Moskvě, ale také v regionech,“ zmiňuje Fištejn. A dodává, že když Putin osazuje vertikálu moci samými „silovky“, vytváří systém, kde bude muset osobně rozhodovat o každé prkotině.
Závěrem přišla řeč i na Krym, kdy Putin podle Fištejnova názoru dospěl k tomu, že bude pro všechny lepší, když poloostrov ztratí postavení subjektu federace a bude sloučen s Jižním federálním okruhem. „Tato administrativní jednotka zahrnuje jih Ruska a severní Kavkaz a je mnohem lidnatější a důležitější než celý Krym. Smysl čachrování je prostý: Krym je tím zbaven posledních ryze formálních znaků autonomie,“ uzavírá Fištejn.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
