Dvě třetiny Čechů se podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru domnívají, že opatření, která jsou prováděna pro ekonomickou a vzdělanostní integraci Romů, jsou neúčinná. V Evropské unii zastává podobný názor na schopnost svých zemí integrovat pouze necelá polovina obyvatel. Ještě větší odlišnosti jsou v názoru, zda jsou Romové ohroženi diskriminací. V EU si to myslí tři čtvrtiny dotázaných, u nás pouze třetina.
63 procent dotazovaných v ČR si myslí, že Romové nejsou z hlediska diskriminace rizikovou skupinou. Opak si myslí 35 procent. V EU přitom průměrně 75 procent zastává názor, že Romové jsou potenciálně ohroženi diskriminací a opačný názor má jen 18 procent. V tomto hodnocení Romů jsou Češi na samém konci unijního žebříčku.
Na opačném konci škály jsou Švédové, Francouzi, Dánové a Lucemburčané, kde hrozbu diskriminace Romů vnímá více než devadesát procent obyvatel.
Další otázka se týkala pocitů, jaké bychom měli, pokud by naše děti měly romské spolužáky. 52 procent by mělo pocity nepříjemné, pouhých 11 procent příjemné. V EU jsou přitom oba póly vyrovnané zhruba kolem třetiny. ČR opět skončila na konci žebříčku, jen těsně před posledními Slováky. Nejtolerantněji naopak vůči Romům vystupovali Poláci a Rumuni.
Nikde v EU však obyvatelé nejsou přesvědčeni o účinnosti „proromských“ opatření, které mají za cíl jejich integraci usnadnit. V evropském průměru je považuje za účinné 12 procent, 45 procent za jednoznačně neúčinné. V ČR je poměr ještě ostřejší- souhlasí pouhých 8 procent, 69 je proti.
Romy integrovat neumíme a nepovažujeme je za diskriminované
Dvě třetiny Čechů se domnívají, že opatření, která provádíme ve snaze dosáhnout ekonomické a vzdělanostní integrace Romů, jsou neúčinná. Totéž si myslí necelá polovina obyvatel Evropské unie o svých zemích. Od evropského průměru se lišíme ještě více v názoru na to, zda jsou Romové ohroženi diskriminací: u nás si to myslí třetina lidí, v unijním průměru tři čtvrtiny populace.
Speciální průzkum v sérii Eurobarometr (č. 393), jehož data byla v zemích Evropské unie sbírána v září 2012, se zaměřil na otázky diskriminace a tolerance ve společnosti.
Integrace romské komunity není jen problémem Česka, ale i řady dalších zemí Evropské unie. V části evropských zemí problémy s Romy nejsou, v těchto zemích také část lidí nedovedla otázky týkající se Romů hodnotit (Irsko, Matla apod.). V naší zemi je tento problém silně akcentován a veřejnost zaujímá k němu dosti vyhraněný postoj.
Podle velké většiny našich obyvatel (63 %) nejsou Romové skupinou rizikovou z hlediska diskriminace. Opak tvrdí 35 % Čechů. Naopak v zemích EU si to celkově myslí jen 18 % populace proti 75 % s názorem, že rizikovou skupinou s ohledem na možnou diskriminaci jsou. Češi jsou v tomto hodnocení Romů na úplném konci pořadí sedmadvacítky zemí Evropské unie. Před námi jsou Slováci (44 % z nich považuje Romy za skupinou rizikovou z hlediska diskriminace), dále pak Rumuni (50 %) a Bulhaři (54 %). Na špici pořadí jsou Švédové, Francouzi, Dánové a Lucemburčané, kde Romy považuje za „diskriminačně rizikovou“ skupinu nejméně 90 % obyvatel.
Od Romů si udržujeme větší odstup, máme z jejich přítomnosti až nepříjemné pocity. Na otázku, jaké pocity by rodiče měli, kdyby jejich děti měly romské spolužáky, odpověděla polovina (52 %) lidí u nás, že nepříjemné (příjemné jen 11 %). V zemích EU jsou oba póly vcelku vyrovnané (31 % příjemné, 34 % nepříjemné pocity). I v tomto žebříčku jsme zcela dole, jen jsme si prohodili pořadí se Slováky. Těsně nad námi je pestrá směs zemí: Italové, Lucemburčané, Maďaři, Francouzi a Belgičané. Nejtolerantnější jsou obyvatelé zemí, kde je romská komunita silná a přítomnost romských spolužáků tedy běžná (Rumuni, Poláci), ale také pobaltské země.
Rozděleni jsou lidé u nás také v otázce, zda by společnost měla z lepší integrace Romů užitek (47 %:48 %), v zemích EU jako celku převládá poměrně výrazně názor, že tato integrace by společnosti prospěch přinesla (53 % : 33 %). Mezi zeměmi jsou opět veliké rozdíly. Negativní hlasy převládají jen ve třech jihoevropských zemích (Itálie, Malta a Kypr), naopak názor, že lepší integrace Romů by přinesla prospěch společnosti, drtivě převažuje například ve Švédsku, Finsku, ale také třeba v Maďarsku, Španělsku nebo Řecku. Jasně převažuje i na Slovensku (59 %:36 %).
O účinnosti „proromských“ opatření však nejsou příliš přesvědčeni ani obyvatelé zemí Evropské unie. V zemích EU jsou tato opatření účinná podle 12 % lidí, neúčinná podle 45 %, u nás je poměr ještě ostřejší (8 %:69 %). V žádné zemi názor, že opatření jsou účinná, nepřevažuje, jakžtakž vyrovnané skóre je na Maltě (kde však výrazně největší skupina lidí na to názor vůbec nemá), v Rumunsku, na Kypru, v Rakousku a Finsku. V naší společnosti na dolním konci (našich 69 % odpovědí „neúčinná“ je nejvíc) jsou opět Slováci, Maďaři a nečekaně Dánové.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
