"USA jsou za mořem a přesto se stále se svými základnami snaží obklíčit Rusko. Nikdy se jim to ale úplně nepovede. Proto jsem stál na straně Donalda Trumpa, který to prokoukl a snažil se brát Rusko jako partnera. Teď se ale situace změnila," míní bývalý jugoslávský partyzán Tichomir Mirkovič žijící už pětasedmdesát let v Česku. A co si myslí pamětník, který se během osvobozovacích bojů setkal i s Josipem Titem, o současném zamražování vztahů s Ruskem?
Médiím moc nevěří
"Jestli jsou informace o agentech GRU a jejich účasti na výbuchu ve Vrběticích pravdivé, tak je to velký svinstvo a jasný nepřátelský akt ze strany Putinova režimu. Nicméně chybí důkazy a tak o tom mám obrovské pochybnosti. Nevěřím tomu. Tuzemská média mi navíc připadají, jako bychom zůstali v socialismu. Jen diktát Sovětského svazu nahradil diktát západu a USA. Dřív poslouchala, co dělá Moskva, dnes, co Londýn anebo Washington, D. C. Chybí jim rozvaha a většinou, až na některá, potírají jakékoliv opoziční názory," vysvětluje svůj úhel pohledu Mirkovič.
To samé si myslí o kauze místopředsedy vlády Jana Hamáčka a jeho údajné vlastizradě, při níž chtěl podle verze novináře Janka Kroupy ze Seznam Zpráv vyměnit utajení vrbětické kauzy za milion vakcín Sputnik V a další výhody pro Česko: "Jestli to chtěl opravdu udělat, tak je to darebák. Hamáček ale tvrdí opak, důkazy nejsou a jak už jsem říkal, sdělovacím prostředkům nedůvěřuji." Podle něj jde o mocenskou hru mezi dvěma velkými soupeři a malé země jsou v ní jen pěšáky na šachovnici. Přetahování mezi USA a Ruskem stále pokračuje. Malé státy sice jsou suverénní na papíře, ale v reálné geopolitice tomu tak není.
Fotogalerie: - Padlým rudoarmějcům
Totální válka nebude
O bezpečnost Česka však obavy nemá: "Rusko není až tak silné. A USA? Když se někdo z menších soupeřů nechová podle jejich vkusu, tak tam vlítnou. Víme, jak dopadl Irák anebo zrovna Jugoslávie. A teď mají v Kosovu snad druhou největší vojenskou základnu v Evropě. Obě velmoci sice verbují vlastní špiony a každá si vaří vlastní ideologickou polívčičku, ale do většího konfliktu se nepohrnou. Ani americký, ani ruský prezident nejsou tak blbí, aby vyvolali další totální válku, protože ta by byla konečná. Lokální války budou ve světě pořád, ale totální už ne."
Tichomir Mirkovič se sice narodil v Čechách, ale záhy se s rodinou - měl srbského otce - přestěhoval do Bosny. V Jugoslávii vypukla válka roku 1941, otec zahynul a chlapec se po různých peripetiích dostal k partyzánskému oddílu. Prvního boje se zúčastnil u obce Zvorník na řece Drině a pak i u Srebrenice. S 8. černohorskou brigádou osvobozoval Bělehrad a na Sremské frontě se osobně potkal s Josipem Titem. "Měl jsem tu čest mu podat ruku. Byl tam na kontrole, prostě objížděl vojenská postavení a zastavil se také v naší jednotce," řekl v rámci svého profilu v databázi Paměť národa. V roce 1946 se vrátil do Československa. Jak nám sdělil pětadevadesátiletý pamětník, nedávno prožil řadu nebezpečných nemocí společně s Covidem - 19 a nakonec mu v nemocnici sestřičky místo Tichomire začaly říkat: "No vidíte, jakej už jste Jura."
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
