Jestli tohle učí budoucí novináře, tak pánbůh s námi! Analytik Žantovský potápí text mediálního znalce. A k tomu přídává pikantnost z německé televize ZDF

9. 1. 2016 12:25

TÝDEN V MÉDIÍCH Monstrózní ostudou německé ZDF se ve svém pravidelném hodnocení zabývá mediální analytik Petr Žantovský. Její cenzurou, při níž zatajila masové silvestrovské sexuální násilí v Kolíně nad Rýnem, se zřejmě z obav, aby stín nepadl na celý projekt veřejnoprávních médií, příliš nezabývala ani Česká televize. Přitom něco podobného předvedla ZDF i v nedávné minulosti, kdy předseda Evropského parlamentu Martin Schulz vyhrožoval neposlušným členským zemím Evropské unie.

Jestli tohle učí budoucí novináře, tak pánbůh s námi! Analytik Žantovský potápí text mediálního znalce. A k tomu přídává pikantnost z německé televize ZDF
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Ohlédnutí za uplynulým týdnem nelze začít jinak než silvestrovskými událostmi v Kolíně nad Rýnem, ale i jinde, s nimiž německé sdělovací prostředky několik dnů nechtěly vyjít na světlo světa. „Jak nás informovala Česká televize ve středu v Událostech, komentářích, její partnerská veřejnoprávní německá ZDF má problém. ´Pozdržela´ totiž, abychom užili kulantní výrazivo ČT, informace o masovém silvestrovském sexuálním násilí, k němuž došlo v Kolíně nad Rýnem. Jednoduše: ZDF se spolehla na politicky korektní cenzuru a doufala, že se věc vyřeší v tichosti, aby nepadlo ani smítko na vládní garnituru, která má přijímání utečenců na vlajce,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Není se co divit, že Česká televize tuto informaci nijak nerozváděla. „Z pochopitelných důvodů. Vždyť ostuda ZDF je tak monstrózní, že by její stín mohl padnout na celý projekt veřejnoprávních médií, nebo aspoň formu, jakou je dnes provozován. Jestliže totiž po léta přívrženci tohoto modelu mediální služby říkají, že je to jediná hráz proti komerčnímu anebo politickému zneužití sdělovacích prostředků, tento případ je s definitivní platností usvědčuje ne-li ze lži, pak jistě z neznalosti. A ta, jak známo, neomlouvá ani před zákonem, natož v prosté veřejné diskusi. Nevíš-li o tom dost, nejprve se seznam s fakty a pak teprve diskutuj,“ doporučuje mediální analytik.

Německá veřejnoprávní ZDF předvedla jasnou cenzuru

V souvislosti s kolínským incidentem stojí například za ocitování, a ČT to neudělala, například svědectví, které zveřejnil Security magazín, jehož šéfredaktorem je bývalý ministr vnitra Radek John. „Wolfgang Albers z policejního ředitelství řekl, že asi tisícovka opilých mužů ´severoafrického nebo arabského vzhledu´ ve věku od 15 do 35 let, jak uvádějí svědci, zaplnila komunikace mezi hlavním vlakovým nádražím a kolínskou katedrálou a napadala ostatní oslavující v centru města. Přímo do davu stříleli ohňostroje a situace se stala ,nezvladatelnou´. Míra násilí byla tak vysoká, že se jedná podle něj o trestné činy zcela nových rozměrů´,“ odkazuje Petr Žantovský na slova šéfa kolínské policie, jenž byl v pátek z funkce odvolán. (více ZDE)

Není pochyb, že to, co provedla ZDF, je jasná cenzura. „Ale není od věci v té souvislosti připomenout jinou cenzuru, v níž má rovněž prsty ZDF a obecně veřejnoprávní mediální prostor. Už počátkem září 2015 v téže německé veřejnoprávní televizi ZDF vystoupil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, rodem Němec, a řekl k migraci toto: ´Evropa ultranacionalistů – když oni zvítězí, budeme mít takovou Evropu, nejen v této věci, ale i v každé jiné. Potřebujeme ducha evropského společenství. A v případě nutnosti to musí být vynucené silou. Nemůže být, a já patřím k lidem, kteří to říkají, abychom ve 21. století globalizaci a globální problémy řešili nacionalismem. V tom okamžiku je třeba zabojovat a je třeba říci, že v případě nutnosti budeme proti jiným bojovat, abychom dosáhli svého cíle,“ cituje mediální odborník šéfa Evropského parlamentu, jehož zmíněný proslov je ZDE.

Od Schulze šlo o vyhlášení bruselsko-berlínského panství nad Evropou

Neví o tom, že by o této přímé a nedvojsmyslné pohrůžce silovým útokem na neposlušné, tedy například ty, co se dívají kriticky na německou a eurounijní přistěhovaleckou politiku, naše mainstreamová média včetně veřejnoprávních v tom čase informovala. „Přitom je to v podstatě vyhlášení absolutní svrchovanosti bruselsko-berlínského panství nad Evropou. A tedy jasné ohrožení národní suverenity. Stačí, když nějaký eurounijní potentát označí jakýkoli politický projev nesouhlasu za ´ultranacionalistický´, a je zde důvod k silovému zásahu. Nezní vám to poněkud historicky povědomě? Příkladně Evropská komise proti rasismu a intoleranci působící při Radě Evropy už v říjnu označila – s příslušným dehonestujícím komentářem – českého prezidenta Zemana za ´islamofoba´. Ptejme se, jak v duchu Schulzova prohlášení proti němu bude zakročeno,“ nabádá Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

U prezidenta Miloše Zemana zůstává i v úvodu druhého dnešního tématu. „V jednom z předchozích Týdnů v médiích jsem ocitoval mediálního analytika Milana Šmída, který na svém serveru Louč zcela správně vystihl, že naše média jsou osobou prezidenta nezdravě fascinována. Že sama média předimenzovávají prostor, který Zeman v mediálním poli obývá. Jako by mu ona média chtěla dát obratem za pravdu, byli jsme v tomto týdnu konfrontováni další ´zemaniádou´. Prezident poskytl skoro půlhodinový rozhovor Českému rozhlasu. Neřekl v něm vcelku nic, co bychom už neslyšeli v projevu televizním na svatého Štěpána. Jen možná přitvrdil na výrazivu, označoval věci jasněji a příměji, ale setrval u svých standardních a známých názorů – opět zejména v tématu migrace,“ připomíná mediální analytik.

Česká televize si pro kritiku Zemana nevybrala ve Stanjurovi toho pravého

Sám považuje rozhovor za dobrý, zejména pro Český rozhlas. „Protože se tím konečně napravila ostuda způsobená roztržkou kvůli Zemanovu dávnému překladu názvu skupiny Pussy Riot, což bylo příčinou odchodu prezidenta z veřejnoprávních kmitočtů. Nicméně následně se tohoto interview zmocnili jiní, třeba Česká televize, jako by šlo o sdělení nejvyšší důležitosti a brizance. V pondělním Studiu ČT 24 se vedla dalekosáhlá analýza Zemanova ´obyčejného´ rozhovoru v Českém rozhlase. Moderátor Václavek tlačil na pilu, nutil hosty, aby se vůči Zemanovi vyhranili kriticky, občas uspěl, občas ne,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

S touto snahou by byl jistě úspěšný u představitele opozice, který má kritiku prezidenta v popisu práce. „Jenomže Václavek oslovil šéfa poslaneckého klubu ODS Stanjuru, který zjevně není v tématu příliš doma, a tak se mu stalo, že zaměnil příčiny a následky. Obzvláště se nelíbila Zemanova teze, že organizátorem migrace je Muslimské bratrstvo. Stanjura řekl, že příčinou jsou gangy převaděčů a rozklad severní Afriky. Ale to je záměna příčiny a následku. Nejprve bylo Muslimské bratrstvo, pak rozklad severní Afriky a pak teprve organizované gangy převaděčů. To ovšem pan moderátor nerozporoval. Buď věci nerozumí, nebo mu to hraje do karet. To je ovšem obvyklé vysvětlení většiny podobných lapsů českotelevizních moderátorů,“ připomíná mediální odborník.

Debaty o bulvarizaci médií, ale i perspektivy těch veřejnoprávních

Zatímco v předchozí souvislosti upozornil na Milana Šmída v pozitivním světle, obratem přidává porci zcela opačného druhu. „Před koncem roku jsme – míním tím naše odborné sdružení Medias res spolu s partnerskými vysokými školami a dalšími organizacemi – zorganizovali na Ministerstvu kultury dvě konference o médiích – nejprve jednu s tématem bulvarizace našich médií, pak druhou, zkoumající perspektivy veřejnoprávních médií,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský s odkazem na tuto akci.

V prvním případě vystoupili zástupci médií – Martin Shabu z Lidových novin, Lucie Jedličková ze Spy, Petr Bílek z Literárních novin – i intelektuálové stojící bezprostředně mimo média, například Milan Knížák nebo Viktoria Hradská. „Druhá konference měla dvě části – v politické se prezentovali zástupci parlamentních stran, například Ivana Levá, Martin Kupka nebo Martin Komárek, a v ´cechovní´ zástupci veřejnoprávních médií, Alexandr Pícha z Českého rozhlasu či Markéta Havlová z České televize. Vedle toho pak opět mluvčí stojící stranou světa veřejnoprávních médií – opět Milan Knížák a též Stanislav Novotný. Obě konference přinesly řadu dosti zajímavých názorů a často protichůdných podnětů, což bylo i jejich smyslem: ne vyřknout nějaký jednoznačný a triviální ortel, nýbrž přispět k debatě. Kdo byl při tom, zažil to na vlastní kůži,“ poznamenává mediální analytik.

Stačí vnést podezření, to je věky známá ryzí propagandistická metoda

Nebyl však při tom Milan Šmíd, který se profiluje jako mediální odborník a provozuje tématizovaný server Louč, kde se snaží zachycovat – svýma očima – to důležité, co se na naší mediální scéně děje. „Jeho nepřítomnost mu však nezabránila v tom, aby na Louči tyto akce, zejména tu o veřejnoprávních médiích, vystavil velkému zpochybnění a kritice. Co mu vlastně vadí? Nejprve účastníci. Pro většinu z nich má slova odsudku. Martin Komárek schytal Šmídovu nevoli za svůj patnáct let starý komentář na téma ČT. Milan Knížák je představen jako ´exot´ a nositel ´insitních názorů´. O Stanislavu Novotném spřádá Šmíd jakési nevysvětlené konspirační teorie a naznačuje, že snad s ním není něco v pořádku. Proč ale, to neříká. Stačí přece naznačit, vnést podezření. Nedůvěra pak už přece přijde sama, že. Ryzí propagandistická metoda, od věků známá všem manipulátorům,“ upozorňuje Petr Žantovský.

V další části svého textu se už Milan Šmíd v podstatě jen blamuje. „Podezřelým se mu jeví fakt, že dva z organizátorů konferencí, spolky Medias res a Česko-slovenský institut byly zapsány příslušným soudem do rejstříku téhož dne, 1. ledna 2014. Šmíd si zřejmě nevšiml, že toho dne vstoupil v platnost zákon, podle nějž se měnila dosavadní občanská sdružení ve spolky a jejich registrace přešla z Ministerstva vnitra na rejstříkové soudy. Obě sdružení – spolky – jsou starších, a různých dat vzniku, ale u soudu byly evidovány v den, kdy to zákon nařídil,“ vysvětluje mediální odborník.

Znát Boloňskou úmluvu nebyl by k podivení důvod

Rovněž není Milanu Šmídovi známa tzv. Boloňská úmluva, pakt týkající se vysokoškolského vzdělávání. „Podle něj se signatářské země – členové EU, Rusko, Ukrajina, Turecko a několik dalších – zavazují ke společnému postupu v poskytování třístupňového vysokoškolského vzdělávání a určují pravidla jejich vzájemné prostupnosti a uznávání. Právě v duchu této úmluvy může subjekt, jako je ČS institut v České republice poskytovat určitý typ vzdělání, je-li toto vzdělání akreditováno v partnerské zemi, tedy signatáři Boloňské úmluvy. A to je příkladně Ukrajina. Kdyby si toto Šmíd nebyl líný zjistit, nepodivoval by se tak nad tím, že ČS institut není v registru českých vysokých škol. Nepůsobí totiž na základě české, nýbrž převzaté ukrajinské akreditace,“ podotýká Petr Žantovský.

A v kritice obsahu článku pokračuje dalšími zdůvodněními. „Je milé, že se Šmíd rozplývá nad tím, jak kdysi pořádala společnost Česká média obdobné konference a jak prý byly úžasné a vycházely z nich skvělé sborníky. Šmídovi zjevně uniklo, že spolupořadatelem těch konferencí jsem byl – smůla! – opět já a taktéž jsem redigoval a často i vydával ty sborníky, což dokazuje i sám Šmíd odkazem v článku na sborník z roku 2003, který vydalo v mé redakci mnou vedené nakladatelství Votobia. O čem? O veřejnoprávních médiích!“ smečuje po nevydařeném Šmídově textu mediální analytik.

Stačilo se zachovat podle vlastních receptů a zjistit si fakta

Přitom by vůbec nebylo nutné o tom psát. „Stačilo, aby se Milan Šmíd, který často rozdává rozumy, jak se mají novináři profesionálně chovat, zachoval aspoň trochu podle svých vlastních receptů: než něco napíše, tak si nejprve zjistil fakta a souvislosti. Anebo pak nepíše novinářský materiál, ale prostě difamační spisek, sloužící nikoli k informování, nýbrž očerňování. Anebo je to ještě prostší: Šmída prostě urazilo, že na ty konference nebyl pozván mezi řečníky.  Mimochodem Milan Šmíd prý učí na Fakultě sociálních věd budoucí novináře. Jestli je učí takovéto žurnalistice, tak pánbůh s námi a zlé pryč,“ dodává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Analytik Koller se dívá na pachatele teroristických útoků v Evropě a říká nahlas, co v médiích či od politiků prý neuslyšíte

22:07 Analytik Koller se dívá na pachatele teroristických útoků v Evropě a říká nahlas, co v médiích či od politiků prý neuslyšíte

ROZBOUŘENÝ SVĚT MARTINA KOLLERA "Ať se dívám, jak chci, vidím mezi současnými teroristy v Evropě jed…