„Má-li být zachována parlamentní forma republiky, pak je jednotlivé složky třeba vyvažovat. Pokud některé přidáte – například tím, že odvozuje mandát od přímé volby, tak to musíte vyvážit někde jinde,“ popisuje důvody, proč je novela potřeba. Připomíná navíc, že jakékoli ústavní změny se dotknou až prezidenta, který bude zvolen po skončení prvního funkčního období Miloše Zemana. Ten si tak bude i nadále moci jmenovat členy Bankovní rady ČNB podle vlastního uvážení. V dalším volebním období už by se tak ale mělo dít jen se souhlasem Senátu.
Dienstbier si je podle vlastních slov vědom, že ústavní změny je třeba prosazovat na základě co nejširší politické shody, takže bude s opozicí i dál diskutovat o jejich návrzích. Mohlo by tak dojít na prodloužení funkčního období ústavních soudců na 12 let, ale bez možnosti opakování. Stejně tak je prý možné diskutovat o otázkách střetu zájmů, byť úpravu této problematiky nepovažuje za nezbytnou.
Ing. Miloš Zeman
Diskutovat se prý bude také o zavedení klouzavého mandátu, díky němuž by na místo ministra působícího ve vládě nastoupil poslanecký náhradník a plnil roli poslance, dokud by člověk, jehož zastupuje, zůstával ministrem. V této věci se ale stále vedou rozpory.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
