Ransdorf měl podle Dolejše odvahu říkat věci, které se nenosily. Už v časech perestrojky prý dával najevo svůj kritický názor na nehnutost českých režimních poměrů, v podstatě zastával důsledně proreformní postoj. Také počátkem roku 1989 podepsal dopis vědců premiérovi Adamcovi, aby byli propuštěni z vězení kritikové režimu.
Kariéru dělali jiní
Tehdejší KSČ si takových nepoddajných mozků neuměla vážit, šel proto z potíží do potíží a kariéru dělali jiní.
Dolejš poukazuje na to, že Ransdorf stál u počátků nové podoby komunistické strany, u vzniku a programového formování KSČM, jejíž úspěchy jsou v evropském srovnání mimořádné. „I jeho zásluhou zůstali na okraji straničtí dogmatici, pro které byl každý reformní pokus součástí ideologie ‚gorbačovské zrady‘ jako pokračovatelky ‚zrady chruščovovské‘,“ píše Dolejš.
Celý text je ZDE.
Přiznává, že Ransdorf ucelenou intelektuální vnitrostranickou frontu jako nástroj stranické modernizace nezformoval. „V tom byl poněkud solitér. Straníkům byli srozumitelnější pragmatici vyvažující různé názorové proudy, aniž uzavírali horizonty uvažování novým podnětům a redukovali levici do pouhého bezobsažného populismu,“ uvedl.
Kritizovali jej antikomunističtí pravičáci i dogmatičtí levičáci
Podle něj byl Ransdorf silnou, jedinečnou osobností. A tak si dělal věci po svém. „Nebylo to vždy jednoduché, některé rozpory tohoto světa si odmítal připouštět,“ podotkl Dolejš.
Poukázal na to, že byl jedním z prvních, kteří finančně přispěli k vybudování pomníku popravené Milady Horákové, za což sklidil kritiku jak antikomunistických pravičáků, tak dogmatických levičáků.
„Animální nenávist od antikomunistů shazoval odkazy na souvislosti hnutí, o kterých ti negramoti neměli ani tušení. A existenci stalinizujících fosilií, o jejichž nenávist musel zakopávat, odbýval tím, že každé muzeum má svůj kabinet kuriozit,“ píše dále Dolejš.
Věřil v evropskou integraci. Kritizoval ale její podobu
Připomněl, že konzervativci Ransdorfa za jeho otevřené hlasování pro vstup České republiky do EU v roce 2003 cejchovali jako škůdce. „Věřil v evropskou integraci a jen kritizoval, jakou podobu má a jak špatně se dokážeme v evropských strukturách prosazovat,“ popsal Ransdorfův náhled na Evropskou unii.
Přiznal také, že někteří Ransdorfovi v poslední době vyčítali jeho výroky na adresu menšin a kontakty s krajní pravicí, jako je strana Marine Le Penové. „Byl opravdu kritický k nefunkčním pravidlům soužití různých kultur, ale nikdy neupadl do primitivního srovnávání islámu s džihádismem. Podezření, že by právě v jeho osobě měla rudá hnědnout, odmítám,“ napsal k tomu Dolejš.
A na toto téma ještě dodal: „Pokud čeští nacionalisté věřili, že ho pro jeho kritické názory na fungování EU dokážou získat na stranu eurofobů, už se nedozvíme, jak by se s mámivým zpěvem těchto sirén vypořádal. Rozhodně by však určitě neupadl do krátkozrakého provincialismu a nacionálního šovinismu.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
