Líčení pochybností o Drahošových patentech začíná líčením o malém městečku na hranicích Polska s Českou republikou, které se jmenuje Mezilesí. V tomto malebném městečku, které však trpělo velkou nezaměstnaností, měla podle informací Reportéra stát již tři roky fabrika na totální recyklaci PET lahví. Kamion měl přijet, vyložit PET lahve a jiný měl naložit čisté suroviny, ze kterých by se daly vyrobit další. Zázračným strojem, který by toto umožňoval, měl být vynález české Akademie věd, pod kterým byl mimo jiné podepsaný i Jiří Drahoš.
Jak situace vypadá ve skutečnosti? Po oslovení městského úřadu v Mezilesí se novináři z Reportéra dozvěděli, že „budynek jest pusty“, tedy že budova je prázdná. Po ohledání na místě bylo zjištěno, že budova chátrá a schránka je plná nevybrané pošty. „Postavený závod NRT Polska stojí prázdný už od začátku roku 2017,“ říká Dariusz Kosacz, referent technické a hospodářské infrastruktury města a oblasti Mezilesí.
NRT Polska je dle Reportéra dceřiná firma české společnosti s ručením omezeným, Noen Recycling & Technologies. Jednatel polské pobočky se jmenuje Karel Trávníček a on je podepsán pod koupí českého vynálezu a pod dotační smlouvou v Polsku na jeho uplatnění, uvádí magazín. Reportér též tvrdí, že podle dokumentů šlo od začátku právě o získání dotace. NRT Polska získala patent, vyvíjený v Čechách za peníze daňových poplatníků už v roce 2012, ještě dříve, než byla zapsána v polském obchodním rejstříku.
Ke spěchu byl důvod, píše Reportér. Kupní cena za patent, 5 milionů, z toho polovina přímo pro vynálezce, měla prý být zaplacena pouze v případě, že v Polsku získá projekt dotaci. A žádosti se přijímaly pouze do září. Udržovací poplatky firma také zaplatila až po získání dotace. Pro zajímavost, k patentování ve čtyřech největších státech EU nikdy nedošlo a vedení ústavu nechalo patent loni propadnout.
Stomilionovou dotaci podepsal Karel Trávníček s polskými úřady v roce 2013. Pak také dostal ústav a vynálezci zaplaceno. Karel Trávníček je oficiálně nemajetný, podle jeho tvrzení pro české soudy ho fiančně zlomil projekt plynovodu na Kamčatce na přelomu tisíciletí, na kterém se měli seznámit prezidentův poradce Martin Nejedlý a Miroslav Šlouf. V roce 2010 skončily jeho společnosti v konkurzu a začala na něj exekuce. Pro Reportéra Trávníček tvrdil, že projekt funguje a má podepsanou mlčenlivost, takže se k věci nebude vyjadřovat. Podle informací magazínu smlouvu o dotaci vypověděl v roce 2016, peníze ale nevrátil, a polský stát je bude vymáhat v exekuci.
Sám Drahoš pak technologii recyklace prý považoval za svůj úspěch ještě v roce 2017, kdy pro MF Dnes měl uvést, že technologii prodal do zahraničí, kde se testuje ekonomika výroby, a zmínil: „Zatím to, zdá se, vypadá dobře.“ Osobní setkání odmítl, chtěl reagovat pouze písemně a řekl, že s projektem v Polsku nemá nic společného, s přenosem know-how nepomáhal a patent prodával ústav. „Já ty peníze nemám,“ řekl poté, co byl konfrontován při kampani na senátora.
Není to jediný příběh, kde jsou Drahošovy patenty zpochybňovány. Jaroslav Vozáb je majitelem rodinné společnosti Radan. Věnuje se mikrovlnnému záření. Před dvaceti lety spolupracoval s Drahošem a s jeho spolupracovníkem Milanem Hájkem na projektu mikrovlnné sklářské pece. On měl dodat „železo“, tedy mikrovlnnou pec, akademici pak tavicí kelímky a jiné technické věci. „Nevyřešili nic,“ vzpomíná Vozáb, a pec je prý v tristním stavu. S Drahošem se pak domluvil, že mu za vícepráce doplatí 100tisícovou fakturu. Tuto fakturu nakonec nikdy zaplacenu neměl, ale daň z ní musel odvést. Akademici prý přitom na vývoj pece dostali granty v hodnotě 9 milionů. Když se Vozáb pak tavením skla ještě zabýval, Drahoš mu prý hrozil soudy, že porušuje jejich patent. Vozáb mu údajně odpověděl replikou z filmu Rozpuštěný a vypuštěný: „Nechceš si vzít moje boty?“ a od té doby se prý už neozval.
Další příběh měl souviset s povodněmi v roce 2002. Při nich firma Bronteus spolupracovala s firmou Radan a experimentovala se sušením knih. Nakonec komerčně nic neuskutečnila, nicméně jednu jejich sušičku si prý zapůjčil zmíněný Milan Hájek, načež se po pár týdnech objevila jako patent pana Hájka. Když se ohrazovali, bylo jim řečeno, že celou záležitost mohou klidně dát k soudu. Drahoš prý tehdy vlastníkovi společnosti Vladimíru Slivkovi řekl, že fondy na soudní spory má akademie dostatečné, a on jako vlastník firmy s 10 zaměstnanci nechtěl do sporu s kolosem jít.
Když byl Drahoš konfrontován při kampani na pražském Spořilově, snažil se spojit celou záležitost s prezidentem Zemanem. „Zajímavé, že se o mé patenty zajímá také prezident Zeman. To vím určitě,“ řekl prý novináři z Reportéra. Prý to může být shoda náhod, ale také nemusí. Za zmínku stojí, že na letáku k Drahošově kampani je také jako bod zmíněna podpora technologií šetrných k životnímu prostředí. Podle magazínu do takovéto agendy zcela určitě patří jedna věc – recyklace PET lahví.
autor: kas