Ono otevírání pomyslných nůžek ekonomické nerovnosti se podle Drahoše týká nejen těch sociálně nejslabších, ale překvapivě stále častěji i středních vrstev. „Přestože se sociálně slabší vrstvy nepochybně posunuly ekonomicky směrem nahoru, zmíněné rozdíly stále narůstají, a zejména ti, kteří jsou na spodní hraně nůžek, se cítí být ohroženi. Většina z nich si přitom neklade otázku, zda pro jejich situaci existuje nějaký „objektivní“ důvod, například jestli sami nejsou málo aktivní či ambiciózní. Určitě je také do značné míry predeterminuje sociální vrstva, do níž se narodili a v níž většinou také žijí. Rozevírání sociálních nůžek považuji za velké nebezpečí a je dobře, že už se jím začali systémově zabývat politologové, sociologové a další. Je to jako stát na pohyblivých schodech, jet nahoru a sledovat, jak vedlejší schody jedou daleko rychleji, vedou přímo do vyšších pater, a já na ně nemohu jednoduše přestoupit. Stále častěji se přitom stává, že schodiště té nejnižší sociální vrstvy se nepohybuje skoro vůbec, nebo dokonce popojede zpět… Tento problém se pak logicky promítá do dalších aspektů fungování současné společnosti, protože generuje pocit trvalé nespokojenosti a v jejím důsledku například extremistická hnutí na obou stranách politického spektra,“ uvedl Drahoš.
V knize Drahoš odpovídal také na otázku, zda je pro západní svět větším problémem takzvaný Islámský stát, či dnešní politika Ruské federace. Podle Drahoše jsou to dvě nesrovnatelné věci. „Rusko je nezpochybnitelnou velmocí, ale zatím s minimem demokracie, a to navzdory existenci parlamentu a parlamentních stran. Odtud vyplývá můj kritický pohled na jeho zahraniční politiku, kterou v zásadě určuje jediný člověk, víceméně bez jakékoli možnosti demokratické korekce. Nejsem také žádný bezvýhradný fanoušek politiky Spojených států amerických a v tuto chvíli, pár hodin po tamních prezidentských volbách, s napětím čekám na kroky nového prezidenta Donalda Trumpa zejména na mezinárodní scéně. Jenže v případě USA jde nesporně o demokratický stát, s prezidentem a vládou volenými ve skutečných volbách, s reálnou vládní opozicí, byť samozřejmě se všemi neduhy, které demokracie přináší,“ říká Drahoš v knize Věda života.
A jeho názor na takzvaný Islámský stát? „Je to jeden z velkých problémů Středního východu. … Opět platí, že máme-li situaci řešit, je to možné pouze v úzké spolupráci nejen obou světových velmocí, ale i dalších států s arabskými zeměmi. Já rozhodně neztotožňuji Islámský stát s muslimským světem, ostatně je známo, že terorismem Islámského státu nejvíce trpí samotní muslimové. Je však varující, že ani stále rostoucí počet obětí na straně muslimské komunity nedokáže přivést její představitele k jednacímu stolu a k hledání efektivních řešení,“ řekl Drahoš ve zmíněné knize.
Celá ukázka z knihy je ZDE
V rozhovoru pro server Týden.cz vysvětlil, proč se rozhodl přijmout kandidaturu na post prezidenta: „Už minimálně dva roky mě ve věci kandidatury oslovuje řada lidí, a teď vůbec nemluvím o těch z akademické sféry. Jde o lidi nejrůznějších profesí, včetně politiků zcela napříč politickým spektrem. Ti lidé evidentně nejsou spokojeni s tím, jaký prezident je nyní na Hradě,“ uvedl.
Podle svého názoru má za sebou určitou politickou zkušenost: „Kdybych mluvil za sebe, tak jsem člověk, který sice není politikem a není v žádné straně, ale v politice se osm let pohybuje. Musím jednat s premiéry – už jsem jich zažil pět, s ministry financí, s vládami. Během mého mandátu v čele Akademie věd padly čtyři. Mám tedy manažerské zkušenosti, koneckonců stojím v čele osmiapůltisícové firmy. Byl jsem čtyři roky i prezidentem Evropské federace chemického inženýrství, což je prestižní instituce, která reprezentuje asi dvě stě tisíc chemických inženýrů po celé Evropě. Mám také nějakou představu, jak by se měl prezident republiky prezentovat směrem do naší země i do zahraničí, aby byl respektován. Souhlasím, že doma by měl hodně naslouchat lidem, ale přitom by neměl jitřit emoce a měl by se snažit společnost spojovat, ne cíleně rozdělovat,“ uvedl Drahoš v rozhovoru pro server Týden.cz.
Celý rozhovor je ZDE
Psali jsme:
autor: vam
