Jiřina Šiklová o Putinově nacionalismu i primitivní blbosti od Václava Klause

22. 7. 2014 16:27

Sestřelení letadla nad Ukrajinou ukázalo podle socioložky Jiřiny Šiklové, že už nejde ze strany proruských vzbouřenců o nějaké neorganizované jednání, ale že za tím musí být cizí armáda, která má k tomu veškeré prostředky. Tamní události si vysvětluje i tím, že ruský prezident Putin neví, jaký program dát státu, který vede, a tak sází na nacionalismus, na jehož základě se pak formuje i Ukrajina. Sympatizantka Strany zelených zcela odmítá názor exprezidenta Václava Klause, že viníkem událostí na Ukrajině je Západ.

Jiřina Šiklová o Putinově nacionalismu i primitivní blbosti od Václava Klause
Foto: Archiv JŠ
Popisek: Jiřina Šiklová

V důsledku tragického pádu malajsijského letadla nad Ukrajinou zesílil Západ svůj tlak na Rusko za jeho podporu východoukrajinských povstalců. Nejvyšší představitelé Velké Británie, Francie a Německa, David Cameron, François Hollande a Angela Merkel, se shodli na tom, že ministři zahraničí Evropské unie by měli na svém úterním zasedání v Bruselu vyhlásit nové protiruské sankce. S jejich uvalením tedy EU nemíní vyčkat do doby, než se prokáže, kdo obrovské neštěstí způsobil.

Volání po dalších sankcích vůči Rusku je z nejrůznějších stran doprovázeno tvrzením, že stejně za tragické události na Ukrajině může ruský prezident Vladimir Putin a jeho podpora vzbouřenců. „Ale myslím, že by se s uvalením sankcí proti Rusku mělo počkat, až budou známy výsledky vyšetřování. Jakmile se uvrhnou sankce, aniž bude prokázáno vyšetřováním, kdo to způsobil, tak to bude chápáno jako agrese ze strany Západu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz socioložka Jiřina Šiklová.

Klaus se komentáři k dění na Ukrajině zviditelňuje primitivním způsobem

Prezident Miloš Zeman se po pondělním jednání vlády, jehož se také zúčastnil, vyslovil proti dalším sankcím vůči Rusku jako odvetě za sestřelení letadla nad Ukrajinou s odůvodněním, že by na ně doplatili jen obyčejní Rusové, nikoli politická elita. „To nám nemusí říkat ani prezident Zeman, tohle je jasné. Když dojde ke konfliktu, tak to pochopitelně odstartuje další konflikty i hrozbu nové studené války,“ konstatuje Jiřina Šiklová, která ani trochu nesouhlasí s výroky bývalého prezidenta Václava Klause o událostech na Ukrajině.

Bývalá hlava státu se totiž na debatě o Ukrajině, kterou organizoval Institut Václava Klause, vyjádřila, že povstání na Majdanu bylo vyvolané a nebyla to žádná revoluce. „Ukrajina byla obětí, byla zneužita k vyvolání nové konfrontace mezi Východem a Západem. Protože to byla křehká a zranitelná země, bylo snadné někam ji postrčit a vyvolat konflikt. Vítr foukal ze Západu,“ prohlásil Václav Klaus a zkritizoval západní média, včetně těch českých, že neinformují o ukrajinském konfliktu objektivně. „Je to blbost, ale přejme mu to. Byl dlouho ve funkci a teď je odstaven, tak se musí nějakým způsobem zviditelnit. Ale zviditelňuje se trošku primitivním způsobem,“ míní socioložka.

Ukrajině chybí vůdci, kteří měli vzejít z protestů na Majdanu

Sama pohlíží na budoucnost Ukrajiny s velkými obavami. „Ty rozbroje nebo už válka tam trvají příliš dlouho, prakticky od listopadu, prosince minulého roku a letos už je to skoro sedm měsíců. Čili to je příliš dlouhá doba, než aby se to dalo udržet na vlně nadšení,“ očekává Jiřina Šiklová, že dojde k oboustrannému vystřízlivění jak od Evropské unie, tak od Ukrajiny, až zjistí, že podepsaná asociační dohoda pro ni není zas až tak výhodná.

Ing. Miloš Zeman, CSc.

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Překvapilo ji, že Ukrajinci nemají žádné své výrazné vůdce, které by mohli postavit do čela. „Já jsem předpokládala, když začala v listopadu a prosinci setkání na centrálním náměstí v Kyjevě, že budou mít během měsíce nebo dvou svoji nějakou skupinu, která to celé bude vést. Ale jak je vidět, ta setkání na Majdanu byla asi opravdu vyprovokována a svolávána na podkladě všeobecné nespokojenosti, aniž tam byla dána jakákoli alternativa,“ podotýká Jiřina Šiklová, signatářka Charty 77.

Putin neví, jaký program dát Rusku, a tak sází na nacionalismus

Boje na Ukrajině vnímá i jako neschopnost sousední velmoci nabídnout svému obyvatelsku nějakou vizi. „Jestliže je pravda – a já si myslím, že je to pravda – že Putin neví, jaký dát program státu, který vede, tak to bere na otázce nacionalismu. Pak stejným způsobem na podkladě nacionalismu, nebo svéprávnosti, se formuje také Ukrajina. Asi je dobré si uvědomit, že dříve než Rus a Rusko byla Kyjevská Rus. A že vlastně Kyjev byl centrem kultury dříve, než existovala Moskva, natož pak Petrohrad,“ poukazuje socioložka na to, že Kyjevská Rus byla nejstarším státem, který se v 9. až 11. století vytvořil ve slovanském prostředí východní Evropy.

Do sporů o to, kdo za situaci na Ukrajině může, jestli Rusko, nebo Západ, potažmo Spojené státy, se před několika dny poměrně rázně vložil bývalý slovenský ministr vnitra a předseda KDS Vladimír Palko. „Zanedlouho to bude dvě stě let od doby, kdy americký prezident James Monroe zformuloval doktrínu, podle které se evropské mocnosti nemají co starat o poměry na západní polokouli. Dnešní doktrína Západu se dá vykládat tak, že Rusko se nemá co starat o poměry kilometr od svých hranic,“ poukázal Vladimír Palko na podivný metr vůči dvěma velmocem, podle něhož se USA angažují na Ukrajině přes půlku světa, zatímco Rusko nesmí ani pár kilometrů za svými hranicemi.

Jestliže někdo sestřelí letadlo, je jasné, že je v tom cizí armáda

„Je to výrok, který neodpovídá té skutečnosti, protože Amerika se angažuje úplně jiným způsobem než Rusko, které se angažuje přímo vojensky. To je podstatný rozdíl. Dokud se lidé bodají bodáky a střílejí po sobě pistolemi, případně i puškami, tak se to dá pořád brát jako neorganizované jednání. Jestliže ale někdo sestřelí letadlo a ještě takhle sofistikovaně, tak potom je jasné, že je v tom cizí armáda, která má k tomu veškeré prostředky,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Jiřina Šiklová, která se v minulosti zastávala myšlenky na vybudování radarové vojenské základny Spojených států v České republice.

Přestože Rusko a jeho prezident Putin jsou většinou Evropy vnímáni negativně, nechybějí ani hlasy, že se Rusko může stát spojencem těch, kteří by Evropě rádi vrátili konzervativní hodnoty s důrazem na tradiční rodinu proti převládajícím liberálním postojům. „Pan Putin je patriot, který dbá o suverenitu svého národa a cení si hodnot evropské civilizace. Pokud jde o zájem evropské křesťanské civilizace, má Francie s Ruskem mnohé společné a v součinnosti s prezidentem Putinem lze západoevropskou křesťanskou civilizaci ještě zachránit,“ uvedla pro rakouský Kurier předsedkyně Národní fronty a europoslankyně Marine Le Pen.

Rusko a tradiční hodnoty? Leda ty po roce 1917

Také další z odpůrců Evropské unie, lídr Strany nezávislosti Spojeného království Nigel Farage, k ruskému prezidentu Putinovi vzhlíží a označuje ho za politika, kterého nejvíce obdivuje. „Názor, že by Rusko mohlo pomoci s ochranou konzervativních hodnot, je velice problematický. Kdyby Rusko opravdu udržovalo tradiční hodnoty, tak by se muselo alespoň nepatrně reprodukovat. Ve skutečnosti ale Rusko vymírá a počet obyvatel se snižuje. Takže to asi nejsou tradiční hodnoty. A bohatí Rusové se snaží investovat v cizině, což je všechno signálem toho, že to asi nejsou tradiční hodnoty, pokud neberete za tradiční hodnoty Ruska stav po roce 1917,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jiřina Šiklová, sympatizantka Strany zelených.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Uprchlíci a EU: Bulharský premiér předložil alarmující informace

20:27 Uprchlíci a EU: Bulharský premiér předložil alarmující informace

Bulharský premiér Bojko Borisov plánuje cestu do Turecka, kde by se měl setkat se svým protějškem Bi…