Josef Novotný: Nemohl jsem zůstat hejtmanem, neměl jsem na výběr

Pane hejtmane, k 31. lednu končíte ve funkci hejtmana. Jak budete na práci vzpomínat? Co Vám povolání dalo, ale naopak i vzalo?

Byla to pro mě velká životní zkušenost, práci hejtmana Karlovarského kraje jsem dělal s plným nasazením. Co mi tahle práce dala – zažil jsem spoustu setkání se zajímavými lidmi, měl jsem příležitost udělat, co je v mých silách, pro kraj, který mám rád. Vzala mi spoustu volného času, možná kousek zdraví v okamžicích stresu, ale nechci si stěžovat, to k té práci patří.

Jako hlavní důvod Vaší rezignace se uvádí kumulace funkcí, kdy jste jako hejtman současně vykonával i funkci poslance. Je to ale skutečně ten hlavní důvod, proč jste se rozhodl odejít? Přeci jen k rezignaci Vás vyzývalo i usnesení strany, které jste ale nerespektoval. Co se tak nyní změnilo?

Především jsem se nerozhodl sám, že budu rezignovat. Byl jsem k tomu vyzván usnesením z listopadové karlovarské okresní konference ČSSD, která mi dala ultimátum do 12. prosince 2014, abych se rozhodl pro jednu ze svých funkcí, aniž by to se mnou kdokoliv předem projednal. Až dosud jim mé dvě funkce nevadily, shodli jsme se na tom, že zastávat post hejtmana a poslance je pro náš malý kraj výhodné. Jak se ukázalo, tak karlovarská a chebská ČSSD už si to nemyslí. Navíc jsem do poslanecké sněmovny před dvěma lety vůbec kandidovat nechtěl. Krajský výkonný výbor mě ale přesvědčil, že je to nezbytné a já jsem ustoupil. A místo jednoho mandátu jsme pro Karlovarský kraj získali dva, volby tedy byly pro ČSSD velmi úspěšné.

Nezvažoval jste obdobně jako Michal Hašek či Jiří Zimola, že byste se vzdal mandátu poslance a zůstal hejtmanem. Proč?

Nemohl jsem zůstat hejtmanem, neměl jsem na výběr. Musel jsem zvolit práci poslance ve sněmovně. Jak jsem totiž zjistil, na jaro letošního roku se připravovalo i moje odvolání z funkce hejtmana. Důvody připravovaných kroků mi ale nikdo nesdělil.

Sedm let v čele kraje není krátká doba. Vidíte za sebou konkrétní výsledky své práce? Na co jste nejvíce pyšný?

Z větších akcí bych rád zmínil zahájení stavby obchvatu Chebu, Hroznětína, nebo rekonstrukce krušnohorských silnic. Pokračovali jsme v obnově karlovarské, sokolovské a chebské nemocnice, přispěli jsme i na provoz jedinečných oddělení, například psychiatrie ostrovské nemocnice. Ve spolupráci s plzeňskou univerzitou jsme otevřeli přímo v kraji pracoviště strojírenské fakulty, kde v současnosti navštěvuje výuku téměř 60 studentů. Ještě letos se v Sokolově otevře pobočka elektrotechnické fakulty. Přispívali jsme na opravu památek, mimo jiné lázní v Kyselce. Přispěli jsme na nákup hasičských cisteren například v Bochově nebo v Ostrově, sanitek pro záchranáře v Aši a dalších městech, na řadu kulturních akcí a sportovních aktivit. Podstatná je pro nás i podpora spolkové činnosti v regionu, proto spolupracujeme s včelaři, rybáři, myslivci nebo s chovateli drobného zvířectva.

Dokázali jsme udržet vyrovnaný rozpočet s přebytkem v provozních financích. Za úspěch považuji přislíbené pokračování stavby obchvatu u Lubence v příštím roce na trase rychlostní silnice R6. Tady je právě příklad toho, jak se prolínala funkce hejtmana a poslance, jak se daly velmi dobře využít kontakty ve sněmovně.

Je naopak něco, co se Vám nepodvedlo?

Je špatné, že odchází mnoho mladých lidí z kraje. Vystudují a uplatnění už zde nenajdou. To by se mělo změnit. První vlaštovkou jsou například stipendia, která vysokoškolákům kraj uhradí, ale s podmínkou, že se vrátí a po nějaký čas budou v Karlovarském kraji pracovat. A ta druhá část úkolu je, aby zde tu práci našli. Kraj pomáhá, ale zapojit se musí i podnikatelská sféra. Což už se částečně daří. Úspěšné jsou průmyslové zóny v Chebu nebo v Ostrově. Ale v budoucnu je třeba s tím pohnout, pracovních příležitostí, například na Sokolovsku, bude ubývat.

Co bude největším úkolem pro Vašeho nástupce?

Těch úkolů je celá řada, například vyvíjet další tlak na dostavbu R6, využít peníze, které ministerstvo zdravotnictví nabízí na investice do nemocnic, smysluplně naložit s penězi ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy krajských silnic, dokázat uspět s projekty připravenými pro čerpání dotací z EU, a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho.

Je však třeba vyzdvihnout, že ČSSD se s KSČM na novém hejtmanovi dosud neshodla. Co se podle Vás musí stát, aby se strany dohodly, a domníváte se, že se jim to podaří nebo dojde k rozpadu koalice?

To vůbec nechci komentovat, neúčastním se vyjednávání a distancuji se od něj. Plnou zodpovědnost za výběr osoby nového kandidáta na hejtmana nese krajské vedení ČSSD i s ohledem na příští krajské volby. A rozpad koalice? To by byl velmi špatný signál směrem k voličům obou stran.

Rekonstrukce Císařských lázní se opět vzdaluje. Podle náměstkyně hejtmana Evy Valjentové (KSČM) uvízlo shánění peněz i dotací na financování nákladné opravy budovy na mrtvém bodě. Můžete být konkrétnější? Co je hlavní příčinou neúspěchu získat dotaci či finanční podporu? A jaké vlastně předpokládáte náklady?

Jde o velmi nákladný projekt, protože tato velmi cenná národní kulturní památka není v dobré kondici. Z toho důvodu zatím pokusy o kompletní obnovu ztroskotaly. Na můj popud se v kraji vystřídala plejáda ministrů kultury, ani jeden z nich však nedokázal najít vhodný recept na to, jak „poskládat“ financování obnovy, byť jsme o to dlouhodobě usilovali ve všech dostupných programech, v nichž se na obnovu památek daly evropské finance získat. Původní cena rekonstrukce se pohybovala okolo tři čtvrtě miliardy korun.

V kraji se nachází řada vyloučených lokalit. Oproti dosavadní praxi, přebrali od nového roku kraje od Ministerstva práce a sociálních věcí pravomoc přerozdělovat prostředky na sociální služby ze státního rozpočtu. Vítáte tuto změnu? Pomůže podle Vás v řešení problematiky s vyloučenými lokalitami? A prozradíte nám, kolik jste na proplácení dotací vyčlenili z rozpočtu?

Skutečně velkou změnou, která se během tohoto roku dotkne hlavně poskytovatelů sociálních služeb v kraji, je přechod kompetencí spojených s přidělováním finančních prostředků na zajištění sociálních služeb. Tato kompetence od 1. 1. 2015 přešla z Ministerstva práce a sociálních věcí na krajské úřady, které o této podpoře budou rozhodovat v samostatné působnosti. V souladu s pravidly MPSV ČR a podle pravidel schválených krajským bude Karlovarský kraj přidělovat finanční prostředky na zajištění sociálních služeb formou dotačního řízení. Na rok 2015 si Karlovarský kraj na tuto aktivitu požádal o částku ve výši 310, 7 milionu korun. Pokud bude tato požadovaná částka ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí akceptována, první schválené finanční prostředky by k žadatelům měly poputovat již v únoru tohoto roku.

Systém financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v roce 2015 je založen na principu transparentnosti. Návrh finanční podpory je stanoven jednotným způsobem pro všechny poskytovatele sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu. A samozřejmě, že se finanční podpora týká i těch sociálních služeb, jejichž poskytovatelé se zaměřili na práci v sociálně vyloučených lokalitách.

Otázka na závěr. Od vzniku krajů uplynulo 1. ledna 15 let. Jste Vy sám zastáncem jejich vzniku? Proč?

Osobně jsem zastáncem existence krajů, protože každý kraj může čerpat evropské prostředky podle skutečných potřeb regionu a dávat je tak do projektů, které jsou pro obyvatele přínosné. Cíleně může podporovat zdravotnictví, sociální služby, dopravu. Pražský centralismus by z mého pohledu rozhodně nebyl alespoň pro odlehlé kraje, jako je náš Karlovarský a řada dalších, nejlepším řešením. V čele kraje stojí lidé, kteří znají občany, území, problémy regionu rozhodně lépe než z centrální úrovně.