Vztahy k Ruské federaci se podle Jourové nově definují i na evropské úrovni. „Jsem jistá, že budou realističtější. Zároveň se v pondělí koná summit NATO, kde se bude také řešit agresivní chování Ruska i z pohledu hybridních hrozeb a kybernetických útoků. Debata k Rusku probíhá na různých fórech. Je to tak správně a je nejvyšší čas,“ uvádí.
To, že se sama ocitla na ruském sankčním seznamu, si vysvětluje tím, že se po zveřejnění kauzy Vrbětice hlasitě ozvala, že se jedná o útok na suverénní stát a že podporuje kroky české vlády a důvěřuje informacím českých bezpečnostních služeb, že šlo o útok ruských agentů na naši zemi s oběťmi na životech a obrovskými materiálními škodami.
Celý rozhovor ZDE
Nevylučuje ani to, že si v Rusku mohli všimnout její práce v Evropské komisi. „Otevřeně říkám, že putinovské Rusko a prokremelská média jsou jedním z hlavních původců organizovaných dezinformačních kampaní s cílem poškodit a destabilizovat Evropu, vytvářejících ovzduší nenávisti a strachu, budících nedůvěru lidí v demokracii,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise pro hodnoty a transparentnost, která nedávno prezentovala způsob, jak si došlápnout na šiřitele dezinformací.
Často se objevují názory, že si česká vláda nevedla dobře na to, aby si vyjednala podporu celé Evropské unie k razantní reakci typu vyhošťování ruských diplomatů. Podle Jourové za to jednoznačně mohou rozporuplné výroky, které z Česka v rámci kauzy zaznívaly. „Z Česka byla i z nejvyšších pater slyšet vyjádření, která nesouzněla s oficiální pozicí vlády. To samozřejmě mohlo řadu spojenců znejistit. Vnitřní nesoulad patrný navenek nepochybně oslabuje českou pozici,“ míní eurokomisařka.
Faktem zůstává, že v pozici vůči Rusku jsou dlouhodobě rozdělené i členské státy Evropské unie. „Myslím si, že v některých částech Evropy stále panuje jakási romantická představa o současném Rusku, kterou já tedy nesdílím,“ poukázala na odlišné reakce západoevropských zemí a zemí střední a východní Evropy. Nebo odlišné reakce od severu a méně naléhavé od jihu.
Je podle ní zřejmé, že cítíme různou míru naléhavosti. Máme zkrátka jiné zkušenosti, jinou zeměpisnou polohu. „Například Francie nebo Španělsko nebyly nikdy okupovány Sovětským svazem. Ale od toho se v Evropě navzájem posloucháme, aby nyní Západ pochopil zdroje oné naléhavosti a nutnost nenechat si líbit nepřátelské jednání ze strany Ruska,“ uvedla. Neznamená to však, že by tím volala po konfrontaci: „Budeme-li schopni do budoucna konsolidovat vztahy mezi EU a Ruskem, musí se tak stát na bázi vzájemného respektu,“ uzavřela eurokomisařka Jourová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
