Sociologie Petra Hampla nikdy neživila, nikdy na ní nebyl závislý a vždy ji měl spíše jako koníčka a říká, že ji bral na částečný úvazek. „Nějaké roky jsem učil na Vysoké škole ekonomie a managementu, kde jsem přednášel manažerskou sociologii, a potom jsem dostal příležitost, když jsem psal blogy, tak jsem v jednom zlehka napálil feministky. A na základě toho blogu se mi ozval profesor Matějů, že ho to pobavilo a že uvažuje, že by se mnou pracoval. Tak mě vzal do svého týmu a byl jsem tři roky na Filozofické fakultě, kde jsem byl zaměstnancem na poloviční úvazek jako profesionální výzkumník,“ popisuje Hampl.
Pak ale na Facebooku nasdílel status, kde si někdo stěžoval, že Arabové kupují pozemky v Modlanech a že je to špatné. V reakci na to s ním ukončil spolupráci časopis Finmag a problémy měl i ve Straně svobodných. „I lidé blízcí Petru Machovi o mně začali psát, že jsem fašista, a Petr Mach mě vyzval, ať odejdu ze strany, protože můj špatný postoj k islámu dělá straně ostudu. Během jednoho měsíce jsem se stal někým totálně nežádoucím,“ řekl Petr Hampl.
Poté také působil v Bloku proti islámu Martina Konvičky nebo se účastnil projektu Česká společnost pro civilizační studia. Nyní je blízko Občanskému hnutí VEDEM. „Hnutí je v začátcích, je to parta lidí, převážně bývalých vojáků nebo policistů, která si dala za úkol zápasit o to, aby se česká společnost militarizovala. Máme za to, že abychom obstáli vedle zanikajících a totálně islamizovaných zemí západní Evropy, bychom se měli stát zemí, kde je normální, že všichni budou mít slušnou fyzickou kondici, téměř každý se bude umět poprat, země bude mít dobře střežené hranice, armáda bude opravdu fungovat a bude střežit především vlastní území a nebude řešit nějaké mise. Taková pevnost Česká republika,“ řekl svoji představu Petr Hampl.
Dalším tématem byly české univerzity, kde Petr Hampl nešetřil kritikou. „Ať se podíváme kamkoliv do světa, tak se mi zdá, že v zásadě všude to nefunguje. Ideál, že bude univerzita nezávislá, otevřená a nezávislá i na vládě a zároveň bude mít dost peněz, je úžasný. Jenže ono to téměř pokaždé končí tím, že je unesena nějakou skupinou neomarxistů a je z ní vytvořena taková rigidní struktura plná kádrováků, která sice saje státní peníze, ale zároveň pro stát nemusí nic dělat a daňovým poplatníkům se vysmívá. Kladu si otázku, jestli to takhle má smysl, jestli by nebylo lepší, kdyby existovaly na jedné straně státní školy opravdu řízené státem a na druhé straně školy soukromé. A nic mezi.“
Fotogalerie: - Blok proti islámu v Teplicích
Kritice se nevyhly ani humanitní obory na vysokých školách. „Jsem přesvědčený o tom, že předměty jako psychologie, sociologie, antropologie a další mohou být velmi užitečné, ovšem pokud se dělají správně a na rozumné úrovni. Jen pro srovnání, když jsem nastupoval v roce 1992 na studium, tak v Praze nastupovalo, tuším, 12 až 15 sociologů, a ani jeden politolog. V současné době je jich každý rok více než 500, a to jenom v Praze. Tak si vezměte, o kolik se musela snížit úroveň. Absolventi neumí složité analýzy, které by uměl měli, neučí se žádná logika ani analytické myšlení. Jenom papouškovat pár frází a na základě toho člověk dostane diplom. Ještě zde začaly bujet i absurdní obory jako třeba gender studies, studia neziskového sektoru, kde je nejasné, co má být obsahem předmětu. To je totálně pokleslé. Kdyby se humanitní obory sesekaly o devadesát procent, tak by to spíše prospělo,“ myslí si Hampl.
Petru Hamplovi před 9 měsíci vyšla kniha Prolomení hradeb, která je velmi úspěšná a dobře se prodává, ale kromě fanoušků si získala také mnoho kritiků. Co kritici knize vytýkají? „Je to absurdní, ze všech těch lidí, co ji zakazovali, tak zjevně si ji ani jeden nepřečetl. Mluvil jsem osobně s pár lidmi, kteří si ji přečetli, a nikdo z nich nenašel žádnou slabinu, takže jejich kritika byla, že je to proruské, nebo, že se jim to celkově nelíbí, nebo, že je to xenofobní.“
Moderátora pořadu Stanislava Novotného také zajímalo, zda host Petr Hampl o sobě může říct, že je vlastenec. „Je to tak, já se dokonce nebojím ani slova nacionalista, v generaci našich dědečků se to slovo používalo ještě v pozitivním slova smyslu, my jsme si ho nechali podle mě zbytečně ukrást. Jsem patriot, vlastenec i nacionalista,“ říká o sobě Hampl.
Na závěr pořadu se dostalo i na aktuální dění, když Stanislav Novotný zmínil, že Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varoval, že z čínských telefonů mizí data do Pekingu. „Já si myslím, že to je možné. Takový je celý kybernetický svět. Číňané nejspíš kradou data a prohlížejí si je, stejně jako to dělá americká NSA a všichni možní hackeři. Počítejme s tím, že cokoliv dáme do mobilu a nepodléhá to speciálnímu šifrování, tak vám to někdo může ukrást a prohlížet si to. Měli bychom si na to zvyknout, a komu to vadí, ať nepoužívá elektronická zařízení,“ uzavírá Petr Hampl.
Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
