Ještě před tím ale musel obžalovaný Marek Dalík před soudem odkrýt jak své současné příjmy, tak okolnosti svého podnikání. „V současné době se zabývám několika oblastmi. Za vlastní i cizí peníze stavím byty a kanceláře, mám několik firem. Také dlouhodobě spolupracuji s firmami pana Mašína a prodáváme lodě. Příležitostně také obchoduji s uměleckými díly a z poloviny vlastním velký tenisový areál u Prahy, kde mám kryté haly i hotel,“ přiznal neochotně Dalík. Jak také dodal, zabývá se vymáháním, resp. uplatňováním dlužných pohledávek. „Měsíčně mám průměrně tento rok až 400 tisíc korun,“ uvedl Dalík, který v některých okamžicích dokonce opravoval i soudkyni za formulace otázek. Až dosud se přitom Dalík vždy hájil tím, že nepodniká a nemá žádné příjmy. Sám Dalík vzápětí na dotaz žalobce navíc potvrdil, že ani v jedné z těchto firem, které jsou jeho, nefiguruje oficiálně navenek.
Dalík pak požádal soud, aby se mohl vzdálit a aby další líčení proběhlo bez jeho přítomnosti. Po souhlasu soudkyně pak odešel na chodbu, kde čekal expremiér Mirek Topolánek. Když státní zástupce protestoval, že se tam mohou domlouvat na tom, co a jak má Topolánek před soudem vypovídat, soudkyně opáčila, že se to stejně už děje. Dalíka však upozornila, že nemůže vyloučit překlasifikování jeho údajného zločinu podvodu na úplatkářství. To s sebou nese změnu trestní sazby, protože Dalíkovi v případě tzv. nepřímého úplatkářství hrozí jen tři roky vězení, u přijetí úplatku naopak o čtyři roky více než dosud. Tedy až 14 let za mřížemi.
Fotogalerie: - Topolánek u soudu s Dalíkem
Nejlepší obranou je útok
Přesto ale Topolánek ani jeho obhájce Tomáš Sokol své pověsti dostáli: Ještě před zahájením líčení stačili vynadat přítomným novinářům, že je fotí s tím, že soud není veřejně přístupné místo (podle českých zákonů jsou naopak soudy u nás až na zákonem povolené případy - což není tato kauza - veřejnosti přístupné a může sem přijít kdokoliv - pozn. red.) a během líčení sráželi novinářům jejich mikrofony, položené na svědeckém pultu.
„Nechci se vyjadřovat k tomu, co jsem předtím vypovídal na policií,“ prohlásil hned na úvod Topolánek s tím, že je třeba spíše zkoumat motivace jednotlivých hráčů celé kauzy. „Chci vyvrátit řadu mediálních mýtů. Žádám vás o pozornost,“ nastoupil od začátku tvrdě Topolánek. Expremiér také naznačil, že se Američané měli důvod za odmítnutí nákupu olétaných F-16 Čechům mstít.
„Rakouská firma Steyer, později vlastněná americkou firmou General Dynamics (dodala české armádě pandury - pozn. red.) dala 1,4 miliardy na úplatky a lobování u politiků, zejména za vlády premiéra Špidly,“ snažil se Topolánek odvést pozornost soudu i na Špidlovy nástupce Grosse a Paroubka s tím, že na vyšetření tehdejších údajných korupcí podle něj nebylo zadání. Sám Topolánek se ve svém desítky minut trvajícím monologu nazval „posledním spravedlivým hlupákem z Ostravy“. Připustil však, že stejně jako miliardový kontrakt na pandury podepsala sociálnědemokratická vláda těsně před svým koncem, i jeho vláda uzavřela obchod na kontroverzní letouny CASA jen den před svým koncem. „To máte pravdu, chyby vidíme vždycky u těch druhých, ne u sebe,“ připustil Topolánek.
Na otázku soudu, jaký měl vztah s Dalíkem, Topolánek opakovaně tvrdil, že Dalík byl pro něj absolutně klíčový a nepostradatelný člověk. „Psal mi i projevy a byl mým kanálem informací. Pokládám ho za opravdu dobrého přítele a vylučuji, že by Marek jako těžký introvert řekl svou korupční nabídku před tolika svědky,“ řekl Topolánek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
