Jste poskok Schwarzenberga, vraťte se do školy. Pravomoci prezidenta rozpoutaly u Jílkové zcela mimořádnou řež

05.02.2015 23:54

Před dvěma lety jsme poprvé přímo volili prezidenta. Po dvou letech zkušenosti vzniká otázka, zda jeho pravomoci omezit, nechat, nebo naopak posílit. Tématu se chopila Michaela Jílková ve svém diskusním pořadu na ČT "Máte slovo".

Jste poskok Schwarzenberga, vraťte se do školy. Pravomoci prezidenta rozpoutaly u Jílkové zcela mimořádnou řež
Foto: Hans Štembera
Popisek: Moderátorka Michaela Jílková

Anketa

Podporujete návrh poslance Ivana Gabala, který chce dosáhnout snížení počtu diplomatů na velvyslanectví Ruska u nás?

71%
29%
hlasovalo: 54529 lidí

Navrhovatelem vládní úpravy je ministr Jiří Dienstbier, který se ale hned na úvod ohradil, že jeho návrh není omezením, ale pouze "zpřesněním" pravomocí. Proti němu stanul předseda Strany práv občanů Jan Veleba, podle kterého je Miloš Zeman státník mezinárodního formátu.

"Prezident má stmelovat, tento hloubí příkopy,“ říká naopak Lukáš Jelínek, politolog a v minulosti poradce Vladimíra Špidly, Lubomíra Zaorálka a řady dalších sociálních demokratů. Právník Aleš Gerloch, bývalý děkan pražské právnické fakulty, ovšem se změnami prezidentských pravomocí nesouhlasí.

Sestavu doplňovala za občany Petra Valentová z protiprezidentské iniciativy "Červená karta do oken“. Ta zastává názor, že by prezident měl být odvolán. Naopak Jelena Vičanová prezidenta podporuje, neboť se jí líbí, že prezident říká věci na rovinu.

"Jedná se o zpřesnění, v některých bodech by se ty pravomoci dokonce rozšířily,“ začal navrhované změny vysvětlovat ministr Dienstbier. Netýká se to podle něj jen současného prezidenta, ale celkových zkušeností s fungováním české Ústavy, jak se nahromadily za více než dvacet let.

Například jmenování členů bankovní rady České národní banky by podle Dienstbiera mělo probíhat podle stejných pravidel, jako jsou nyní vybíráni soudci Ústavního soudu, aby u takto důležitého orgánu byla projevena vůle více než jednoho ústavního orgánu.

Jeho slovům se ale vysmál s prezidentem sympatizující senátor Veleba: "Zní to hezky, ale když se udělá analýza, tak vyjde, že zhruba devadesát procent pravomocí prezidenta bude omezeno,“ namítl. Pak ale přiznal, že to nepočítal. Zajímalo jej však, proč si Dienstbier tyto změny nedal do programu, když kandidoval na prezidenta. Senátor namítl, že tyto názory zastával vždy a bylo to o něm všeobecně známo.

Jelena Vičanová vstoupila do debaty dotazem na ministra Dienstbiera, jak se má v TOP 09. Ministr namítl, že má asi špatný přehled, a dočkal se reakce: "Ne, já nemám špatný přehled. Já vás pořád vidím s panem Schwarzenbergem.“

Následně se dostala k tématu omezování prezidentských pravomocí, kterému je prý třeba stůj co stůj zabránit. "Pokud budete dnes sahat na pravomoci pana prezidenta, tak budete zítra sahat na pravomoci nám občanům,“ zvolala do aplausu.

Z publika se pak zapojil Michal Majsner, organizátor demonstrace proti prezidentu Zemanovi ze 17. listopadu, která vstoupila do povědomí červenými kartami. "Vám se asi nelíbí, že jsme se postavili Putinovi,“ začal, než jej rázně utnula Jelena Vičanová. Podle ní debata není o Putinovi, tak jej tam aktivista nemá plést. Ten si však nedal pokoj a uvedl: "Začala tady válka Ruska, nebo spíše Putinova režimu proti Ukrajině.“ "Lžete a šíříte dezinformace,“ zvolala protistrana takovým způsobem, že ji poprvé musela moderátorka Michaela Jílková mírnit. K jejímu názoru se vzápětí přidal i senátor Veleba.

Debatu se pokusil vrátit k tématu Jiří Dienstbier upozorněním, že návrh se objevil už v programovém prohlášení vlády rok před vyhrocením debaty o prezidentovi. Na jeho slova reagoval profesor Gerloch, když apeloval, aby případné změny Ústavy proběhly komplexně. Namátkou pak vyjmenoval několik dalších problémů v Ústavě, které by bylo třeba vyřešit. Proto je podle něj slabinou tohoto návrhu, že řeší pouze určité otázky.

Navíc prý kolikrát podivným způsobem. V návrhu novely je například napsáno, že prezident musí vládu jmenovat "bez zbytečného odkladu“. To je podle Gerlocha zcela nevhodná formulace. Dienstbier ale namítl, že toto by měl podle Ústavního soudu dělat již teď.

  • Názor politologa k poslednímu dílu Máte slovo ČTĚTE ZDE

Kolikrát jste byl v Číně?

Pak se však juristická debata opět přesunula k osobě Miloše Zemana. Občanka z publika uvedla, že se stydí za prezidenta, protože dělí handicapované od zdravých, a že se jezdí učit do Číny. Senátor Veleba jí obratem ocitoval prohlášení Baracka Obamy, že vítá demokratickou a stabilní Čínu.

Tématu se iniciativně chopil Jiří Dienstbier: "Já bych se nerad učil v Číně, jak stabilizovat demokratickou společnost, protože už by pak nemusela být demokratická,“ poznamenal bonmotem.

To nadzvihlo jeho senátního kolegu. "Pane Dienstbiere, kolikrát jste byl v Číně,“ ptal se Veleba. "Ani jednou, ale víme o ní dost,“ odpověděl ministr.

Veleba následně připomněl, že v Číně nepůsobí na stabilizaci společnosti jen komunistická ideologie, ale rovněž tisíce let stará konfuciánská filozofie, která přikazuje například to, aby se rodina postarala o své starší členy. Díky tomu podle něj nemusí být v zemi rozvinutý sociální systém.

Petra Valentová se pak od pultíku vrátila k problematice postižených dětí: "My jsme to špatně nepochopili, pan prezident to skutečně řekl,“ namítala s tím, že se jeho slovy cítila dotčena.

Následovala rázná reakce proti ní stojící Jeleny Vičanové: "To jste zase pokroutila a vybrala jste si z toho, co se vám hodí. Mě by velmi zajímalo, koho jste v prezidentské volbě volila,“ zaútočila. Po chvilce handrkování vysvětlila: "Pan prezident brání nadstandardní služby pro tyto lidi ve speciální škole.“

Z publika se pak vyjádřil známý dokumentarista Václav Dvořák. Podle něj jsou postižení lidé zneužívaní proti prezidentovi, jak se ukázalo naposledy předcházejícího dne v Krásné Lípě, kde proti němu protestovali. "Mají letáčky a plakátky, jak bojují za svá práva - to musí někdo organizovat,“ upozornil Dvořák.

Téma zakončil senátor Veleba: "Pan prezident není žádný lidojed a není žádný hlupák. Řekl mi, že tím myslel děti mentálně postižené, ne fyzicky,“ vysvětlil. Podle něj měli výklad samotného Miloše Zemana akceptovat všichni. "Já mám venkovské vychování, podle kterého když se mi nelíbí, co někdo řekl, tak se ho na to zeptám. A tady se místo toho začalo křičet,“ ohradil se.

Téma inkluze do škol pak zakončilo překřikování mezi ministrem Dienstbierem a občankou Vičanovou. "Je to jasně segregační,“ začal ministr pro lidská práva. "Není to segregační,“ ozvalo se přes studio ozvěnou. "Vy jste taková džihádistka,“ smál se Dienstbier a vyvolal tím mezi sympatizanty prezidenta rozruch.

Ministr pak namítl, že i lehce mentálně postižené děti jsou schopny normální výuky a mohou být pro "normální“ děti dokonce inspirativní.

Kdybyste takhle bojoval proti církevním restitucím...

Debata se pak přesunula k dalším prezidentovým krokům a po dlouhé době dostal příležitost Lukáš Jelínek. "Prezident Zeman řekl, že zvyklosti jsou idiotské a že bude dělat jenom to, co je v Ústavě napsáno,“ připomněl. Už to samo je podle Jelínka důvodem, aby byly tyto zvyklosti inkorporovány do textu Ústavy.

Profesor Gerloch se ještě vrátil k termínu "bez zbytečného odkladu“, o který se na začátku přeli s Dienstbierem. Je si podle něj třeba uvědomit, že odklad může být i důvodný, takže to neznamená, že prezident musí jmenovat rychle za každou cenu.

Pak se vrátil k Jelínkovu příspěvku: "Otázka zvyklostí je velmi omezená,“ upozornil s tím, že ve finále se každý politik snaží získat co největší prostor a omezit jej mohou pouze psaná pravidla. Podle něj je ale nepřípustné měnit Ústavu kvůli jedné osobě.

Organizátor demonstrace na podporu prezidenta se pak pustil do Dienstbiera: "Kdybyste tak, jak bojujete za omezení pravomoce prezidenta, bojoval proti církevním restitucím, tak už mohly být zrušené." Sociální demokrat se ohradil: "Dělali jsme proti tomu úplně vše, včetně obstrukcí při schvalování." Nato si ale rýpl senátor Veleba: "Ale když jste se dostali k vládě, tak jste vyměkli." To Dienstbiera nadzvihlo: "Vy jste proti tomu, pane Velebo, neudělal vůbec nic.“ Předseda SPO ujistil, že kdyby byl ministrem, dělal by mnohem více než Dienstbier.

Jan Veleba pak vyprávěl, jak ve svém životě zažil již spoustu demonstrací. "Ale jen na dvou demonstracích ve svém životě jsem viděl na demonstraci dvojjazyčné nápisy. Poprvé v roce 1968 rusky, aby tomu rozuměli sovětší vojáci, a podruhé na té demonstraci 17. listopadu anglicky. Proč? Aby ty fotografie mohly druhý den vyjít v západních médiích, třeba ve Washington Post,“ vysvětloval předseda SPO.

Že za námi stojí americká ambasáda? Propaganda

Demonstrace proti prezidentu Zemanovi byla podle názoru ve studiu organizována americkou ambasádou. Její pořadatel Michal Majsner ale ujistil, že jediným zahraničním vlivem, který jeho chování ovlivnil, byl silný vliv Ruska na prezidenta Zemana.

Argumentace americkou ambasádou je podle něj osvědčenou propagandistickou taktikou. "Vypustí se bublina, a ta se neustále opakuje. To je zkušenost už z časů sovětské propagandy,“ poznamenal.

Divák z publika pak namítal, že debata o prezidentských pravomocích se vedla i za Zemanových předchůdců a nikdy nebyla vnímána takto hystericky. Proto jej zajímalo, čeho se prezidentovi sympatizanti tak bojí.

Veleba namítl, že Miloš Zeman dostal v přímé volbě mandát dvou milionů sedmi set čtyřiceti tisíc voličů. Proto nechápe, proč by měl mít slabší mandát než ti, které zvolili jen poslanci a senátoři.

"Strach nemám já, ani pan Zeman. Myslím si, že strach má pan Dienstbier a tato vláda, protože Miloš Zeman je velmi výrazný politik,“ poznamenal někdejší předseda Agrární komory.

"Vaše strana dostala 1,7 procenta hlasů, takže vy nemáte vůbec žádné právo se vyjadřovat,“ opáčil mladík z publika, čímž ovšem mimořádně vydráždil Zemanovu sympatizantku Vičanovou: "A kdo zvolil vás?“ zvolala pobouřeně.

Společnost nerozděluje prezident, ale Česká televize

Politolog Jelínek následně připomněl, že prezident je z Ústavy neodpovědný. "Proto bychom měli tuto nerovnováhu vyrovnat buď tím, že s ním pravomoci bude sdílet nějaký odpovědný orgán, nebo zavést ústavní odpovědnost prezidenta,“ doporučil.

Ministr Dienstbier následně upozornil, že přímá volba sama o sobě nemusí zakládat silnou ústavní pozici prezidenta. Na Slovensku i v Rakousku je prezident volen přímo, a jeho pozice je velice slabá.

Zakladatel facebookové skupiny podporující prezidenta Zemana v publiku pak do kolujícího mikrofonu poznamenal, že Dienstbier očividně za dva roky nestrávil svou porážku v prezidentské volbě. "Není pravda, že Zeman rozděluje společnost. Není to pravda. Co rozděluje společnost? Je to v první řadě zpravodajství České televize,“ spustil občan za souhlasného mručení publika.

Moderátorka Jílková ujistila, že ČT informuje vyváženě a následovalo krátké překřikování k tomuto problému, které moderátorka utnula výzvou k návratu k tématu prezidentských pravomocí.

To však ještě netušila, že debatu opět ovládne rázné duo Majsner-Vičanová. "Na Klárově bylo nějakých pět set lidí,“ poznamenal první z nich pohrdlivě k počtu Zemanových přiznivců. "Bylo tam více než pět set lidí,“ vykřikla jeho oponentka a již se nedala zastavit. Moderátorka se ji snažila uklidnit slovy, že by měla ctít názor protivníka, podle ní však v tomto případě nejde o názor, ale o doložitelná fakta, která Majsner manipuluje. "Když neumíte počítat, vraťte se zpátky do školy,“ vzkázala nakonec.

Pak se opět ujal slova Lukáš Jelínek, podle kterého Miloš Zeman není vhodnou postavou na prezidenta. "Miloš Zeman není z politiků, kteří hladí. Patří k politikům, který hází do společnosti granáty,“ uvedl. Takový člověk by podle něj měl kandidovat do sněmovny nebo do Senátu, kde se takový střet očekává. "Od prezidenta bych spíše očekával, že bude společenské hranice překlenovat. A to Miloš Zeman nedělá,“ protestoval Jelínek.

Gerloch jej ale upozornil, že přímá volba vždy generuje výrazné politiky, kteří na sebe dokáží strhnout pozornost, a ve chvíli, kdy politická reprezentace rozhodla, že zavede přímou volbu prezidenta, musela to čekat.

Prezident chtěl rozproudit debatu...

Na závěr se debata stočila k prezidentovým vulgarismům v Hovorech z Lán. Vičanová trvala na tom, že se jednalo o překlad anglického názvu ruské kapely. "Já jsem si to zkoušela přeložit a našla jsem tam tento překlad,“ odrážela námitky, že existují i jiné překlady. Odmítla také, že by prezident učil děti sprosťárny, protože podobné výrazy jsou zcela běžné v našich nebo zahraničních filmech.

Veleba přidal vysvětlení, proč prezident takto reagoval na skupinu Pussy Riot: "Prezident to řekl proto, že tato skupina je nositelkou Ceny Václava Havla za kreativní disent,“ upozornil. Prezident podle něj vygradoval debatu na toto téma cíleně, aby o něm rozproudil diskuzi. Téma uzavřela divačka z publika: Sprosté slovo je méně škodlivé než sprosté činy.

Závěr pořadu byl opět vášnivý, když protizemanovská aktivistka Petra Valentová uvedla: "O úrovni pana prezidenta nejlépe svědčí lidé, kteří tu dnes sedí.“ Senátor Veleba se ohradil dotazem, zda by její představě lépe odpovídalo, kdyby prezidentovi sympatizanti mlčeli. Jeho reakce však nebyla ničím proti dalšímu rozčílení Jeleny Vičanové. A v tomto rozruchu debata skončila.

Co také zaznělo v pořadu:

Lukáš Jelínek o politickém stylu Miloše Zemana (na konkrétním případě sporu o překlad názvu Pussy Riot): "To je přesně ten způsob, jak rozdělit společnost, když proti sobě postavíte dvě vyhraněné skupiny. A pak do toho vtrhne někdo, kdo řekne, vždyť oni se tu jenom hádají, já to sjednotím.“

Prezidentova fanynka Jelena Vičanová o organizátorovi protiprezidentské demonstrace: "Pan Majsner je poskok pana Schwarzenberga.“

Samotný Michal Majsner o Miloši Zemanovi: "Současný prezident, stejně jako ten minulý, byl poměrně dost nebezpečný.“

Dotaz z publika na ministra Dienstbiera: "Kdyby vyhrál prezidentské volby váš rodinný přítel Karel Schwarzenberg, bojoval byste proti němu také tak?“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

11:11 „Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupn…