Podle historika Prokopa Tomka ale tyto zprávy ukazují, že komunistické tajné služby vnímaly některé dění ve východním bloku nadsazeně.
Skoro o deset let dříve, v roce 1973, poslali sovětští zpravodajci do moskevské centrály podrobnou zprávu o nové církevní politice Komunistické strany Československa. Ta kromě jiného obsahovala rozhodnutí o podpoře Sdružení katolických duchovních Pacem in terris (Mír na zemi) a o podpoře tendencí oslabujících jednotu katolíků. Nechyběl ani záměr využít údajných protikatolických nálad v českobratrské církvi evangelické s cílem změnit její negativní orientaci vůči státnímu zřízení.
„Reakční část církve a zástupci 'tajné církve' se na společné platformě antisocialismu sešli s vnitřním nepřítelem a snaží se získat na svou stranu mladou generaci duchovenstva i věřících s odkazem na boj za lidská práva," napsala KGB v roce 1979. Důkazem propojení církevních a opozičních kruhů mělo podle Sovětů být, že jedním z mluvčích Charty 77 se stal filozof a evangelík Ladislav Hejdánek.
Mladí duchovní se podle zpráv KGB zdrženlivě či přímo odmítavě stavěli „ke spolupracovníkům státních orgánů" či k účasti v Pacem in terris. Wojtyla se papežem Janem Pavlem II. stal v říjnu 1978.
Podle Tomka materiály spíše ukazují, co si tajné služby myslely, než jaká byla realita
Dlouholetý pracovník archivu KGB Mitrochin si od roku 1972 až do roku 1984 ručně opisoval mnohé z dokumentů, které se k němu dostaly. V roce 1992 ho i s rodinou a s jeho záznamy dostala do Británie její tajná služba. Mitrochin zemřel v roce 2004 a letos v létě byla v Archivním středisku Winstona Churchilla v Cambridge zpřístupněna část jeho záznamů. Obsáhlý archiv je podle historiků nejdůležitějším vyneseným zdrojem zpravodajských informací, který podrobně popisuje aktivity KGB v nejrůznějších oblastech.
Podle odborníka na komunistické tajné služby Tomka jsou ale záznamy týkající se církve ukázkou limitů materiálů KGB nebo československé Státní bezpečnosti. Podle něj spíše ukazují, co si tajné služby myslely, než jaká byla realita. „Pohled StB v dokumentech je strašně ideologický. V nezávadném nebo jinak motivovaném jednání lidí hned viděli politické plány a snahy svrhnout režim," řekl ČTK historik z Vojenského historického ústavu v Praze. Hodnocení KGB v Mitrochinových zápiscích týkající se církve v převážně ateistickém Československu považuje za hodně nadnesené.
Nástup Jana Pavla II. podle zpráv z Mitrochinova archivu, které viděl zpravodaj ČTK, katolickou církev v Československu aktivizoval. „Wojtyla má v československém duchovenstvu osobní vztahy, dobře situaci církve v ČSSR zná, všude zdůrazňuje, že tuto zemi miluje a že je blízká jeho srdci," stojí v jednom z dokumentů.
Vatikán podle sovětských rozvědčíků podněcoval kardinála Františka Tomáška a slovenské „reakční biskupy", jako byl Júlis Gábriš. Ti proto vystoupili s požadavky na změnu zákonů o vztahu církve a státu, které by umožnily církevní kontrolu nad bohosloveckými fakultami i církevním tiskem či vznik mužských klášterů, mínili zpravodajci.
Rozvědka také hlásila vznik tajné univerzity
Jiná ze zpráv uvádí, že na počátku 80. let se mnozí kněží odmítli účastnit voleb či ve volebních místnostech nevhodili volební lístek do urny. Sovětská rozvědka také hlásila vznik tajné univerzity, kde přednáší kněží, i to, že někteří tajně vysvěcení kněží se účastní práce disidentského Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.
Také Západ se podle KGB snažil činnost církve v ČSSR podporovat, zvyšoval prý třeba autoritu biskupů, kterým „prokazuje různé pocty". Jedna ze zpráv připomíná, že nový americký velvyslanec Francis Meehan navštívil v ČSSR po prezidentovi Gustávu Husákovi jako prvního právě kardinála Tomáška. Bez souhlasu československého ministerstva zahraničí se pak také v Bratislavě setkal se slovenským biskupem Gábrišem.
V roce 1982 sovětští rozvědčíci sepsali varování svých československých kolegů, že církev by mohla využít nálad ve společnosti a udělat ze socialistického boje za mír „pacifistickou frašku". „Mírová činnost katolické církve, která dosud v zásadě odpovídala zahraničněpolitické linii státu, může časem získat pacifistický charakter," varuje záznam.
Dopad v Československu měly podle Mitrochinova archivu také polské události z počátku 80. let. Jeden ze záznamů cituje nejmenovaného kněze z Dechtic u Trnavy. „Řekl, že dění v Polsku je příkladem, kterého by měli následovat všichni českoslovenští věřící," hlásila KGB.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr, čtk
