Největší kámen úrazu celého případu podle Kajínka byla výpověď Zoltána Andruska, na jejímž podkladě došlo ke stíhání všech dalších lidí. „Najednou měli novináři, policie i prokurátor jasno, jak to je,“ podotkl Kajínek. Andruskó byl prvním odsouzeným v kauze vraždy Jána Kuciaka. Minulý rok podepsal dohodu o vině a trestu, v samostatném líčení byl následně odsouzen k patnácti letům odnětí svobody.
„Je třeba si něco uvědomit! Je to o tom, že advokáti těmto lidem poradí, ať napráská, co jde, napráská všechny, vymyslí si, co chce, tak bude důvěryhodný a za to dostane menší trest,“ popisuje nejznámější český vězeň běžnou praxi u obdobných případů.
Takový člověk, který řekne cokoli pro nižší trest, podle Kajínka ztrácí na důvěryhodnosti: „Jestli takový člověk začne spolupracovat s prokurátorem, tak je přece nad slunce jasné, že říká věci, které být pravda ani nemusí. Neříkám, že lže, ale stoprocentně sám sebe vyviňuje z toho případu a hází vinu na všechny kolem sebe a říká prokurátorovi, co chce slyšet!“ zdůrazňuje Kajínek.
Označuje za „zvrácené“, že na podkladě právě takového svědectví se další lidé odsuzují. „Neříkám, že někdo lže, nebo nelže. Říkám jen své zkušenosti, které mám,“ podotkl.
Zmínil dokonce, že znal člověka, který seděl či sedí ve věznici Mírov a jezdí po republice křivě svědčit v různých případech. „Nevím, zda je tam ještě, ale když jsem tam byla já, tak tam ještě byl. Byl držený na samovazbě, na samotce schovaný, aby se s nikým nepotkal. Tenhle člověk jezdil svědčit po celé republice v různých případech, často s těma lidma neměl vůbec nic společného. Byl využívaný policií a státním zastupitelstvím ke svědectvím. Kdy on řekl, že třeba něco někde slyšel, nebo byl někdo vedle něj cele a slyšel, co říkal... A takovéhle žvásty, žvásty! Jezdil tajnou eskortou, aby to nikdo nevěděl, měl neprůstřelnou vestu, báli se o jeho zdraví, protože věděli, že děla něco, co je úplně stupidní, nesmyslný, co by zákon neměl připustit. Bohužel, tak to funguje,“ líčí Kajínek.
Něco podobného lze, podle něj, aplikovat i na případ Andruska: „Jestli tedy Andruskó dostal 15 let za spolupráci, tak by měl být soud hodně opatrný na to, co právě Andruskó říká. Jsou to takové paralely s mým případem, je jich hned několik,“ podotkl dále Kajínek. Soudce prý nemá problém použít jakékoliv svědectví, ať je sebeabsurdnější. „Ač je jasné dopředu, že svědectví je účelové, tak když se soudci prostě hodí, tak jej použije,“ doplnil.
Na Slovensku se, podle slov Kajínka, odehrála ta zvláštnost, kdy soud rozhodl in dubio pro reo, což je právní zásada, která stanovuje povinnost soudu v případě, že má pochybnost, rozhodovat ve prospěch obžalovaného. „To se v Česku bohužel neděje, u nás soudy pochybnosti nemají, oni vědí, jak to je,“ dodal ironicky. „Na Slovensku ale soud pochybnosti o Kočnerově vině měl, a rozhodl proto v jeho prospěch,“ vysvětluje Kajínek.
„Ale o tom právo je. Raději se má pustit devět pachatelů, než bez jednoznačných důkazů odsoudit jeden nevinný. Jestli státní zastupitelství, policie a prokurátor nedokážou shromáždit důkazy, které jednoznačně dokazují vinu, tak by soud člověka neměl odsoudit,“ myslí si. A dodává: „Není to o tom, že bych se zastával zločinců, jen vám vysvětluji, jaké je právo, zákony, a jaká praxe ve skutečnosti funguje.“
Pozastavuje se nad slovy někdejší slovenské premiérky Ivety Radičové, která k případu uvedla, že zdravý selský rozum by měl hledat pravdu, a soud by měl rozhodovat podle pravdy, a ne pouze podle procedurálních záležitostí. „Radičová něco takového říká v momentě, kdy říká, že ona ví, že Kočner je vinen, jak ona to může vědět? Proto, že to tvrdí Andruskó, který se zavázal spolupracovat s policií a se státním zastupitelstvím, s prokuraturou, za to, že dostane menší trest? To je ta zvláštnost...“ upozorňuje Kajínek.
A připomíná svůj případ: „Já jsem byl obžalovaný z vraždy, najmutí a objednání měl udělat Antonín Vlasák. Když začal soud věc prověřovat, soud nic takového neprokázal. Vlasáka soud osvobodil a vymyslel, že si jen objednal zastrašení a já nad rámec objednání ýe jsem udělal něco, co jsem ani udělal neměl, o vlastní vůli. Úplný výmysl, jen aby ten soud mohl odsoudit alespoň mě, když nemohl objednavatele,“ připomněl Kajínek.
Zmínil vyjádření předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který poté, co prezident Miloš Zeman udělil Kajínkovi milost, sdělil, že s milostí souhlasí, protože má o jeho obvinění pochybnosti a že platí zmíněné in dubio pro reo. „Řekl, že jeho pochybnosti jsou natolik velké, že ve své době, když byl ministr spravedlnosti, podal stížnost pro porušení zákona, protože si prostudoval spis a došel k závěru, že se věc nemohla odehrát tak, za co jsem já odsouzený,“ doplnil Kajínek.
I když se říká, že je třeba ctít rozhodnutí soudu, a pokud není vyhovující, že pak policie a prokurátor podniknou jiné kroky. „Je to problém, který řešíme stále. Jestliže má soud pochybnost, obžalovaného odsoudit nesmí. Kočnera sice osvobodili, ale dál zůstane ve vazbě, protože tam má další trestnou činnost. Zsuzsovou také sice propustili, ale hned ji zase zatkli, zavřeli a vymysleli si na ni nějakou další věc. Pravda je prostě taková, že soud člověka propusti z vazby a prokurátor společně s policií na ně hned skočí a zavřou za nějakou jinou věc, chtějí je zavřené,“ poznamenává Kajínek.
Poukázal na další paralelu se svou kauzou, kdy v Kočnerově případu vynášela předsedkyně senátu Růžena Sabová rozsudek, s nímž sama jako soudkyně nesouhlasila. Přehlasovali ji její dva kolegové v tříčlenném senátu, Ivan Matel a Rastislav Stieranka. Podle informací to udělali nečekaně, aniž po celou dobu procesu dávali najevo, že jim svědectví a důkazy nepostačují.
Kajínek připomněl své odsouzení a situaci s obnovou řízení. „Je nahraný záznam, kdy soudce Bouček naopak přímo navádí dva své přísedící, aby nepovolili obnovu řízení, protože to nikomu neprospěje a není to v ničím zájmu, aby propustili člověka z výkonu trestu na podkladě obnovy řízení. Pusťte si tu nahrávku a uvidíte, jak podjatý soudce Bouček pohrdá i svědkama, které označuje za verbež. Přesto pravda justici nezajímala, soud v Plzni zavřel oči nad pravdou, zajímalo ho jen to, že si někdo dovolil Boučka nahrát, že nejde o důkaz, jelikož byl získán nezákonně,“ popisuje Kajínek.
„Pokud soud chce, využije cokoliv k tomu, aby vás odsoudil. A pokud vás nechce odsoudit, využije cokoliv, aby vás neodsoudil. Nikoho moc nezajímá, kde je pravda. Na Slovensku se všichni dnes strašně bouří, ale přitom není úplně jasné, zda Kočner udělal to, z čeho ho prokurátor obviňuje, protože to dokazuje člověk, který za to, že něco říká, chtěl nižší trest!“ zdůrazňuje Kajínek na závěr svého videa.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
