Kapitalismus je u konce. Zelený filozof představil teorii, podle které je krach neodvratný

20. 11. 2014 18:56

REPORTÁŽ Zásadní problém některých současných ekonomů vidí filozof Martin Škabraha (SZ) v tom, že ekonomická tvrzení pokládají za nezpochybnitelná stejně jako přírodní zákony. Zároveň seznámil účastníky besedy, jejímž hlavním tématem byla „neviditelná ruka trhu“, s výsledky výzkumu: „Ekonomové nebo speciálně studenti ekonomie mají tendenci chovat se více sobecky než ostatní,“ uvedl také Škabraha, který přednáší na moravských univerzitách. Na debatě v Ostravě upozornil filozof i na teorii, která předpovídá zánik kapitalismu.

Kapitalismus je u konce. Zelený filozof představil teorii, podle které je krach neodvratný
Foto: Daniela Černá
Popisek: Filozof Martin Škabraha

Hned v úvodu poukázal filozof Martin Škabraha na to, že vysvětlení ekonomických zákonitostí se neobejde bez kvalitní rétorické a literární stránky. „Hlavní problém spočívá v tom, že ekonomové nemají potřebu něco zpochybňovat. Předkládají určité věci jako dané. Zejména pravicoví ekonomové tvrdí, že ekonomické zákony jsou stejně nezpochybnitelné jako přírodní zákony. Dodnes nemají pocit, že se baví s někým jiným,“ uvedl také Škabraha. Žádná metafora podle Škabrahy neudělala v dějinách ekonomie takovou kariéru jako neviditelná ruka trhu Adama Smitha. „Upozorňuji, že jde o termín neviditelná ruka, ne neviditelná ruka trhu, ta se u Adama Smitha vůbec nevyskytuje. Vznikla až jeho zpětnou interpretací,“ vysvětlil Škabraha.

Škabraha: Ekonomové nebo studenti ekonomie mají tendenci chovat se více sobecky

I když se podle filozofa v současné době ekonomické debaty více otevírají tématům sociologickým, vysvětlil i negativní aspekt matematizace. Lidské rozhodování na základě maximalizace zisku prý nemusí být pravidlem. „Řada autorů naznačuje, že model jednání lidské společnosti na základě představ o maximalizaci zisku hlavního ekonomického proudu lze také popsat jako řeč a způsob chování určité skupiny lidí, která z různých historických důvodů požívá ve společnosti značné autority, má vliv na společnost i politiku. Své hodnoty a jazyk se pak snaží vtisknout zbytku, aby se přizpůsoboval, přitom jde o hodnoty jen určité skupiny lidí,“ řekl a pak odkázal na výzkumy v rámci tzv. teorie her.

„Ekonomové nebo speciálně studenti ekonomie mají tendenci chovat se více sobecky než ostatní. Je samozřejmě otázkou, zda už mají tyto vlastnosti dané, nebo až studium ekonomie z nich udělá sobecky orientované lidi,“ uvedl s tím, že se skutečný důvod nedá v podstatě zjistit. Za příklad dal výzkumnou zprávu o tom, jak lidé z Wall Streetu, kteří mají obrovský vliv na americkou ekonomiku, žijí určité hodnoty a věří, že jsou správné, požadují po zbytku americké ekonomiky, aby následovala jejich životní styl, který je typický extrémním workholismem nebo extrémní flexibilitou.

Teorie: Kapitalismus je u konce. Začne být ekonomicky neefektivní

Zajímavé byly reakce na dotazy z publika. Škabraha zmínil formy společného vlastnictví. „Hodně autorů teď píše o formách sdíleného vlastnictví. Jeremy Rifkin, kniha Konec práce, kde tvrdí, že postupná technologizace a automatizace výroby povede ke zrušení práce až na nějaké výjimky. Napsal knihu Společnost nulových mezních nákladů, kde tvrdí, že kapitalismus je u konce, ne proto, že by ho někdo svrhnul, ale proto, že začne být ekonomicky neefektivní. V podmínkách volného trhu pak nebude možné produkovat zisk,“ uvedl Škabraha, který také vysvětlil, proč existuje ve společnosti převažující role sféry obchodu. „Má to své historické příčiny, ale jednoduše řečeno, člověku bylo nabídnuto něco lákavého. Funguje efekt, kdy se projevuje nevratnost procesů. Od určitého okamžiku to bylo nevyhnutelné,“ reagoval také Škabraha.

Nové formy společného vlastnictví. Existuji podniky obsazené zaměstnanci

Došlo i na debatu o tom, zda by bylo možné přejít v západní společnosti po desetiletích kapitalismu k zaměstnaneckým komunám. „Možné je najít nějaké formy vzájemnosti, které by mohly vyvažovat sféru obchodu, jen se musí akceptovat to, co z člověka udělala sféra obchodu a také skutečnost, že člověka chápeme i s jeho svobodou. Nové vzájemnosti musí zachovávat svět, který byl vytvořen globálním kapitalismem. Musí být zřejmě založen na jiných principech než tradičních. Formy sdílení mohou být i takové, že si auto koupí dohromady více rodin a mají rozpis, kdo ho kdy využívá. Nebyl bych skeptický, je to dialektika. Společnost se jednu dobu vyklání na jednu stranu a pak na druhou, ale úplně se vrátit nemůže,“ uvedl Škabraha. Petr Rohel, zástupce ostravského ProAltu, pak doplnil: „Síla určitého odporu existuje, akce odborářů, byl pokus v Francii, jsou nejen družstva nebo komuny, reálné jsou mondragonské kooperativy, které měly pobočky po celém světě. Hovořil o tom Chomsky. Existuje řada podniků, které jsou obsazené zaměstnanci, je toho víc v Latinské Americe.“

Termín „neviditelná ruka“ použil ekonom Adam Smith

Pro samotnou přednášku zvolil Škabraha název Neviditelná ruka trhu a řád nebes. Inspirovat se nechal knihou Rétorika ekonomie americké autorky Deirdre N. McCloskey. „V ní ukazuje literární stránku ekonomie a probírá určující články pro vývoj ekonomie jako vědy ve 20. století,“ uvedl Škabraha s tím, že podle McCloskey je rétorická stránka ekonomie potlačovaná, ekonomové ji sice používají, ale nehlásí se k ní.

Upozornil na další texty autorů, které kritizují mainstreamový způsob výuky ekonomie na školách. Pak se věnoval zdroji metafory neviditelná ruka trhu: „V knize Adama Smitha Teorie morálního cítění z poloviny 18. století je teorie lidského jednání a morálky a patří k dobovým osvícenským pokusům vysvětlení morálky, která se neopírala o nadpřirozená vysvětlení, ale o reálnou lidskou přirozenost. Je přesvědčen, že bohatí, kteří stejně nemohou vše spotřebovat, se o bohatství dělí a distribuce bohatství ve společnost má tendenci se přibližovat stavu, kdyby příroda zdroje rozdělila rovnoměrně. Říká, jakoby lidé byli vedeni neviditelnou rukou, aby se podělili o věci, které k životu potřebujeme, k rovnému rozdělení.“ Metaforu pak Smith používá i v díle Bohatství národů.

„Když zrušíme celní bariéry a nebudeme si chránit svůj anglický trh, lidé budou kupovat jinde a angličtí obchodníci přijdou o zisky. Bojí se ale zbytečně, protože zákazník nebo obchodník chce nakupovat tam, kde to nejlépe zná a kde se nejlépe cítí. Sleduje svůj soukromý účel a chce nakupovat tam, kde je nejmenší pravděpodobnost, že ho podvedou. V tom je veden jakousi neviditelnou rukou, což je v podstatě přirozené sympatizování s domácím obchodníkem. Člověk je veden sobeckými důvody, ale nakonec podporuje národní ekonomiku a je z toho celospolečenský prospěch,“ popsal Škabraha s tím, že u Smitha je neviditelná ruka v podstatě prozřetelnost. „To, že neviditelná ruka je trh prosadil Milton Friedman,“ dodal.

Filosof: Matematizace ekonomie může být problém

Filozof vysvětloval úskalí spojení matematiky a ekonomie. „Čím více je tam matematiky, tím více je to věda, zjednodušeně řečeno. Tento trend byl znám už v 19. století, už u Karla Marxe,“ uvedl Škabraha s tím, že tehdy byla vzorem vědy stále astronomie.

„Platí pro ni, že pohyby nebeských těles, jak je vnímáme, jsou zdánlivé. Když chceme pochopit, jak to doopravdy s jejich pohybem je, musíme být schopni nahlédnout ne smysly, ale matematickým modelováním. Marx říká, že takto musíme postupovat i když popisujeme určitý ekonomický jev ve společnosti, jako je například konkurence. Nemůžeme se řídit tím, co vidíme, i když to samozřejmě také potřebujeme, ale potřebujeme pracovat s nějakým matematickým modelem, který nám umožní najít skutečné příčiny,“ uvedl Škabraha a dodal, že se matematizace ekonomie rozšířila po druhé světové válce.

Pak přešel k současnosti: „Hlasy, že matematizace ekonomie je zásadní problém, se objevují stále častěji,“ říká filozof. Ekonomie pak totiž podle něj může selhávat při vysvětlování společenských jevů, protože pracuje jen s matematickými modely. Filosof se věnoval také vazbě ekonomie na představu lidské společnosti. „Na začátku hrála matematika velmi inovační roli, pak už se z toho stává jazyk do sebe, který jen reprodukuje dané a dává najevo, že se bez světa obejde. Pak se z tohoto oboru stane prázdná spekulace,“ uzavřel přednášku Martin Škabraha. Besedu pořádal ostravsko–opavský ProAlt v kavárně knihkupectví Academia v Ostravě.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To zas bude uragán: Až si zde kavárna přečte, co Miloš Zeman řekl Vladimiru Putinovi...

12:29 To zas bude uragán: Až si zde kavárna přečte, co Miloš Zeman řekl Vladimiru Putinovi...

Prezident Miloš Zeman se setkal s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Hlava ruského státu českého prezi…