Kardinál Vlk napsal do novin, co nám podle něj chybí

23.12.2014 9:51

Proč katolická církev slaví Vánoce 25. prosince, zatímco pravoslavná až 6. ledna? Proč se v minulosti vánoční svátky vůbec neslavily, na rozdíl od Velikonoc? Na tyto otázky přináší odpovědi v předvánočním zamyšlení, které publikovala úterní Mladá fronta Dnes, kardinál Miloslav Vlk. Zmiňuje také, že nyní panující radostná vánoční atmosféra nám připomíná, co naší společnosti, našim mezilidským vztahům značně chybí a co by bylo vhodné v určité míře rozšířit i mimo sváteční období.

Kardinál Vlk napsal do novin, co nám podle něj chybí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kardinál Miloslav Vlk

Nejprve kardinál vysvětlil, proč pravoslavná církev slaví Vánoce až 6. ledna. Příčinou je to, že v 16. století provedl papež Řehoř reformu kalendáře, aby upravil naše zpožďující se kalendářní počítání času se skutečnými východy slunce. Jen přestupný rok totiž toto zpožďování nestačil vyrovnávat. „A proto se po 4. říjnu 1582 vynechalo 10 dní kalendáře a hned nastoupil 15. říjen,“ vysvětlil Vlk s tím, že tato gregoriánská reforma nebyla tehdy přijata pravoslavnými církvemi. Ty tak dosud užívají kalendář podle starého, juliánského počítání.

Každý člověk se rád ponoří do slavnostní atmosféry

Kardinál Vlk vysvětluje i skutečnost, proč Vánoce slaví i společnost, která není většinově náboženská. Příčinu vidí v tom, že každý člověk se během „šedi všedních dnů rád zastaví, aby se ponořil do nevšední slavnostní atmosféry.“

Podle Vlka jsou Vánoce také „svátky krásných přání v celé společnosti.“ Jejich vlna prý vytváří radostnou sváteční atmosféru, „že si na nás druzí vzpomenou.“ Vánoce jsou podle kardinála také svátky obdarovávání. „Vlna dárků jako výraz pozornosti a uznání. Tato sváteční zkušenost nám připomíná, co naší společnosti, našim mezilidským vztahům značně chybí a co by bylo vhodné v určité míře rozšířit i mimo sváteční období,“ domnívá se církevní hodnostář.

Vánoce se dříve neslavily, překryly je Velikonoce

Zmiňuje také historickou pozoruhodnost. Totiž že v minulosti se na Ježíšovo narození nevzpomínalo a Vánoce se tudíž neslavily, protože tuto událost překryly Velikonoce, což je oslava toho, že Kristus vstal z mrtvých. „Teprve koncem druhého století po Kristu byly v kalendáři zmíněny Vánoce, oslava Kristova narození,“ uvedl Vlk.

Připomněl, že náš letopočet spočetl, byť poněkud chybně pro nedostatek historických pramenů s rozdílem asi sedmi let, až v pátém století benediktinský mnich Dionysius Exiguus. Do té doby se letopočet tradičně počítal podle let vlády římských císařů. „Když se říše římská v r. 476 rozpadla a křesťanství bylo v té době už poměrně rozšířené, za základ letopočtu se vzalo narození „krále králů“ – Krista,“ vysvětlil kardinál Miloslav Vlk.


 

reklama

autor: vam

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

osobnosti ANO

Dobrý den, paní Dostálová, překvapil mě průzkum, podle kterého vás řada lidí nezná. Je pravdou, že já se o politiku dost zajímám a díky PL vás i znám. Ale napadá mě jedna věc, není chybou, že za ANO vystupují stále ti stejní? Babiš-Schillerová-Havlíček, občas vy nebo pan Nacher? Není potřeba, aby ge...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Protiústavní.“ Jana Zwyrtek Hamplová chce umlčení v Senátu hnát výš

21:30 „Protiústavní.“ Jana Zwyrtek Hamplová chce umlčení v Senátu hnát výš

Horní komora Parlamentu se rozhodla sněmovní verzi novely občanského zákoníku ohledně uzavírání part…