Karel Schwarzenberg: Já nechci být chráněn před návykovými látkami. Chci statečně čelit alkoholu a tabáku!

Velkou radost neměla náměstkyně ministra Arnoštová z vystoupení poslance komunisty Jana Klána: „Když se zákon projednával v prvním čtení, tak jsem vás seznámil s obšírnou analýzou jednotlivých protikuřáckých zákonů v celé Evropě. A já se pak rovnou zeptám i na některé věci pana ministra, protože když byla přítomna paní Lenka Teska Arnoštová na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak podle mě tomu zákonu moc nerozuměla. Víte, já bych šel takovou tou cestou částečné regulace, podobně jako to mají sousedé na Slovensku a v Rakousku. Provozovny do 50 metrů čtverečních mohou být kuřácké či nekuřácké. Musí být řádně označeny jako provozovna kuřácká nebo provozovna nekuřácká, takže tady dávají určitým způsobem na výběr provozovateli, jaká zařízení budou. K tomu bych se klonil i já. Provozovny s podlahovou plochou větší než 50 metrů čtverečních musí být nekuřácké, případně musí mít stavebně oddělené místnosti pro kuřáky a nekuřáky. Já si tady položím takovou filozofickou otázku: Co se stane z hospod na vesnici, když zavedeme úplný zákaz kouření, anebo nějakým způsobem jim nedáme možnost, aby si tam udělali oddělené místnosti? Stanou se z toho kluby. Když jsem se ptal opět paní politické náměstkyně Arnoštové, jak to bude s kluby, kupříkladu s hernami, tak mi odpověděla: ‚Víte, pane poslanče, on zákon nedokáže postihnout všechno.“ Mě by zajímalo, jak to bude prioritně s kluby. Protože znám už plno případů z vesnic, kdy se hospody mění na kluby. Budou to uzavřené společnosti, kde dostanete klubovou kartu, dostanete klubový čip a budete tam chodit na základě toho, jak se tam zapíšete, budete normálně v registraci klubu, budete jako člen klubu. Může to být šipkařský klub, klub hráčů šachů, člověče nezlob se, já nevím čeho všechno možného, a tímto způsobem se může absolutní zákaz kouření lehce obejít,“ tvrdil ve sněmovně Jan Klán.

Kritický k navrhovanému zákonu i k náměstkyni Arnoštové byl také poslanec Jiří Koubek z TOP 09. „Zákon, o kterém se v médiích ujala trošku nešťastná zkratka protikuřácký, si klade za cíl širokou a dle mého soudu až nesmyslnou ochranu obyvatel před účinností škodlivých látek tak, že v podstatě zákon bude škodit lidem samotným. Zákon, tak jak je napsán a navržen, a teď předesílám v písemné podobě, byť jste, pane ministře, již v úvodní řeči mírnil některá přísná opatření, je naprosto totálně odtržený od reality natolik, že ani desítky pozměňovacích návrhů, které už teď v tuto chvíli v systému jsou, jej nemohou bohužel učinit zákonem respektovaným, kterému se lidé nebudou vysmívat.

Myslím si, že to se projevilo i na jednání výboru pro veřejnou správu a už to tady od mého předřečníka Jana Klána zaznělo. Musím mu dát za pravdu, že bohužel paní náměstkyně se svoji chybějící znalost zákona snažila spíše nahradit arogancí a celé vystoupení na výboru pro veřejnou správu nebylo vůbec šťastné. Ukázalo se to zejména ve chvíli, kdy odešly paní náměstkyni úřednice na paralelně běžící jiný výbor o tomto zákoně, paní náměstkyně nebyla schopna odpovídat na naše věcné otázky, jak zákon bude mít dopad na praxi,“ kritizoval návrh zákona Jiří Koubek.

Jednoznačný názor na projednávaný zákon vyslovil poslanec Karel Schwarzenberg: „Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, nechci býti chráněn před návykovými látkami. Chci statečně čelit alkoholu, tabáku tak, jak jsem to během 60 let mého života sám činil. Děkuji mnohokrát.“ Lépe a stručněji vyjádřit názor, že podobný zákon vůbec nepotřebujeme, by těžko někdo dokázal!

S kompromisem vystoupil také poslanec ČSSD Štěpán Stupčuk: „Já mám za to, že zde existuje určitý všeobecný konsenzus na dvou věcech. Ten první je, že kouření je nezdravé a že škodí zdraví. Současně mám za to, že tady panuje všeobecný konsenzus na tom, že by se nemělo kouřit v restauracích. To, o čem tu vedeme diskusi, je samozřejmě hledání té míry přiměřenosti regulace konzumace tabákových výrobků. Já bych zde chtěl hovořit o pozměňovacím návrhu, který jsem si dovolil připravit jako takový určitý podle mého soudu rozumný kompromis. První zásada je absolutní zákaz kouření. Za druhé připouští možnost kouření tam, kde se nepodává tepelně zpracovaná úprava jídel za splnění taxativního výčtu podmínek, to je: stavebně technicky oddělení prostory, tak aby kuřáci nemohli vstupovat do subjektivních práv nekuřáků, současně takto stavebně technicky vymezené prostory nebudou představovat více než 30 % z celkové plochy. A tou třetí podmínkou je, že takováto kuřárna, která nebude přesahovat oněch 30 %, a bude stavebně technicky oddělena, bude vždy bez obsluhy.

Tento návrh by mohl být posouzen jako určitý kompromis, konsenzus i ve světle toho, že přece nechceme ty kuřáky vyhánět na ulice z XY různých důvodů. A chtěl bych ještě říci, uvědomme si, že my se tady neustále snažíme zvyšovat komfort a úroveň, kvalitu práv jednotlivých menšin. Ti kuřáci jsou taky menšina. Je jich 34 %. Nevidím skutečně nic pohoršujícího na tom, abychom jim vymezili stavebně technicky oddělené provozy, kde mohou kouřit, aniž by tím ohrožovali nekuřáky či obsluhu. Bavíme se tady také o určité důstojnosti, a já bych se moc přimlouval za to, abychom se nad tímto návrhem společně zamysleli, protože jsem přesvědčen, že takovýto návrh je velkým krokem kupředu v oblasti regulace konzumace tabákových výrobků,“ tvrdil v Poslanecké sněmovně Štěpán Stupčuk

Na prognostika si v debatě zahrál poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský: „Tento zákon je takovým nesmiřitelným bojem mezi těmi, kteří by rádi o něco více přispěli k právu nekuřáků, proti těm, kteří naopak velmi tvrdošíjně a zarputile chrání práva kuřáků. S tím nic nenaděláme. Tak to v životě chodí. Ale pevně doufám, že přes ten zarputilý boj se nakonec v té změti pozměňovacích návrhů dobereme k výslednému konci a tento zákon – a z mého pohledu potřebný zákon – nakonec schválíme.

Přesto si troufám tvrdit, že v těchto zdech se s tímto zákonem stejně nesetkáváme naposledy. Když tak a to bez prostřednictví možná přes éter poslouchám názory pro mě ale jinak velmi váženého senátora pana Kubery, tak jsem přesvědčený o tom, že v těchto zdech se s tímto zákonem ještě setkáme. Ale kdyby se to náhodou nestalo, tak tady veřejně slibuji, že panu senátorovi zakoupím, a to teď bude z úst lékaře znít velmi nehezky, karton velmi luxusních cigaret.“

Se zajímavým názorem, který obrací většinu názorů, jak oddělit kuřáky od nekuřáků vzhůru nohama, přišel poslanec ANO 2011 Milan Brázdil: „Ten zákon se jmenuje o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Tento zákon se vynasnaží dostat kuřáky z jakýchsi škatulek hospod, restaurací, barů, tam, kde si to můžou funět pod nos, a dělají to, ven, před restaurace, kde chodí matky s kočárky, kde se má sportovat, kde se má užívat života. Tento prostor patří všem, zatímco ten uzavřený prostor těch barů je čistě soukromá záležitost těch dotčených lidí. Prosím vás, ochrání to někoho? Vždyť to naopak pomůže těm nevinným lidem, kteří chodí po těch chodnících, to čuchat. A ještě to budou uklízet. Mně to nepřipadne jako seriózní. Toto neochraňuje. Toto naopak vyhání ty kuřáky ven, aby kazili ovzduší lidem, kteří chodí po chodníku.“
Snad pod vlivem množství pozměňovacích návrhů a smířlivé nálady při debatě v Poslanecké sněmovně, vystoupil nezvykle neútočně také ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček: „Já chci poděkovat za, řekl bych, z velké části velmi konstruktivní průběh této rozpravy. Některé věci, za které jsme teď kritizováni, tak v tom zákoně nejsou nově. Ty jsou platné už dnes. To je třeba zákaz prodeje tabáku na akcích pro děti, zákaz alkoholu ve školních budovách, ve zdravotnických zařízeních. Tady se dovídáme, že někde se to děje, nicméně teď podle té platné úpravy už to možné není. Já budu velmi přemýšlet o tom pozměňovacím návrhu, který tady přednesl pan poslanec Stupčuk. To znamená, pokud by to bylo striktně oddělené tak, aby nedocházelo k úniku kouře, když tam obsluha nebude nucena do těch prostor chodit, tak musím říct, že o tom budu velmi uvažovat, pokud by to měla být cena za to, že ten zákon projde. Ale teď neříkám definitivní stanovisko.

Budeme velmi vstřícní a podpoříme také všechny návrhy, které vedou k tomu, to, co nebylo zamýšleno, to znamená různé ochutnávky, degustace, podávání alkoholických nápojů a ochutnávky na trzích, výročních trzích a všech možných podobných případů, které tady nebyly jmenovány.

Slibuji, že zapojíme zdravý rozum. Tam, kde to bude jen trochu možné, tak se budeme snažit být vstřícní, abychom neomezili život v regionech ani lidové tradice,“ dodává ministr zdravotnictví.