Jednoho ze čtenářů zajímalo, zda předseda TOP 09 sdílí názor svého místopředsedy Marka Ženíška, který se opakovaně vyslovil pro dodání zbraní ukrajinské vládě. Bývalý ministr zahraničí odpověděl stručným, ale jasným "ano“.
Podobně stručným přitakáním odpověděl i dalšímu čtenáři, který se podivoval nad tím, že Schwarzenberg byl jediným politikem z ČR, který se letos zúčastnil mnichovské bezpečnostní konference. "Nemyslíte, že vláda opět podceňuje naši bezpečnost?“ zajímalo jej.
Má prý pocit, jako by naše orgány vždy začaly reagovat až po katastrofě, ať se to týká mezinárodních vztahů, nebo povodní. "Bohužel máte pravdu,“ připustil bývalý ministr zahraničí kritiku i do vlastních řad.
Na dotaz, zda vůbec lze nějakým způsobem dosáhnout příměří na Ukrajině, když se nezdá pravděpodobné, že by se ruský prezident Vladimir Putin chtěl stáhnout, exministr odhaduje: "Příměří lze dosáhnout pouze když Putin zjistí, že dobývání dalšího území Ukrajiny by ho stálo příliš mnoho.“ Proto je prý třeba vyzbrojit Ukrajinu, aby byla schopna klást odpor a Putin tento pocit získal co nejdříve. Až za takto rozdaných karet má podle něj smysl vyjednávat o příměří.
Opačně se na problém dívá jiný čtenář, který došel k závěru, že Schwarzenberg nenávidí všechny lidi ruské národnosti a zajímalo jej proč. Jinak si prý nelze vysvětlit, že vytrvale prosazuje jejich zničení. Druhou možností jsou podle čtenáře ekonomické zájmy.
Předseda TOP 09 tyto vývody odmítl a čtenáři vzkázal, že se hluboce mýlí. Ve skutečnosti má prý Rusko neobyčejně rád. "Od dětství, když jsem si hrál v Čimelicích se sovětskými vojáky, přes dospívání, kdy můj otec, který uměl bezvadně rusky, se mnou četl ruskou literaturu, mám hluboký vztah k ruskému národu a kultuře,“ svěřil se.
Odpověď Karla Schwarzenberga o Rusku ZDE.
Vadí mu však prý současné vedení Ruska, zejména proto, že se stále snaží obnovovat alespoň částečně někdejší Sovětský svaz. "Nelze si plést odpor vůči prezidentu Putinovi a postoj vůči ruskému národu, který je mi už od dětství velice blízký,“ ubezpečil čtenáře.
Postavil se tím proti názoru svého spolustraníka Jana Vituly. Předseda jihomoravské buňky TOP 09 totiž hovořil o tom, že by ruští umělci, a jejich prostřednictvím celá ruská veřejnost, měli jasně vidět, že kvůli počínání Vladimira Putina nejsou v České republice vítáni.
Europoslanec za tutéž stranu Jaromír Štětina zase nepřímo kritizoval fakt, že prezident Miloš Zeman udělil záštitu turné, které letos na podzim uskuteční v České republice slavný ruský armádní sbor Alexandrovci. Štětina poukázal na to, že Alexandrovci jsou součástí armády, která okupuje území tří samostatných států, a v této souvislosti pro ně vymyslel označení "zpívající okupanti".
Nechcete se spojit s ODS?
Poslední zodpovězený dotaz byl spíše výzvou. "Pane předsedo, jako kníže máte určitou noblesu a myslím, že byste s ní měl i odejít,“ poradila čtenářka. Obává se však prý, že za knížete v TOP 09 aktuálně není náhrada a chápe prý, že coby kapitán nechce opouštět potápějící se loď.
Takto Karel Schwarzenberg odpověděl.
"Podle mě máte kvalitní lidi, jen nejsou moc vidět,“ povzbudila čtenářka. Podle jeho názoru by TOP 09 velmi pomohlo spojení s ODS, když hnutí Starostové a nezávislí stále intenzivněji naznačuje touhu se emancipovat. Proto by čtenářku zajímalo, zda se o tomto řešení v TOP 09 alespoň uvažuje.
Karel Schwarzenberg připustil, že je tato myšlenka zajímavá a čtenářka prý rozhodně není první, kdo s ní přichází. “Ale popravdě řečeno, spojení dvou politických stran je velice obtížné, naráží na odlišné cíle a směr, ale i ješitnost všech činovníků,“ objasnil politickou realitu. Proto se předseda TOP 09 obává, že by tento proces byl příliš dlouhý a složitý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
