"Měl jsem radost, že už včera večer tady byla spousta svíček. Tedy ne všichni sdílejí názor, že ten 17. listopad byl nepodstatný, jak dnes slyšíme shora," prohlásil předseda TOP 09.
Reportérka České televize Jana Peroutková, která se již od rána pohybuje na Národní třídě, k výstupu Karla Schwarzenberga, který přišel zapálit svíčku v doprovodu dalších činitelů TOP 09, dodala, že předseda TOP 09 plakal a krátce před jejím vstupem do vysílání mu lidé tleskali.
Od pátku mám depku
Karel Schwarzenberg komentoval oslavy pětadvacátého výročí také včera na svolané tiskové konferenci, na níž TOP 09 prezentovala své prohlášení k 17. listopadu 1989. V tom mimo jiné stojí, že: „Dnes jako bychom se velkým kruhem opět vrátili na křižovatku, kterou byl listopad 1989. Ti, kteří chtěli ideály demokracie a tím i svobody porazit, museli tehdy ustoupit. Nikdy se však nevzdali. Cílevědomě získávali sílu ekonomickou, a s tou dnes vstupují do politického boje opřeni o stejné zahraniční mocenské centrum jako v únoru 1948. Slyšíme je, jak kritizují parlamentní demokracii jako neefektivní způsob vedení společnosti a volají po novém způsobu řízení státu. Nabízejí pořádek, jistoty, (sociální) rovnost, jasná a průhledná slova: „Pryč s planými řečmi!“ Demokracie má být nahrazena autokratickým státem, který všem vnutí svou představu, jak máme žít.“
Schwarzenberg nejprve vyjádřil vděčnost za výše zmíněné prohlášení, které údajně nenapsal ani místopředseda strany Miroslav Kalousek ani on sám, nýbrž mladí členové strany, což kníže považuje za pozoruhodnou skutečnost.
Trošku ho to prý navíc zbaví depky, kterou má od pátku ze shromáždění, které se sešlo v budově bývalého Federálního shromáždění. To pro něho bylo otřesným zážitkem. Proč? Zaprvé již předem tušil, že když budou pozváni do nynějšího muzea, že to znamená, že ideály listopadu 89 už konečně ukládáme do muzea. Ale skutečnost byla údajně ještě horší, než si myslel, že bude, neboť mezi řečníky byli rovnoměrně zastoupeni ti, kteří tenkrát bojovali o svobodu a ti, kteří se cítili chráněni policejním kordonem, který stál na Národní třídě. Celá akce se nesla v duchu „Co sme si, to sme si“ a „ať je padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina, zapomeňme na to, co jsme si udělali a budeme spolu vesele žít“.
„Dámy a pánové, je naší křesťanskou povinností odpouštět viníkům. Ale je naše občanská povinnost vzpomínat a připomínat, co se stalo. A vždycky se ptát, co je v naší společnosti vadné a jak se to stalo. Jestli se náš stát vzdal třikrát za sebou bez boje a vydal se do poroby. To je otázka, která je naší a budoucí generaci kladená. Dodnes jsme jí nezodpověděli. Proto jsem tak vděčný za tohle prohlášení,“ hřímal Schwarzenberg.
Psali jsme:
autor: luš
