Česká republika zastropuje počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle současného stavu na české ambasádě v Moskvě. Moskva souhlasí s tím, aby na ambasádách v Praze a Moskvě bylo sedm diplomatů a 25 dalších lidí. Na stažení pracovníků má Rusko čas do konce května, půjde o 63 lidí s rodinami.
Je Vladimir Putin nebezpečím pro Českou republiku?Anketa
Profesor Drulák by to rozhodně nehodnotil jako „vítězství české diplomacie“. „S tím bych byl opatrný. Je dobrá zpráva, že nedochází už další k eskalaci,“ podotkl.
Zdůraznil, že fungování našeho zastupitelského úřadu v Moskvě závisí dost na místních silách. „Jedno z restriktivních opatření, které bude ruská strana uplatňovat, je zaměstnávání místních sil. Je otázka, co to bude znamenat pro chod české amabsády a pro chod Českého domu v Moskvě,“ vyvaroval se optimického hodnocení této diplomatické roztržky.
„Když malá země dává velké ultimátum, je směšná. Pokud skutečně chceme rozumně komunikovat s Ruskem a mít rozumně nastavené vztahy, tak to nemůžeme dělat ultimáty,“ reagoval Drulák zpětně na středeční požadavek ministra zahraničí Kulhánka, aby Rusko zrušilo svůj reciproční krok a do čtvrtečního poledne umožnilo návrat všech vyhoštěných českých diplomatů na ambasádu v Moskvě.
Měli bychom si podle něj co nejdříve jasně definovat, čeho chceme dosáhnout s Ruskem, co od něho čekáme a proč jsme se dostali do situace, v níž se momentálně ve vztahu k Rusku nacházíme.
V kontextu toho se vrátil k sobotní tiskové konferenci, na které premiér Andrej Babiš (ANO) spolu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem (ČSSD) veřejnost seznámili s výsledky šetření bezpečnostních složek v kauze Vrbětice.
Upozornil, že zde panuje stále přiliš mnoho nejasností. „Myslím, že nám naši lídři trochu dluží některé odpovědi,“ konstatoval. „Odpovědi na otázky: Odkud se informace po sedmi letech vynořila? Jak je možné, že se zrovna dnes dostala do médií? Respekt ji měl rychleji než kdokoliv jiný. Došlo k uniku z bezpečnostních služeb? Jednali pod tlakem? Proč informaci použili takto?“ položil Drulák řečnické otázky, které v případě jejich zodpovězení mohou pomoci pochopit, co se vlastně stalo.
Nelíbí se mu, že okolnosti stále nejsou jasné, přesto bude stav této diplomatické relace výrazně poškozen. „Kladu si otázku, kam jsme se to dostali a jaká byla příčina? Je zde celá řada věcí, kde budeme Rusko potřebovat a kde ho kvůli tomu mít nebudeme. Vyloučili jsme Rosatom z tendru na Dukovany a můžeme zapomenout patrně na Sputnik,“ dal za příklad.
Zpochybňování, před kterým v postupu vůči Rusku mnozí politici a politologové varují, je podle Druláka na místě víc než jednotný postup. „Nestačí držet slepě jednotu, s tím nesouhlasím, otázky si klást musíme. Pan premiér mluvil o důvodném podezření, ale to je něco jiného než evidence. V civilizovaných demokratických státech navíc existují mechanismy, kterými si zpravodajské služby dokážou politici rozkrýt. Tady ti spíše budí dojem, že spíš byli konfrontováni s nějakou informací, dostali se pod tlak, protože ale byla dřív medializovaná, a proto s tím šli ven,“ pokračoval politolog.
I z toho důvodu se přiklání jednoznačně k tomu, aby se zpráva o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích podrobila veřejné analýze. „V případě masivního vyhošťování představitelů státu, se kterým chceme mít vztahy i do budoucna, je na místě, aby byly všechny karty odkryty a bylo vysvětleno, co všechno tajné služby vědí a jak k tomu přišly,“ zdůraznil Drulák.
Bylo by podle jeho slov naivní čekat, že se z ruské strany jedná o poslední slovo. „Rusko ví, co chce. Ruská diplomacie postupuje profesionálně, budeme mít ještě problémy s jejími cíli. Jsem zvědavý, co přijde v následujících týdnech, ať už se to bude týkat naší české ambasády nebo širšího kontextu česko-ruských vztahů,“ dodal závěrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
