V roce 2014 byly proti Rusku uvaleny ekonomické sankce, na což ruská vláda reagovala obchodním bojkotem. Ve stejném roce se cena ropy na světových trzích drasticky propadla a s ropou šel dolů i ruský rubl. Ruská ekonomika byla tvrdě zasažena.
Ruská vláda se ve spoluráci s ruskými státními televizními kanály rozhodla řešit nastalou situaci prostřednictvím propagandy.
„Agresivní rétorika ruských státních médií zintenzivnila poté, co se zhoršila situace na Ukrajině, a Rusko se ještě dále oddálilo od Západu. Ve stejné době se ruská ekonomika dostala do recese,“ uvádí Al Jazeera.
Podle Eliota Borensteina, profesora ruských a slovanských studií na newyorské univerzitě, byly sankce pro Rusko doslova „dárkem“.
„V podstatě Putin lepší dárek od Západu dostat ani nemohl. Rusko tak namísto řešení svých vlastních ekonomických problémů mohlo ze všeho vinit Západ. Ruská vláda tuto situaci skutečně mistrně využila tím, že u ruských občanů vyvolala pocit, že potýkání se s ekonomickými těžkostmi je otázkou patriotismu,“ uvedl profesor.
Podporujete vstřícnou politiku Miloše Zemana vůči Číně?Anketa
Žalostná ekonomická situace v dnešním Rusku
Tato strategie se u většinové ruské populace ukázala být velmi úspěšnou, a to i přes to, že ekonomická situace v dnešním Rusku je skutečně tristní.
Když na konci roku 2014 došlo k propadu ceny ropy, ruský rubl ztratil okolo 60 procent ze své hodnoty vůči americkému dolaru. Hrubý domácí produkt na hlavu spadl z 15 000 dolarů na 9000 dolarů a ekonomika se celkově začala propadat o čtyři procenta ročně.
„V roce 2015 se podle studie Ruského centra pro výzkum veřejného mínění procento rodin majících příjem dostatečný pouze k nákupu základních potravin zvýšilo z 22 na 39 %. K poklesu životní úrovně došlo ovšem napříč celou ruskou společností,“ píše Al Jazeera.
Ruský novinář Boris Grozovskij se domnívá, že ekonomická krize se brzy dotkne i zdravotní péče a vzdělávání. V roce 2015 došlo k prvním protestům učitelů za posledních 15 let, když v Zabajkalovském regionu učitelé nedostali výplaty. K protestům se údajně připojili i doktoři a učitelé mateřských škol, kterých se krize také silně dotkla.
Podle Grozovského je situace skutečně složitá, nicméně k opakování krize z 90. let, kdy se HDP na hlavu pohybovalo mezi 1500 a 3000 dolary, prý nedoje.
„To, co nás nyní očekává, je postupná stagnace. S tím, jak se ostatní země vyvíjí, my zůstáváme pozadu,“ uvedl v rozhovoru pro Al Jazeeru.
Ubezpečování ruské veřejnosti o tom, že se vše brzy převrátí k lepšímu, je hlavním úkolem předsedy vlády Medveděva, který v posledním roce hned několikrát vystoupil s projevem plným slibů o implementaci ekonomických reforem.
Mezitím, co se předseda vlády snažil uchlácholit ruskou veřejnost sliby o reformách v sociální oblasti, ruská vláda i nadále upřednostňuje budování silné armády, na což v rámci nového rozpočtu pro rok 2017 vydělila 43 miliard dolarů, což odpovídá 4,7 % z celého rozpočtu.
Dvěma třetinám Ruska hrozí kolaps
Další neméně závažný problém pro současné Rusko představuje globální oteplování a jeho projevy v asijské části země rozkládající se na dvou kontinentech.
Podle nedávno zveřejněné studie, která se objevila na stránkách Siberian Times, k tání nikdy nerozmrzající půdy (permafrostu) dochází rychleji, než se dříve očekávalo. Toto tání, které se nejvíce projevuje v severních dvou třetinách ruského území, začíná vinou změn původního podloží ničit celou infrastrukturu.
Podle rusko-amerických autorů studie může být v nejhorším případě do roku 2050 oslabena nosnost půdy v severních částech Ruska až o 75 až 95 %.
Tání ruských permafrostů by mělo devastující efekt na mnohá ruská města, která se nacházejí v těchto oblastech.
Některá města nacházející se na severu Ruska (jako například Salechard či Anadyr) by podle expertů mohla být výrazně poničena již kolem roku 2025.
Za všechno může Západ
Sám prezident Ruské federace Vladimir Putin se spíše než na ekonomické či klimatické problémy, kterým Rusko v současnosti čelí, soustředí na budování silné armády. Na konci minulého roku Putin prohlásil, že Rusko je momentálně silnější než jakýkoli „potenciální agresor“. Stejně tak ovšem uvedl, že tuto pozici může Rusko velmi rychle ztratit, pokud „se nebude soustředit na modernizaci své armády“.
Taková rétorika má podle mnohých za úkol ospravedlnit vysoké utrácení na zbrojení a také odvést pozornost od akutních ekonomických problémů v zemi.
Idea velkého Ruska obklíčeného nepřáteli je v zemi velmi populární a lidem pomáhá čelit těžkostem ve vlastním životě. Přesně s tímto pracují ruské státní televizní kanály.
„Rusko má dostatečně silný vojenský potenciál, aby alespoň desetkrát zničilo celé Spojené státy. Jsme jedinou zemí, která je dokáže ohrozit,“ kázal nedávno ve studiu ruského Prvního kanálu člen Státní dumy Vjačeslav Nikonov.
Nikonov dále uvedl, že poté, co byl v Rusku odsouhlasen zákon proti „zahraničním agentům působícím v Rusku“, jejich finanční podpora narostla téměř desetinásobně.
S podobnými informacemi se ruští diváci a posluchači mohou setkávat v naprosté většině domácích médií.
Podle profesora filmové a digitální kultury z univerzity v Leedsu Vlada Strukova není antagonistická rétorika ruských médií ničím novým, v posledních letech prý ovšem výrazně narostla na intenzitě.
„Před deseti lety se již o NATO hovořilo jako o určité hrozbě, bylo to ovšem podávané jako stále ještě velmi vzdálená hrozba. Současná rétorika ovšem budí dojem, že Severoatlantická aliance skutečně plánuje invazi do Ruska,“ tvrdí profesor.
Taková rétorika má samozřejmě velký vliv na veřejné mínění. Nedávno vypracovaná studie poukazuje na to, že 48 % Rusů se domnívá, že krize ve vztazích se Západem, zejména pak kvůli Sýrii, by mohla případně znamenat i třetí světovou válku.
Určitá změna ve veřejném mínění přišla podle autora článku po atentátu na ruského velvyslance v Ankaře. „Zatímco se ruská média snažila soustředit převážně na jeho ‚hrdinskou‘ smrt, určitá část veřejnosti začala vykazovat jistou mírou znepokojení.“
„Nárůst protiruských protestů napříč Blízkým východem po dobytí Aleppa, kvůli čemuž zřejmě přišel o život i ruský velvyslanec, svědčí o tom, že zatímco Rusko získává vliv v regionu, postupně i nahrazuje Spojené státy v pozici ‚imperialistického nepřítele číslo jedna‘,“ napsal nedávno ruský politolog Vladimir Frolov.
Toto by podle Frolova mohlo v budoucnu znamenat ještě více teroristických útoků proti ruským občanům. Ruská vojenská operace v Sýrii již stála přes miliardu dolarů a mnoho životů ruského vojenského personálu.
Ještě v říjnu roku 2015 podle údajů ruského výzkumného centra Levada vojenskou účast v Sýrii podporovalo 72 procent dotázaných, o rok později podpora výrazně upadla.
Je tedy otázkou, jak dlouho bude ještě ruská vláda schopná odvracet zraky veřejnosti od upadající ruské ekonomiky a pozornost soustředit na rostoucí geopolitický vliv Ruska, což ovšem může samo o sobě vést k dalším nečekaným problémům.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: fib
