Písničkář Jaroslav Hutka možná skončí před soudem. Chce ho tam hnát Karel Srp, předseda takzvané Jazzové sekce. Nelíbí se mu Hutkovy výroky, že na něj měl donášet komunistické Státní bezpečnosti, a chce omluvu. Přes advokáta mu už poslal předžalobní výzvu. Prezident Miloš Zeman se před dvěma týdny Karla Srpa pokusil prosadit do Etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje. Proti tomu se ozvali členové komise i historici a bývalí disidenti včetně Jaroslava Hutky. Srpovo jmenování nakonec nepodepsal premiér Bohuslav Sobotka. A jak dopadne písničkář Hutka u případného soudu?
Nejprve televize citovala příspěvek z facebookového profilu Jaroslava Hutky z letošního 19. ledna: „No to je výborné, mám ve svém estébáckém spise od Karla Srpa na sebe čtyři udání. StB neměla o mně moc informací, on jim je pečlivě doplnil. Jemu jsem věříval a všechno řekl, po převratu jsem se to pak dočetl ve spise. To už asi není kozel zahradníkem, to je jaksi svět naruby...“
„Pokud se neomluví, tak máme s klientem dohodnuto, máme mandát, abychom pokračovali v dalších právních krocích,“ říká Adam Černý, advokát Karla Srpa, a pokračuje: „Těch variant je víc, jednou z nich je osobnostní žaloba k soudu.“ Adam Černý byl advokátem Davida Ratha.
Celé video je ZDE.
Předžalobní výzvu Hutka uposlechnout nechce
Písničkář Hutka je nyní v Indii a s redaktory pořadu komunikoval jen e-mailem. Předžalobní výzvu od Karla Srpa uposlechnout nechce. „Tu předžalobní výzvu odmítnu. Podle mě nemá, na čem stavět,“ uvedl Hutka. „Určitě není pravdivé to, že pan Srp udával, určitě není pravdivé, že sepisoval nějaká oznámení, určitě není pravdivé, že pan Srp spolupracoval se Státní bezpečností,“ říká Černý.
„Že pan Srp spolupracoval s StB, usuzuji z vlastní zkušenosti. Pamatuji si, kdy mne poprvé a překvapivě navštívil doma a tahal ze mne informace, které jsem mu v důvěře řekl. Časově i obsahem se to kreje s jeho prvním udáním v mém spise,“ napsal Hutka.
Srpův advokát Hutkovo tvrzení odmítá s argumentem, že jeho klient byl nepřítelem totalitního režimu, který ho v roce 1986 dokonce na 16 měsíců uvěznil. „Můj klient byl disident. Byl bezpochyby osobou, která se vyhraňovala a postupovala proti tehdejšímu totalitnímu režimu, a jako jeden z mála disidentů byl dokonce vězněn,“ uvádí Černý.
Agent Hudebník byl aktivní
Případ Karla Srpa prostudoval badatel Miroslav Vodrážka z Centra pro dokumentaci totalitních režimů. O tom, že spolupracoval se Státní bezpečnostní, badatel nepochybuje. Mělo jít o léta 1976–1983, tedy několik roků před Srpovým uvězněním. Nejprve byl prý důvěrník, poté agent s krycím jménem Hudebník. „Historická materie, která je zachovalá v archivu bezpečnostních složek, je poměrně rozsáhlá,“ říká Vodrážka.
Badatel prošel desítky dokumentů. „Agent Hudebník byl vůči Státní bezpečnosti poměrně aktivní. V tom samotném vyhodnocení se uvádí, že došlo k 251 schůzce s řídícími orgány. Že bylo vypracováno na základě těchto schůzek 299 zpráv,“ říká Vodrážka.
Hlášení od Hudebníka se neobjevují jen na Jaroslava Hutku, ale i na další muzikanty. Třeba na Vladimíra Mertu nebo Mikuláše Chadimu. „Pramen sdělil, že v minulém týdnu hovořil v redakci Jazzové sekce s Mikolášem Chadimou. Jmenovaný mu mj. sdělil, že v současné době má psychickou krizi a nejraději by trvale odešel z ČSSR,“ cituje televize z jedné ze zpráv StB.
Informace uváděné Hutkou v médiích nejsou pravdivé
Karel Srp na žádost o rozhovor nereagoval. Trvá na tom, že StB nedonášel. Tvrdí, že k udáním ve spisu Jaroslava Hutky jeho jméno připsala Státní bezpečnost bez jeho vědomí. Řekl mu to prý bývalý důstojník StB, kterého Srp v minulosti vyhledal.
„Znamená to, že Hutka tam má věty, o kterých se oprávněně domnívá, že to jsou věty moje, ale tak to vůbec není,“ citovala televize slova Karla Srpa ve vyjádření pro server Novinky.cz.
„Ty informace, které pan Hutka uvádí v médiích, nejsou pravdivé, a dá se dokonce říct, že opak je pravdou,“ říká advokát Černý.
„To, jak pan Hutka popisuje tu situaci, tak tomu věřím. My jsme Srpovi důvěřovali, zklamal nás, prostě podvedl,“ říká Čestmír Huňát, bývalý člen Jazzové sekce.
„Pochopil jsem, že ty spisy nelžou,“ říká Vladimír Kouřil, bývalý člen Jazzové sekce.
Karel Srp se chce v soudním sporu proti Jaroslavu Hutkovi odkázat i na svůj rozsudek z roku 2000, podle něj ho StB evidovala neoprávněně. Soud to zdůvodnil tím, že neexistuje originál Srpova vázacího aktu s StB, ale jen fotografický záznam. A nešlo tak ověřit pravost podpisu.
„Podle znalce z oboru písmoznalectví z kopie nelze určit jednoznačně pravost podpisu, nicméně nebylo v tomto řízení ani vyvráceno, že by podpis pravý nebyl,“ říká advokát Stanislav Němec.
Právě na tento rozsudek se odvolává i prezident Miloš Zeman. Ten dál trvá na Srpově nominaci do Etické komise České republiky. „Jen člověk, který nectí principy právního státu, může zpochybňovat pravomocné rozhodnutí nezávislého soudu,“ řekl Zeman.
Situace je jiná než v roce 2000
Podle historiků je teď jiná situace než v roce 2000. Od roku 2007 jsou zcela otevřené archivy a badatelé v nich objevili řadu nových dokumentů. „Zejména, že existují konkrétní svědci. Ke každému spisu můžete pozvat svědka. Ať je to Miloš Čuřík, ať je to Hutka, je to Merta, a tak dále,“ říká badatel Vodrážka.
„Od prvního soudu uběhlo mnoho času a mezitím se objevilo mnoho dalších jeho zpráv a kontaktů, ze kterých soud ve svém rozsudku nevycházel. Takže si myslím, že by ten soud a prokazování mělo proběhnout ještě jednou díky objevu dalších skutečností,“ píše Hutka.
„V případě Jaroslava Hutky jde o hodně důležitou věc, ale z mého pohledu se jedná o zásadní věc, která přesahuje personální zájem, protože je to opravdu z mé strany snaha o pravdivý pohled na minulost. A nemůžeme si vybírat. Tak, jak to bylo, to musíme přijmout,“ říká Vodrážka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
