Jedním z těch, kdo se do nařízení o rouškách pustil spolu s důkladnou kritikou Babišovy administrativy, je IT expert Michal Valášek, který své názory zveřejnil na serveru iHNed.cz. Dle něho není šití roušek zdrojem hrdosti, ale národní ostudou. Že Češi šijí roušky na koleně a tisknou štíty na 3D tiskárnách, je podle něho špatně. „I přes decimaci českého textilního průmyslu tady je pořád dost firem, které dokážou ty slavné ‚roušky‘ chrlit po milionech. Firma Adler, výrobce reklamního textilu, nabídla kapacitu dva miliony roušek denně bez nároku na zisk. Na vstřikolisu lze za den vyrobit tolik dílů pro obličejové štíty, kolik jich komunita 3D tiskařů bude tisknout měsíc,“ namítá Valášek.
Kalousek je připraven na ozbrojený odpor proti Babišově vládě. Šli byste s ním?Anketa
Stát kritizuje za to, že obchodům zakázal účinnou ochranu občanům prodat a pak přikázal občanům nosit ochranné prostředky ušité „ze starých trenýrek“. Valáškovi se nezamlouvá ani fakt, že pokud by lidé nařízení dodržovali doslova, tak se v práci nemohou najíst ani napít, nemluvě o řidičích, kteří roušku nosí sami v autě. Ministru Vojtěchovi vyčetl twitterovou přestřelku s Janem Hamáčkem, Andreji Babišovi, že otálel s ustanovením krizového štábu, a když už tak učinil, tak do čela postavil Romana Prymulu, protože Hamáčka údajně považoval za politickou hrozbu.
Na závěr Valášek říká, že Babiš a jeho tým se neobjevil jen tak. „Zvolil si ji ten šikovný český národ ve volbách. Ano, v České republice žije nemalé množství šikovných, akceschopných a podnikavých lidí. Ale to není ‚český národ‘. Národ, to je těch 80 procent občanů, kteří jsou schopni takové úrovně kognitivní disonance, že kroky vlády vnímají pozitivně,“ stěžuje si. A dodává, že být hrdý na české umění šít roušky je jako být hrdý na to, jak dobře nám jde drhnutí dlažby zubními kartáčky, když nám vláda sebrala košťata.
Fotogalerie: - Rouškolidé
S Valáškem souzní i majitelka koloniálu Filipová, proslulá vyhraným soudním sporem s Andrejem Babišem, která již dříve roušky šít odmítla. „Protože pokud bych to udělala, tak bych se musela sama před sebou stydět za to, že tím de facto kryji a legitimizuji naprostou neschopnost vlády,“ vysvětlila.
Dodala, že ze stejného důvodu netleská zdravotníkům, přestože s velkým nasazením pracují. „Jenomže kdybys, milý národe, místo tleskání raději volil takové představitele, kteří budou řídit stát zodpovědně, tak ti zdravotníci nemuseli být v takovém průšvihu, v jakém momentálně jsou,“ poučila své příznivce.
Jak informovaly Novinky.cz, koordinátor krizové pomoci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) Michael Ryan řekl, že nic nenasvědčuje tomu, že by všeobecné nošení roušek pomáhalo. Naopak to může při nesprávné manipulaci znamenat větší riziko. Těm, kdo nejsou nakažení, roušky nosit WHO nedoporučuje. Dle Ryana se po zpřísnění pohybu přesouvá riziko nakažení do rodin.
„WHO by měla mlčet, tiše šoupat nohama a neudělovat nepodložené rady. Neskutečné, co v této krizi různé nadnárodní organizace předvádějí,“ vyjádřil se o Světové zdravotnické organizaci prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
WHO by měla mlčet, tiše šoupat nohama a neudělovat nepodložené rady. Neskutečné, co v této krizi různé nadnárodní organizace předvádějí. https://t.co/iZLAbox5H5
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 30, 2020
Další, kdo má s nošením roušek problém, je bývalý šéfredaktor Českého rozhlasu Vltava Petr Fischer, který se na Aktuálně.cz zaměřil na to, jak roušky proměnily české chování. Jako příklad dal běžce, který je sice od ostatních vzdálen 20 metrů, zpocená rouška už ho dávno nechrání, ale kvůli riziku, že ho někdo udá, ji nosí stále. „Vláda České republiky nařizuje nesmysly a otázkou je, proč se občané tak předhánějí v jejich dodržování. Bojíme se tolik? A čeho vlastně?“ ptá se Fischer.
Dodává, že nařízení bylo zprvu rozumné, tedy týkalo se pouze situací, kdy lidé přicházejí do kontaktu ostatními. „Rozumné parametry ale z nařízení v druhém kroku zmizely. Vláda vydala despoticky tvrdé, kontraproduktivní nařízení,“ prohlásil bývalý šéfredaktor rádia s tím, že nařízení je zbytečné a vytváří další půdu pro krácení svobod.
Problém je podle něho i ve zdání, že rouška je v boji s virem zbraň číslo jedna. „Když ji nosíme, máme z poloviny vyhráno. Zdravotně je to pochopitelně nesmysl, mentálně to ale v jistém smyslu platí, protože odpovědné nošení roušky ukazuje velkou míru hromadné autodisciplíny, bez níž se boj s žádnou infekcí neobejde,“ říká Fischer, ale varuje, že se pak z disciplíny stane kladivo na čarodějnice. A začne se s udáváním těch bez roušek, kteří ale nikoho neohrozili. Dle Fischera je rouška i symbolickým zbavením se odpovědnosti.
„Rouškovaná se stala národním sportem. A nejspíš jsme i hrdí, jakých světových úspěchů v zakrývání úst a nosu jsme dosáhli. Teď přichází čas na to, abychom mysleli také na svou svobodu. A aby vláda zmírnila nesmyslně tvrdé nařízení, které nám bez účelu brání v polích a na lukách dýchat volně, bez roušek,“ řekl bývalé šéfredaktor ČRo Vltava na závěr.
Fotogalerie: - Koronavirová siesta
S Petrem Fischerem souhlasí také Irena Válová, novinářka se zaměřením na justici. „Já roušku, kterou musím mít na ksichtě potupně v autě i na polní cestě či liduprázdné ulici považuji za výsměch a symbol násilného zotročení lidí,“ komentovala Fischerův příspěvek do veřejné diskuze.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
