„Než bojovník Islámského státu znásilnil dvanáctiletou dívku, udělal si čas na to, aby jí vysvětlil, že to, co plánuje udělat, není hřích. Jelikož dívka vyznávala jiné náboženství než islám, nejenže mu Korán dává právo ji znásilnit, ještě s tím souhlasí a podporuje to, trval na svém bojovník.“ Podobné jsou příběhy mnohých žen a dívek, kterým se podařilo uprchnout ze spárů Islámského státu.
„Říkala jsem, že mě to bolí – prosím přestaň,“ říká dívka tak malá, že byste ji objali rukama kolem pasu. „Opáčil, že podle islámu je dovoleno znásilnit nevěřící. Že tím, že mě znásilní, mě příblíží k Bohu,“ tvrdí dívka, které se po 11 měsících podařilo utéct ze zajetí a nyní žije se svojí rodinou v uprchlickém táboře.“
Je to už rok, co Islámský stát „oživil otroctví jako instituci“, a zatím jsou jeho hlavními oběťmi především jezídské ženy a dívky. Jejich znásilňování a otroctví se stalo důležitou součástí celého fungování radikálního náboženského výkladu, kterého se Islámský stát drží.
S otrokyněmi se pak jedná jako se zbožím. Mají svoje sklady, svoje výlohy, svoje kontroly a přepravují je v uzavřených autobusech. Můžete je zdědit, pokud zemřete, jsou na vyhození jako zbytek vašeho majetku. Celkem unesli přes 5 000 jezídek, z čehož více než 3 000 jsou stále v zajetí.
Celý obchod je silně byrokratický, existují obchodní smlouvy notářsky ověřené jejich soudy. Funguje i jako způsob, jak přilákat do svých řad více mužů z „hluboce konzervativních muslimských společností, kde příležitostný sex je tabu a chodit s někým je zakázané“.
Existuje množství směrnic, které jsou mnohdy založené na velmi selektivních a z kontextu vytržených interpretacích z Koránu, a jsou navržené tak, aby „nejenže ospravedlňovaly násilí, ale povznesly a oslavovaly každé sexuální napadení jako duševně prospěšné, dokonce ctnostné“.
„Pokaždé, když mě přišel znásilnit, pomodlil se,“ říká F, 15letá dívka, která si nepřála zveřejnit svoje jméno kvůli hanbě, která je se znásilněním spojená. Než se jí podařilo utéct, byla majetkem mladého Iráčana. „Říkal mi, že mým znásilněním se modlí k Bohu. Řekla jsem mu: ‚Co děláš, je špatné, a blíž k Bohu se tím nedostaneš.‘ A on řekl: ‚Ne, je to povolené, je to halal.‘,“ řekla dívka, které se po devíti měsících v zajetí podařilo utéci s pomocí místních pašeráků.
Jezídové se terčem stali zcela záměrně. Jde o nábožensko-etnickou menšinu, jejíž většina tradic je ústních, tudíž jimi Islámský stát opovrhuje ještě více než „lidmi Knihy“, tedy muslimy, Židy a křesťany. A že šlo o záměr, potvrdil i ISIS ve svém on-line magazínu.
Pokaždé to funguje stejně, rychlý nájezd na komunitu, ženy a dívky vzít s sebou, chlapce, kteří ještě nemají chlupy v podpaží, také, ostatní postřílet. Následně ženy rozdělí podle věku, vzhledu a případného těhotenství, jelikož těhotnou ženu znásilnit nesmějí, a rozvezou je do skladů, kde pak čekají, až si je někdo koupí nebo je dostane za zásluhy v boji.
Existuje však i možnost otrokyni propustit. Málokdo to dělá, i takové příběhy však jsou. A., které je 25, popsala, jak ji její libyjský pán podal zalaminovaný kus papíru. „Vysvětlil jí, že ukončil svůj výcvik na sebevražedného atentátníka a že se plánuje vyhodit do povětří, tudíž jí dává svobodu. Certifikát emancipace, podepsaný soudcem ze západní provincie Islámského státu.“ Žena jej vždy ukázala při kontrolách, a mohla tak svobodně odejít.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa