Chcete, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Andreje Babiše?Anketa
Radek Bartoníček na webu Aktuálně zveřejnil článek o legislativním procesu ohledně zákona o lobbování. Ten se dostal do další fáze projednávání. Ve čtvrtek o něm debatoval klíčový ústavně-právní výbor a rozhodl se k němu sejít ještě jednou. Vláda návrh zákona schválila již v červenci roku 2019 a na první čtení do Poslanecké sněmovny se dostal v prosinci 2020. Od té doby leží návrh zákona na onom ústavně-právním výboru.
„Ten v polovině února prodloužil jeho projednání do konce dubna a na zasedání 13. května si odhlasoval, že se sejde 25. května. Tento den ale jedná plénum Sněmovny, takže členové výboru budou podle svých slov věřit, že po schůzi bude večer čas na setkání,“ informuje Aktuálně. „Rád bych, aby byl zákon zařazený do programu na začátek července,“ pověděl předseda Sněmovny Radek Vondráček. Řádných schůzí Sněmovny však do konce volebního období je nemnoho – pouhé tři. „Já jsem ale tento zákon ještě skutečně nevzdal, pořád věřím, že bychom ho mohli ve Sněmovně schválit,“ věří si Vondráček z hnutí ANO.
Právě hnutí ANO patří k velkým zastáncům zákona. Předkladatelkou je ministryně spravedlnosti Marie Benešová. „Už léta si klademe otázku, kde končí lobbing a kde začíná korupce. Byla řešena všemi demokratickými stranami a je řešena dlouho. Tento zákon by to měl vyřešit. Hlavním cílem je tedy odlišení legitimního potřebného lobbingu od toho netransparentního zákulisního, který je spojen s nežádoucími jevy, jako jsou klientelismus a korupce,“ pověděla.
Fotogalerie: - Zeman a hry v Pekingu
Pokud zákon projde legislativním řízením, vznikne například registr lobbistů a lobbovaných, který bude spravovat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. „Ten, kdo bude chtít lobbovat, se přihlásí tomuto úřadu a bude ho informovat například o tom, u koho a proč lobboval. Zákon také přesně vymezuje, kdo může být lobbovaný, a tedy o kom by měla mít veřejnost přehled, že jej lobbista oslovil.
Mezi lobbované jsou zařazeni poslanci, senátoři, členové vlády a jejich náměstci i poradci, stejně jako například členové bankovní rady České národní banky či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Původně byl v návrhu také prezident, toho ale vláda v tichosti vyškrtla, jak předloni zjistilo Aktuálně.cz. Ministerstvo spravedlnosti poté přiznalo, že výjimku pro prezidenta navrhl na jednání vlády zástupce Kanceláře prezidenta republiky,“ popsal Bartoníček.
Na čí straně stojíte v izraelsko-palestinském konfliktu?Anketa
Dalšími podporovateli zákona jsou Piráti. Nakonec ti už nyní veřejně poskytují informace, s kým a kde se setkávají při své poslanecké práci. Podle poslance Františka Navrkala je ovšem třeba zákon v některých bodech vylepšit. Kupříkladu chtějí, aby za lobbing bylo označeno více aktivit, než je v návrhu zákona. V návrhu se počítá s tím, že lobbování se bude vykazovat jednou za čtvrt roku. I s tím Piráti nesouhlasí. „Toto bychom chtěli vyřešit. Reportování by mělo probíhat nikoli až za čtvrtletí zpětně souhrnně, ale přišlo by nám výrazně lepší, kdyby to bylo vždycky třeba třicet dnů od uskutečnění daného lobbistického kontaktu,“ zmínil.
Podporu má zákon i u ČSSD. „Určitě bude ještě debata zejména o čtyřech otázkách. Tou první je, co je a co není lobbing. Druhým okruhem je, kdo je lobbista. Třetím okruhem je, jak velký má být okruh lobbovaných. A čtvrtým je, jestli má lobbovaný ohlašovat do registru kontakt s lobbistou,“ vysvětlil předseda poslaneckého klubu Jan Chvojka.
Fotogalerie: - Svíčky na Hradě
Podporu ovšem nemá zákon u ODS či SPD. Snad nejvýraznějším kritikem je poslanec občanských demokratů Marek Benda. „Je to úplný nesmysl. Úplný nesmysl. Hlásit každý lobbistický kontakt,“ rozčílil se Benda. „Hrajeme si na to, že budeme navzájem, lobbovaní a lobbisté, něco hlásit. Mně přijde, že pokud něco takového přijmeme, tak jsme se úplně zbláznili. Kdokoli z nás zvedne pro tento návrh zákona ruku, tak předpokládám, že tím sděluje, že tady v příští Sněmovně už nechce sedět, protože podle tohohle se opravdu fungovat nedá,“ tvrdil poslancům při prvním čtení. Domnívá se, že návrh je v rozporu s ústavou, protože podle Bendy není zákonodárce povinen hlásit své kontakty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
