Je to už taková česká klasika, potřebují-li bezpečnostní složky zasáhnout hlouběji do soukromí občanů, využijí potenciálního nebezpečí. Mnohokrát případnou hrozbu i samy zesilují, či dokonce pocit nebezpečí uměle vytvářejí. „To se nám to potom odposlouchává, sleduje a vyšetřuje,“ zhodnotil by tyto praktiky, které brutálně zasahují do soukromí, nejspíš proslulý televizní policejní rada a detektivní rutinér Vacátko. Spíše než uprchlická krize by proto pro představitele státu měl být důležitější opět stoupající počet odposlechů a další pokusy, jak získávat informace. Politici, kteří plédují za zpřísnění bezpečnostních opatření a dávají bezpečnostním složkám stále více peněz a pravomocí, by si měli uvědomit, že i boj proti patologickým společenským jevům má své meze. Sami totiž často netuší, kolik informací je o nich uloženo v databázích, byť nemusejí být podezřelí z trestné činnosti.

Na velmi alarmující případ prolamování osobních svobod narazila nevládní organizace Iuridicum Remedium. Podle jejího zjištění policie plošně zaznamenává pohyb aut, fotí řidiče a automatizovaně rozeznává poznávací značky. Takto získané údaje o každém průjezdu vozidla navíc policisté uchovávají bez konkrétního důvodu řadu měsíců. Systém, který eviduje řidiče, ale i spolujezdce, aniž to vědí, dostal název „Automatická kontrola vozidel“. Primárně měl sloužit k pátrání po odcizených vozidlech, k zefektivnění vyšetřování trestných činů nebo přestupků, které souvisejí s užíváním těchto vozidel, a k potírání terorismu. V záznamech v databázi jsou údaje o SPZ vozidla, místu a datu průjezdu, ale i fotografie vozidla s řidičem. Jenže kvanta těchto citlivých a zneužitelných případů (úniků z policie neubývá) policie ukládá po dobu, která plnění zmiňované práce neodpovídá. „Jak vyplývá z interních aktů řízení, údaje jsou automatizovaně uchovávány několik měsíců,“ konstatoval výkonný ředitel Iuridicum Remedium Jan Vobořil. Záznamy jsou přitom podle zjištění nevládní organizace uchovávány plošně u všech automobilů, které projely v monitorovaném místě, bez jakékoli konkrétní vazby na nějaké podezření, že by řidič daného vozu cokoli spáchal. Monitoring probíhá jak stacionárními kamerami primárně určenými například k úsekovému měření rychlosti nebo k detekci průjezdu na červenou, tak i pohyblivými zařízeními ve služebních vozidlech. Případ se týká především hlavního města Prahy, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, kde kvůli němu krajští policejní ředitelé vydali vlastní interní předpis. Umožnilo to nařízení policejního prezidenta Oldřicha Martinů z roku 2007. Například v Praze může být černobílá fotografie vozidla uchovávána po dobu šedesáti dnů. Úplný záznam průjezdu kromě fotografie pak může být uschováván až 180 dnů.