Britský deník Express s neskrývanou jízlivostí konstatuje, že liberální elity v Nizozemsku čelí katastrofě. „Rozhodnutí liberálních elit trestně stíhat Wilderse za jeho výroky o Maročanech naprosto selhalo. Aktuální průzkum ukazuje, že Strana pro svobodu (PVV) je jednoznačně nejpopulárnější stranou v současném Nizozemsku,“ píše Express s tím, že podle Maurice de Hond Institute by aktuálně vyhrála volby se ziskem 24 %.
PVV by tak o propastných devět procent porazila vládnoucí stranu premiéra Marka Rutteho VVD a ve stopadesátičlenném parlamentu by obsadila 36 křesel. Dalších šest stran by potom získalo mezi sedmi až devíti procent. Oproti minulým volbám by Wildersova euroskeptická a protiuprchlická strana získala trojnásobně více parlamentních křesel a mohla by usilovat o svoji historicky první účast ve vládě.
Přestože se jeví i vzhledem k předcházejícím průzkumům v posledních měsících vítězství PVV jako neodvratné, automaticky ještě nemusí znamenat sestavení vlády. Strana pro svobodu je považována politickým mainstreamem za příliš kontroverzní a zástupci jednotlivých stran doposud považovali byť jen pomyšlení na koalici s PVV za nepřípustné. Složitá je situace PVV také proto, že v parlamentu zasedají v podstatě jen levicové strany.
Pokud by se přesto podařilo PVV sestavit vládu v čele s Geertem Wildersem, znamenalo by to pro bruselské elity po brexitu a výsledku italského referenda o ústavních změnách další těžký šok. Wilders se totiž nijak netají tím, že by rád vyvedl svoji zemi z Evropské unie. Takový výsledek referenda se nejeví nijak nereálně. Již v dubnu Nizozemci v referendu odmítli smlouvu o přidružení Ukrajiny k EU, pro jejíž schválení Brusel horoval.
Wilders očividně považuje aktuální výsledky průzkumu za svoji osobní satisfakci. „Nizozemské politické elity panikaří. To mě i moji Stranu pro svobodu jen posílí. Jsou to hlupáci,“ napsal včera Wilders na Twitteru s odkazem na alarmující články, které se znepokojením komentují vzestup preferencí PVV.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Provazník