Kdo navýšil cenu másla. Lidé zmasírovaní médii. Nízkotučné mléko? Voda s oleji. A ten tuk, který „prospívá vašemu srdci“... Toto vše nám prozradili prvovýrobci

24. 9. 2017 17:44

Humbuk a hysterie. Lidé zmasírovaní médii. To je podle některých prvovýrobců současná „máslová realita“ v Česku. Už se skupují zásoby, už se hromadí mrazáky, už se vypravují zájezdy do sousedního Polska. Zapomněli jsme na odbytová družstva, která dobře fungovala již za Masaryka. Dnes se těm několika „přeživším“ markety smějí do tváře. Najednou je tuk zdravý – ještě před nedávnem by si člověk mohl pomyslet, že po vypití plnotučného mléka, nebo pokud sní plnotučný tvaroh či jogurt, musí zákonitě co nejdříve zemřít. A tak podle malých producentů do sebe lili bílou vodu, ještě „říznutou“ oleji. Po vystřízlivění přichází kocovina, a to se stalo i v případě mléka. Vlastní mlékárna? Hnulo se již něco? Nebo snad opravdu, jak říkají děti, sedí někde v hlubokých českých lesích příšera zvaná „másložrout?“.

Kdo navýšil cenu másla. Lidé zmasírovaní médii. Nízkotučné mléko? Voda s oleji. A ten tuk, který „prospívá vašemu srdci“... Toto vše nám prozradili prvovýrobci
Foto: David Hora
Popisek: Máslo, ilustrační foto

Vypravili jsme se na venkov, abychom nahlédli pod pokličku malým producentům i větším zemědělcům. Zjistili jsme, jak se jako bumerang vrací to, co jsme před lety provedli…

Jezte zdravě – bez tuku? S tukem!

Zda cena nad padesát korun za máslo „je normální“, jednoznačně reaguje pro ParlamentníListy.cz Jaroslava Martínková, která vybudovala minimlékárnu JOMA, Janovice nad Úhlavou, Klatovsko: „Ta cena není normální. Mléko má pořád stejnou cenu. To dělají podle mne obchodníci. Výrobky jsou pořád na stejné ceně, takže to, co se děje, tak nechápeme. Mléka sice moc není, ale másla se přece dělá stejně jako se dělalo před pěti lety, za stejné peníze. A krávy jsou tu pořád zhruba stejné, jiné chovy tady nemáme, od devadesátých let je to podobné. Takže je to všechno takový humbuk a hysterie.“

A máslo do mrazáku? „Není to zbytečné? Kolik jej sděláte?“ reaguje dále paní Martínková. „To je nesmysl. Půl roku by v mrazáku vydrželo, ale proč to dělat? My máme vlastní chov, krávy, které se dojí automaticky, roboty a tedy máme čas na výrobu a zpracováváme zhruba dvě třetiny svého mléka. A máme přes 80 krav a vše je z našeho mléka – jogurty, sýry, tvaroh. Máslo neděláme, protože máme holštýnský skot a ten má menší procento tuku v mléce. A věřte, že poctivý tvaroh, který se dělal do sáčku, kde odkapává a není tak řídký. Zpracováváme 800 až 900 litrů mléka denně. Jsme rodinná firma a zvládáme to ve třech lidech. Na trhu jsme od roku 1999. U nás máme prodejnu a tam jsme začali prodávat vlastní výrobky, protože mlékárny v té době neplatily. Takže jsme se museli postarat sami o sebe, abychom vůbec přežili. Lidi, a zvláště mladí, si k nám navykli chodit dost rychle. Reklamu jsme nedělali a lidé si to řekli a tak to funguje,“ vyznává se majitelka minimlékárny. Nutno dodat, že kdekoliv se jejich postarší pojízdná prodejnička objeví, stojí lidé na jejich výrobky ve frontě a Martínkovi většinou odjíždějí zcela vyprodáni.

Anketa

Věříte, že se Juncker zasadí o to, abychom měli stejně kvalitní potraviny jako Západ?

2%
98%
hlasovalo: 9996 lidí

„Dnes už tučnost mléka lidé neřeší. Ví, že když si v obchodě koupí mléko s 1,5 procenty tuku, tak že to je nesmysl, bílá voda, do které dávají nějaké oleje. Nízkotučné věci prostě nejsou mléčné,“ konstatuje na ještě nedávný boom mléčných výrobků bez tuku, tedy jen jakési blíže neurčené „amarounové světlé vody bez chuti a vůně“. Trochu mi to připomíná reklamu na jeden velmi známý ztužený margarínový tuk, který „prospívá vašemu srdci“, jak tvrdila reklama. Možná pokud si jej namažete celý na krajíček chleba, že srdíčko bude bít dál, ale zaručeně se po něm po… (však víte, co..),“ dodává.

Teď už přežijeme

O tom, že stavy dojnic se již ustálily a nedochází k jejich výkyvům, hovoří také předseda Zemědělského družstva Dobříč na severním Plzeňsku Miroslav Hanzlíček. „Ten, kdo mléko v současné době dělá a „přežil“ loňský rok, kdy to bylo s cenou mléka velice složité, tak snad už přežije a stavy skotu už dolů dále nepůjdou. Dokonce si myslím, že za poslední měsíce stavy dojných krav vzrostly asi o půl procenta až procento. Nejhorší snad už máme za sebou. A ty výkyvy na trhu? Nevím, kdo a jak to řídí, ale je to pro nás dost nepochopitelné. A nebojte se, že náš český červenostrakatý skot nebude. Třeba naše družstvo jej chová a chovat bude! Kdybych chtěl vynikající dojivost, tak mám holštýnské plemeno nebo cizí plemena. Ale my u toho našeho původního plemene zůstáváme,“ konstatuje hrdě pro ParlamentníListy.cz.

„Tak mi připadá, že za problém másla může jakýsi „másložrout“. Inu, jak říkají lidé obcházející markety s touto dnes již velmi strategickou komoditou, nastává zas čas hromadění, plnění mrazáků. Alespoň mladá generace vidí, jak to bylo dříve a co se vlastně od té doby změnilo. Princip zůstává stejný. Máslo je – a přece není. I když je ho méně i v jiných státech, včetně třeba Slovenska,“ uvádí pan Hanzlíček.

Sami (nejen) pro sebe

„Zájem o naše mléko a mléčné výrobky je velikánský,“ raduje se Dagmar Dubová z rodinné farmy Boubín na Horažďovicku. „Na trhu jsme rok. Výrobky nikam zatím nevozíme, prodáváme pouze u nás, kde máme automat na mléko a mléčné výrobky, který je přístupný 24 hodin denně. Protože jsme maličká firma, vyrábíme to ve dvou lidech. Máme tři dojící roboty, na každém je 60 dojnic plemene český strakatý skot a automatický systém krmení, který prakticky krmí sám. Dbáme na to, aby krmení bylo bez GMO. Děláme kefíry, tvaroh, jogurty s různými příchutěmi,“ říká paní Dubová a pochlubí se svými produkty. „Zajímavý je Ječmínek, což jsou ječné kroupy, omleté se skořicí a trochou cukru. Takže to jsou takové cereálie. A pak také děláme Boubíňáček, což je takový Lipánek z tvarohu a smetany s přidáním pravé vanilky. A od letošního léta děláme zmrzlinu, zas pouze z mléka a smetany a vaječných žloutků a vanilky. Ty light věci, to je móda, všichni jsou zfanatizovaní, zmasírovaní médii. Tuk je přece nositelem chuti, takže výrobky neodstřeďujeme, takže kefír je opravdu tak hustý, jak má být. A tvaroh je tučný. Ten tuk prostě dělá chuť,“ vysvětluje. „Nechápu, jak celá situace kolem másla vznikla, protože my jako prvovýrobci dostáváme za mléko pořád stejně. Takže to vypadá, že se na tom přiživují pouze obchodní řetězce. Jinak si to neumím vysvětlit. Vidím, že si lidé uvědomují, že se na trzích dá kupovat normální české jídlo, bez chemií.“

V jednotě je síla. Proto (ne)chceme jednotu?

Václav Bulín, předseda OD Potvorov, se zastává myšlenky, známé již za první republiky: „Odbytová družstva nejsou v žádném případě přežitek. Jde o to přesvědčit zemědělce a sedláky, že je to dobrá myšlenka. Oni svoji produkci, ať živočišných nebo mléčných komodit, předají někomu na starost a ne každý to chce udělat. Je řada z nás, kteří si chtějí to, co vychovají a vypěstují, vyprodukují, sami zrealizovat na trhu,“ uvádí jeden z důvodů všeobecné nechuti ke sdružování a vytváření družstev. Navíc, je tu určitá pachuť z minulosti a dodnes se prý družstva netěší všeobecně velkému zájmu politiků. „Já jsem členem odbytového družstva od roku 2000. Od roku 1997 jsme se jako několik podniků sdružili a neformálně jsme společně prodávali mléko. Dnes existujeme s některými problémy a bohužel naše velikost se snižuje. Ono je to tak, že zemědělci mají chuť se sdružovat, pokud je zle. Pokud je dobře, tak je každý sám svým pánem a hrdinou a nepotřebuje nikoho druhého,“ specifikuje jednu českou specialitu Bulín. A k družstvům dále dodává: „Myšlenka je to dobrá, je to jednoznačná cesta do budoucnosti, bez toho se, ať si myslí kdo chce co chce, neobejdeme. Na Západě jsou družstva, která jsou v podstatě nadnárodní a funguje to. Takže jde o osvědčenou věc. My jednáme se zpracovateli. Před nějakými lety, když naše odbytové družstvo bylo v jakési největší síle, tak jsme se pokoušeli o nějaká jednání, ale pro ně jsme neznamenali nic. Takže jednáme se zpracovateli, vyjednáváme pro naše členy co nejlepší podmínky,“ ventiluje své zkušenosti předseda odbytového družstva.

Máslo na dívanou…

K myšlence ministra zemědělství na vlastní českou mlékárnu pak Bulín uvádí: „To je velmi drahá záležitost. Zemědělský svaz ČR se stále touto myšlenkou zabývá. Nechal si vypracovat studii, má pozemek u elektrárny, kde by se dala využít energie společně. Pořád se ale řeší, aby ta investice měla návratnost. Byli se také inspirovat v Pobaltí, kde postavili takovouto mlékárnu. Je to po všech stránkách složité. Co mám informaci, tak máslo je problém evropský. U nás k tomu přispěla určitá hysterie, takže ten problém je výraznější, ale co mám informace, nedostatek je i jinde. Pulty prázdné snad nebudou a máslo za stovku snad, pane bože, také ne,“ uzavírá pro ParlamentníListy,cz zemědělec ze severního Plzeňska. S nadějí, že nebude hůř.

Ovšem ještě před málo týdny se hovořilo o nepřekonatelné hranici šedesáti korun. Teď již je „na stole“ sedmdesát korun. A stovka, to jsou čtyři eura, a to máte v bavorském nebo saském supermarketu stejného řetězce jako u nás téměř dvě irská másla. Ta samá, na které jsme se před půl rokem chodili dívat, že stojí 70 korun….

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pekelný Okamura znovu udeřil na neziskovky a novináře. Stalo se něco nevídaného, nabízíme FOTO

14:33 Pekelný Okamura znovu udeřil na neziskovky a novináře. Stalo se něco nevídaného, nabízíme FOTO

Šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura se ve Sněmovně postavil před novináře a spustil s…