„Zatímco jedna část křesťanů – ta reprezentovaná biskupskou konferencí římskokatolické církve a ekumenickou radou církví – upřednostňuje přijímání pouze uprchlíků křesťanského vyznání, druhá část českého křesťanstva – reprezentovaná na oficiální úrovni synodní radou Českobratrské církve evangelické a dále jednotlivci i skupinami napříč křesťanským spektrem – odmítá jakékoliv selektování a je pro přijímání všech uprchlíků. Včetně těch, kteří jsou muslimského vyznání,“ upozorňuje Borzič.
V čele církve stojí progresivní papež. Ale její národní podoba...
První postoj podle něj vyjadřuje rozsáhlou krizi většiny křesťanských církví. Připouští, že v čele Církve římskokatolické stojí progresivní, sociálně orientovaný papež. Ale její zdejší národní podoba se přihlásila pouze k pomoci uprchlíkům křesťanského vyznání. Borzič odkazuje na prohlášení České biskupské konference, které vydala ve spolupráci s Ekumenickou radou církví. Naši katoličtí biskupové a hodnostáři z dalších církví pomoc uprchlíkům neodmítají, ale má mít jasné limity.
Státu i společnosti v otázce uprchlíků sice katoličtí biskupové nabízejí pomoc, ale týká se výslovně jen uprchlíků křesťanského vyznání. Ve zmíněném dokumentu se mimo jiné uvádí: „Nabízíme vládě, že vyzveme naše farnosti a sbory k tomu, aby po dohodě s místními samosprávami i za spolupráce s lokálními charitami a diakoniemi mezi sebe přijaly rodiny křesťanských migrantů. Jsme tak připraveni aktivně pomáhat v jejich integraci a vytvořit tím prostor pro obohacení naší společnosti.“
Podle olomouckého arcibiskupa je třeba příliv uprchlíků zastavit
I když se Tomáš Holub, sekretář České biskupské konference, pokouší jednoznačný tón dokumentu mírnit tvrzením, že se biskupská konference a ekumenická rada nevyjadřovaly pouze k pomoci křesťanským uprchlíkům, je těžké zmírnit pachuť z podobných slov. I proto, že jsme se například od olomouckého arcibiskupa Graubnera před časem dozvěděli, že „bezbřehé přijímání lidí jiné kultury musí znamenat konec dosavadní kultury. Příliv migrantů je třeba zastavit. Ale vážnější je otázka, jestli jsme naši kulturu už sami nepohřbili, když vymíráme a vůbec nám to nevadí. Nebráníme se ideologiím, které nás pohřbívají.“
Na druhou stranu kněz Tomáš Halík v televizním rozhovoru řekl, že „přijímat jen křesťany by bylo nekřesťanské“ a že „tuhle výzvu by Ježíš určitě nepodepsal“. Halík po diskusi s Tomášem Holubem své stanovisko zmírnil, ale zdá se, že si jím v očích církevní vrchnosti uškodil. Tomu by prý napovídalo ostré napomenutí jeho farnosti ze strany arcibiskupa Duky, který Halíkovu salvátorskou farnost kritizoval za účast na doprovodných akcích festivalu Prague Pride.
Pomoc v nouzi jakémukoliv bližnímu je základ křesťanské etiky
Borzič upozorňuje, že jedinou církví, která se jednoznačně postavila za pomoc uprchlíkům, aniž by brala v potaz jejich vyznání, je Českobratrská církev evangelická. Podle něj má Tomáš Halík pravdu, když tvrdí, že Ježíš by dokument, který upřednostňuje pomoc jen jedné skupině, nepodepsal. Pomoc bližnímu v nouzi – jakémukoliv – je totiž základem křesťanské etiky. Odmítat uprchlíkovi pomoc prý znamená odmítat samotného Krista. „Že něco takového neví sekularizovaná veřejnost, kterou ovládá strach a frustrace z vlastní, často nedůstojné sociální situace, to lze pochopit. Že něco takového nechtějí vědět ti, kteří se nominálně ke Kristu hlásí a jejichž posláním je Krista hlásat, to není jen smutné, to je skandální,“ dodává Borzič.
Celý text je ZDE
Psali jsme:
autor: vam
